Tuhle jednoduchou litou dobrotu si doma musíte upéct alespoň jednou za léto. Mimo sezónu můžete použít různé mražené nebo kompotované ovoce, podle mě je lepší to kyselejší. Krásně vyvažuje chuť hutnějšího sladkého těsta.

Dýně Delicata je specifická nejen svou fantastickou chutí, ale také krásným tvarem. Její velikost dovoluje nařezat ji na plátky, vydlabat a upéct jako takové zeleninové kytičky. Pak už stačí nasekat byliny nebo nať mrkve, celeru nebo petržele, smíchat je s těstovinami, kroupami, kuskusem nebo bulgurem, opéct kousek výrazného sýru a božský pokrm je na světě. Když ho ještě povýšíte dobrou domácí kořenicí směsí, co je za chvilku hotová, dostanete skvělé svěží, lehké jídlo na doma i do práce.

Další skvostná pečínka, která se pro svůj název stává pomalu raritní. Ale byla by škoda o ni přijít, protože špikované pečené hovězí s omáčkou z paprik, rajčat a nakládaných okurek dokazuje, že ze sbližování kultur vzniká nesmrtelné dědictví.

Tento koláč pokaždé překvapí, protože jeho chuť se mění s použitou odrůdou dýně. Můžete použít odrůdu New England Pie, případně Hokkaido, či máslovou dýni. Jejich jemná chuť perfektně ladí s aromatickým kořením. Tenhle koláč chutí i náladou k barvám podzimu neomylně patří.

Na oblibě jí nepřidala ani školní jídelna. Nejspíše ale neochutnali dobrou hrachovou kaši, která je jemná, voňavá po majoránce a másle, na jazyku se přímo rozplývá… K uzenému masu, sázenému vejci nebo pečené rybě stěží najdete vhodnější přílohu a lepší kontrast chutí. Různé druhy hrachu variují chuť a konzistenci kaše. Pohrát si můžete i s texturou kaše, hrách rozmixovat na hedvábně hladké pyré, nebo 
ho naopak nechat nahrubo, a zdůraznit tak jeho rustikální charakter.

Chcete tip na jedno zaručeně podzimní hlavní jídlo, které můžete opakovat a opakovat a opakovat od září až do února? Tak tady je. Ideálně se hodí máslová dýně, ale použít můžete i hokkaido.

Tajemství úspěchu cibulačky tkví v pozvolném dušení cibule, která jí předá svou nasládlou chuť i pikantní dozvuk. S dobrým sýrovým toastem je hustá voňavá cibulová polévka neodolatelná. Ať už ji připravíte z bílé nebo červené cibule nebo z jejich mixu, cibulačka je zkrátka triumf.

Tenké křupavé voňavé perníčky se v originálu nazývají Aachener Printen a odkazují na svoji nevšední historii. Okolo roku 1000 pekli pekaři a hospodyně v belgickém městečku Dinant při náboženských svátcích speciální sladké pečivo ve tvaru figurek zvířat a lidí. Holandské slovo prent znamenalo obrázek či zobrazení.

Moje děti začaly péct ve volném čase, který získaly, když měly digitální dietu. Zkrátka nesměly na počítač ani mobil nebo se jinak pasivně bavit. Umíte si představit, jakou jsem měla radost.

Čerstvý zázvorový čaj krásně zahřeje a pomáhá v boji proti nachlazení. Sušený zázvor se výborně hodí do pečení. Zlatavý prášek v kombinaci s cukrem vytvoří v propečené sušence jedinečnou chuť. Hodí se k dobrému čaji i kávě. Sušenky vyvolají nostalgii hlavně v babičce a dědovi, kteří si je jistě pamatují z dětství. Zázvorky jsou totiž naše tradiční pečivo, které dnes zažívá právem svou obrodu.

Vosí hnízda milují všichni, které znám. Často se proto stane, že musím hnízda během Vánoc dodělat. Prostě najednou zmizí, v krabici nezbyde ani jediné.

Jestli máte rádi štrůdl, zkuste si upéct jeho švestkové dvojče. Závin z perníkového těsta se švestkovými povidly pochází původně z Krkonoš, odkud se rozšířil do celých Čech. Pekl se tam zejména na posvícení. Chutnat vám bude v zimním období. Co takhle si ho užít při svatomartinských oslavách nebo na vánočním stole?

Pracnám se kdysi říkávalo medvědí tlapky. Svůj název tohle oříškové cukroví dostalo podle původních formiček, které připomínaly medvědí tlapy. Dnes už ale můžete těsto vtlačit do libovolných tvarů a upéct si dle libosti rohlíčky, mušle nebo třeba srdíčka. Pokud chcete, obarvěte kakaem jen polovinu těsta a upečte dvojbarevné pracny.

Venkovský předchůdce vánočního stromečku. Vrkoč znamená zapletený cop, ať už z vlasů, nebo těsta. Z kynutého těsta se upečou věnce, které se skládají na sebe a zdobí se větvičkami zimostrázu, špejlemi se sušeným ovocem, jablky a mašlemi. Největší vrkoč mívá až pět pater.

Tyhle perníčky voní pečením našich prababiček. Jestli si chcete zpestřit klasickou skladbu vašeho vánočního cukroví, vsaďte na anýz. Je totiž skvělý i na trávení. Těsto vyvalujte hodně studené – protože je v něm hodně medu, má tendenci začít se v teple lepit. Pomáhá také navlhčit váleček a vykrajovat jednodušší tvary, při pečení hezky vyběhnou.

Toto cukroví, jehož recept pochází z České kuchařky Marie Janků-Sandtnerové, lze upéct jako trojlístky i čtyřlístky. Vypadají úchvatně, chutnají báječně a příprava je přitom tak snadná. Nepotřebujete totiž žádné formičky. Zvládnou je i malí pomocníci.

Perníčky milují všichni. Pokud si na ně vzpomenete až během adventu, kdy už se do Vánoc nestihnou rozležet, a nemáte nikoho, kdo by vám je přinesl připravené k chroupání, zamilujete si tahle srdéčka. Tato receptura byla nalezena v sešitku receptů, podle kterého se učily dívky vařit v rodinných školách za první republiky a těsně po válce. U perníčků bylo napsáno „lze je hned jíst“. Jsou moc dobrá, takže se vám možná stane, že je do Vánoc budete péct i dvakrát.

Znáte jedlové šišky? Tento moučníkový skvost najdete v Schichtově kuchařce. Více než 100 let starý recept je překvapivě nadčasový. Jistě, vždyť chutě nestárnou. Křehké a nadýchané pečivo s minimem ingrediencí vás potěší na Štědrý den i o adventu. Navíc díky němu využijete bílky, které často zbydou z jiných druhů vánočního cukroví.

Kdo byla Olga, podle které se jmenují tato slepovaná kolečka ozdobená datlí, se už dnes neví. Jisté je, že recept pochází od Anuše Kejřové, věhlasné prvorepublikové autorky kuchařských knih. V jednom soustu tohoto cukroví se snoubí oříšky, punč, mandle a káva. Nebezpečně dobrá kombinace!