Já mám pro tuhle vánočku vyhrazenou formu – jednak je jistota, že bude stoprocentně hezká, druhý důvod je funkce, při zaplétání totiž hrozí, že těsto pocucháme a zapracujeme zbytečnou mouku navíc, což ústí v nepěkné tužší kusy střídy. Zatímco klasickou vánočku mám radši pletenou kvůli struktuře, u bezlepkové verze jednoznačně doporučuju formu – vánočka z ní mi přijde nejvláčnější. Úspěch tkví nejen ve formě, ale hlavně v pomalém kynutí v lednici, případně použití prefermentu na způsob poliše (tedy „kvásku“ z pidi množství droždí). Díky tomu bezlepková mouka lépe nasákne a nechutná pak tolik pískově. Vyzkoušeno mám i zadělat jen poliš a pak celé těsto rovnou hodit do formy, což je taky fajn, ale chutnější je varianta pomalu kynutá v lednici.

A teď něco pro zahřátí a potěchu ducha za temných zimních večerů. Tenhle recept je voláním po slunci, tak trochu pitíčkem pro dámy a skvělým tipem, jak si užít záplavu vánočního ovoce ještě trochu jinak. A budete mít i jedlý dárek pod stromeček! A teď něco pro zahřátí a potěchu ducha za temných zimních večerů. Tenhle recept je voláním po slunci, tak trochu pitíčkem pro dámy a skvělým tipem, jak si užít záplavu vánočního ovoce ještě trochu jinak. A budete mít i jedlý dárek pod stromeček!

Staročeský vánoční pokrm, který se jedl obvykle k obědu. Co rodina, to jiný recept. Kateřina jednou vyzkoušela čínské houby a od té doby nepoužívá jiné.

Citronový likér můžeme použít i do výtečných italských sušenek, které se určitě stanou oblíbenou adventní pochoutkou pro dospělé. Budou se vyjímat na vánočním stole i díky speciálnímu vzhledu, jsou totiž designově popraskané. A netradičně ochucené, olivovým olejem a alkoholem.

Marie Janků-Sandtnerová uvádí ve své Knize rozpočtů a kuchařských předpisů z roku 1924 recept na kapra namodro v rosolu, který se podává studený. Ochutnaly jsme ho ještě teplý v nálevu, a tak už na rosol nikdy nedošlo.

Jedna z nutností na svatého Štěpána. Možná máte na toto jídlo špatné vzpomínky ze školní jídelny, ale dejte mu doma šanci.

Když péct šunku, tak pořádnou. Ta naše se sotva vešla do největšího hrnce, jaký na statku máme. Vánoční šunka je tradičním vánočním pokrmem ve Švédsku. Vyzkoušíte jí také? Je skvělá!

S bramborovým salátem je to jako se svíčkovou. Každá rodina má ten svůj zaručený a pravý recept, na nějž nedá dopustit. Mám doma takové dva lakmusové papírky, someliéry svíčkových omáček a bramborových salátů, své synáčky, kteří si rozdělili dva těžké a zodpovědné úkoly, a to testování jednotlivých pokrmů u nás doma, na návštěvách i v restauracích. Jeden jde po svíčkové, druhý po salátech. Ochutnávám někdy s nimi, nechávám si hlásit výsledky a samozřejmě přidávám svůj verdikt i já, pokud mám „žehlit“ upřímnou snahu svých dětí o dokonalý výsledek a reakce rodinných příslušníků nebo kuchařů. Zavedli jsme doma dokonce tradici souboje bramborových salátů, do kterého se můžou zapojit všichni z rodiny. Vytvoří se tabulka pro body a naslepo se testují jednotlivé recepty. Je to strašná legrace pozorovat, jak nám stoupá adrenalin a jak chceme všichni vyhrát. Hodně se nasmějeme a taky dobře najíme. Ochutnávání vánočních salátů je totiž moje oblíbená sváteční činnost, kterou si užívám pouze jednou za rok, avšak s o to větším zápalem, radostí a vědomím, že jídlo dokáže lidi opravdu spojovat.

Tenké křupavé voňavé perníčky se v originálu nazývají Aachener Printen a odkazují na svoji nevšední historii. Okolo roku 1000 pekli pekaři a hospodyně v belgickém městečku Dinant při náboženských svátcích speciální sladké pečivo ve tvaru figurek zvířat a lidí. Holandské slovo prent znamenalo obrázek či zobrazení.

Moje děti začaly péct ve volném čase, který získaly, když měly digitální dietu. Zkrátka nesměly na počítač ani mobil nebo se jinak pasivně bavit. Umíte si představit, jakou jsem měla radost.

Čerstvý zázvorový čaj krásně zahřeje a pomáhá v boji proti nachlazení. Sušený zázvor se výborně hodí do pečení. Zlatavý prášek v kombinaci s cukrem vytvoří v propečené sušence jedinečnou chuť. Hodí se k dobrému čaji i kávě. Sušenky vyvolají nostalgii hlavně v babičce a dědovi, kteří si je jistě pamatují z dětství. Zázvorky jsou totiž naše tradiční pečivo, které dnes zažívá právem svou obrodu.

Vosí hnízda milují všichni, které znám. Často se proto stane, že musím hnízda během Vánoc dodělat. Prostě najednou zmizí, v krabici nezbyde ani jediné.

Jestli máte rádi štrůdl, zkuste si upéct jeho švestkové dvojče. Závin z perníkového těsta se švestkovými povidly pochází původně z Krkonoš, odkud se rozšířil do celých Čech. Pekl se tam zejména na posvícení. Chutnat vám bude v zimním období. Co takhle si ho užít při svatomartinských oslavách nebo na vánočním stole?

Pracnám se kdysi říkávalo medvědí tlapky. Svůj název tohle oříškové cukroví dostalo podle původních formiček, které připomínaly medvědí tlapy. Dnes už ale můžete těsto vtlačit do libovolných tvarů a upéct si dle libosti rohlíčky, mušle nebo třeba srdíčka. Pokud chcete, obarvěte kakaem jen polovinu těsta a upečte dvojbarevné pracny.

Venkovský předchůdce vánočního stromečku. Vrkoč znamená zapletený cop, ať už z vlasů, nebo těsta. Z kynutého těsta se upečou věnce, které se skládají na sebe a zdobí se větvičkami zimostrázu, špejlemi se sušeným ovocem, jablky a mašlemi. Největší vrkoč mívá až pět pater.

Tyhle perníčky voní pečením našich prababiček. Jestli si chcete zpestřit klasickou skladbu vašeho vánočního cukroví, vsaďte na anýz. Je totiž skvělý i na trávení. Těsto vyvalujte hodně studené – protože je v něm hodně medu, má tendenci začít se v teple lepit. Pomáhá také navlhčit váleček a vykrajovat jednodušší tvary, při pečení hezky vyběhnou.

Toto cukroví, jehož recept pochází z České kuchařky Marie Janků-Sandtnerové, lze upéct jako trojlístky i čtyřlístky. Vypadají úchvatně, chutnají báječně a příprava je přitom tak snadná. Nepotřebujete totiž žádné formičky. Zvládnou je i malí pomocníci.

Perníčky milují všichni. Pokud si na ně vzpomenete až během adventu, kdy už se do Vánoc nestihnou rozležet, a nemáte nikoho, kdo by vám je přinesl připravené k chroupání, zamilujete si tahle srdéčka. Tato receptura byla nalezena v sešitku receptů, podle kterého se učily dívky vařit v rodinných školách za první republiky a těsně po válce. U perníčků bylo napsáno „lze je hned jíst“. Jsou moc dobrá, takže se vám možná stane, že je do Vánoc budete péct i dvakrát.

Znáte jedlové šišky? Tento moučníkový skvost najdete v Schichtově kuchařce. Více než 100 let starý recept je překvapivě nadčasový. Jistě, vždyť chutě nestárnou. Křehké a nadýchané pečivo s minimem ingrediencí vás potěší na Štědrý den i o adventu. Navíc díky němu využijete bílky, které často zbydou z jiných druhů vánočního cukroví.

Kdo byla Olga, podle které se jmenují tato slepovaná kolečka ozdobená datlí, se už dnes neví. Jisté je, že recept pochází od Anuše Kejřové, věhlasné prvorepublikové autorky kuchařských knih. V jednom soustu tohoto cukroví se snoubí oříšky, punč, mandle a káva. Nebezpečně dobrá kombinace!