Perníčky milují všichni. Pokud si na ně vzpomenete až během adventu, kdy už se do Vánoc nestihnou rozležet, a nemáte nikoho, kdo by vám je přinesl připravené k chroupání, zamilujete si tahle srdéčka. Tato receptura byla nalezena v sešitku receptů, podle kterého se učily dívky vařit v rodinných školách za první republiky a těsně po válce. U perníčků bylo napsáno „lze je hned jíst“. Jsou moc dobrá, takže se vám možná stane, že je do Vánoc budete péct i dvakrát.

Znáte jedlové šišky? Tento moučníkový skvost najdete v Schichtově kuchařce. Více než 100 let starý recept je překvapivě nadčasový. Jistě, vždyť chutě nestárnou. Křehké a nadýchané pečivo s minimem ingrediencí vás potěší na Štědrý den i o adventu. Navíc díky němu využijete bílky, které často zbydou z jiných druhů vánočního cukroví.

Kdo byla Olga, podle které se jmenují tato slepovaná kolečka ozdobená datlí, se už dnes neví. Jisté je, že recept pochází od Anuše Kejřové, věhlasné prvorepublikové autorky kuchařských knih. V jednom soustu tohoto cukroví se snoubí oříšky, punč, mandle a káva. Nebezpečně dobrá kombinace!

Pokroutky – cukroví, které se objevovalo již v prvorepublikových kuchařkách. Existuje mnoho variant tohoto receptu, vždy jde však o zploštělé kuličky s mandlí či jiným oříškem, které se mohou lišit názvem či použitým kořením. Jde o velmi jednoduché cukroví, u kterého si můžete pohrát s různými druhy mouky, sladidla a oříšků. Jak asi musely chutnat venkovskému lidu, který si tyhle malé sladkosti dopřával opravdu jen ve sváteční vánoční čas?

Další z oblíbených receptů, který dýchá atmosférou první republiky. Mleté mandle těsto odlehčí a hvězdičky zdobené skořicí a krystalky cukru působí jako andělské políbení.

Tenhle recept kdysi světu prozradila herečka a dabérka Taťjana Medvecká. Mák je symbolický, neboť velké množství jeho malých zrnek představuje plodnost a bohatství. Vlašské ořechy prý zase přinášejí moudrost. Snad i vám tyto kynuté bochánky přinesou hojnost, zdraví a plodnost na celý další rok.

Staročeské cukroví, které působí jako z pohádky. Na první pohled to tak možná nevypadá, ale jeho příprava je velmi rychlá a jednoduchá! Pokud máte doma formičky na pracny, oprašte je a pusťte se do tohoto neobvyklého cukroví.

Co by to bylo za Vánoce bez vánočky, tradičního pečiva plného symbolů? Kynuté těsto má domu zajistit bohatství a plodnost tím, jak samo nabývá, spletené copy představují stabilitu a pevné vztahy. Dříve se peklo tolik vánoček, kolik měla domácnost členů, dnes většině lidí stačí jedna – ke snídani nebo jako dezert po večeři na Štědrý den.

Čas pečení vánočního cukroví je tady! Na přípravu perníčků je už nejvyšší čas, aby se hezky rozležely a stihly do Štědrého dne změknout. Jedny z nejlepších a nejhezčích perníčků, které jsem kdy ochutnala, byly ty od Markéty Pavleje. Pekla je v šesté řadě Herbáře a mně se na ně již teď sbíhají sliny! Určitě si je letos upeču. Co vy, pečete? Zdobíte perníčky? A mohla bych je vidět?

Podle staré tradice patří na novoroční stůl čočková polévka. To proto, aby se nás v nadcházejícím roce držely peníze.

Zatímco Francouzi svůj chléb fougasse tvarují tak dotenka, že skoro jedí jen voňavý vzduch, Italové si do pečiva focaccia klidně přidají brambory a vejce, aby bylo těsto vláčné, nadýchané a zároveň pořádně zasytilo. Kousek si odlomí, namočí do olivového oleje... Italové prostě umí žít! Tuhle dobrotu díky spoustě bylinkám uvnitř budete chtít jíst i samotnou – skvěle se hodí třeba jako lehká velikonoční nádivka.

„Furt králíka, každej den máme králíka. Ani Pinďa to už nežere. Viď, Pinďo, že už taky nechceš králíka?“ Tak tuhle hlášku zná snad každý! Štěstí, že těch receptů a způsobů, jak skvěle připravit králíka, je tolik... Králík se při pečení hodně vysouší, proto se často používá slanina, která zaručí, že maso zůstane krásně šťavnaté.

Vajíčková pomazánka nebo vajíčkový salát – to už je po Velikonocích v každé domácnosti tradice. Zkuste k vejcím přidat avokádo, které dodá krémovou konzistenci. Společně s bylinkami a kapary chutná opravdu skvěle, sami uvidíte! Tento vajíčkový salát se hodí skvěle k snídani, obědu, svačině nebo třeba i jako malý předkrm.

Původně bývaly hnětýnky tuhé placky z mouky a malého množství tuku. Až později se z nich vyvinulo křehké zdobené cukroví, které prezentovalo vkus a cukrářské dovednosti tvůrkyně.

Kynuté těsto spletené do tvaru malé vánočky s barevným vajíčkem připomínající hlavičku pékávaly hospodyně o Velikonocích jako výslužku pro děvečky.

Na začátek si dovolím trochu velikonoční teorie, váže se totiž k našemu dnešnímu receptu. Podle Bible kdysi Ježíše zradil jeho učedník Jidáš Iškariotský. Stalo se tak ve čtvrtek před Velikonocemi a dnes tomuto dni dle křesťanské tradice říkáme Zelený čtvrtek. Právě v tento den se taky jidáše vždy pekly, protože mají symbolizovat provaz, na kterém se Jidáš po své zradě oběsil.

Umělá potravinová barviva přišla na svět s průmyslovou revolucí, kdy počet strávníků v dělnických koloniích prudce narostl a potravinám připravovaným ve velkém bylo třeba navrátit barvu. Zpočátku se používaly látky jako oxid olovnato-olovičitý nebo měďnatý arsenid, tedy látky často používané k barvení textilií, ale zároveň také prudké jedy, které měly za následek časté otravy.

Ještě předtím, než vám představím jeden z nejpopulárnějších a nejtradičnějších českých velikonočních receptů, se zas podíváme trochu do historie. Mazanec se dle tradice peče na Bílou sobotu, která nám má připomínat pomazání Kristova těla a jeho uložení do hrobu. Od toho se odvíjí i jeho název. Mazanec je totiž nejstarším doloženým velikonočním pokrmem u nás.