Dýně Delicata se sýrem halloumi a kořením dukkah
Dýně Delicata je specifická nejen svou fantastickou chutí, ale také krásným tvarem. Její velikost dovoluje nařezat ji na plátky, vydlabat a upéct jako takové zeleninové kytičky. Pak už stačí nasekat byliny nebo nať mrkve, celeru nebo petržele, smíchat je s těstovinami, kroupami, kuskusem nebo bulgurem, opéct kousek výrazného sýru a božský pokrm je na světě. Když ho ještě povýšíte dobrou domácí kořenicí směsí, co je za chvilku hotová, dostanete skvělé svěží, lehké jídlo na doma i do práce.
Tradiční cikánská pečeně
Další skvostná pečínka, která se pro svůj název stává pomalu raritní. Ale byla by škoda o ni přijít, protože špikované pečené hovězí s omáčkou z paprik, rajčat a nakládaných okurek dokazuje, že ze sbližování kultur vzniká nesmrtelné dědictví.
Hrachová kaše s uzeným
Na oblibě jí nepřidala ani školní jídelna. Nejspíše ale neochutnali dobrou hrachovou kaši, která je jemná, voňavá po majoránce a másle, na jazyku se přímo rozplývá… K uzenému masu, sázenému vejci nebo pečené rybě stěží najdete vhodnější přílohu a lepší kontrast chutí. Různé druhy hrachu variují chuť a konzistenci kaše. Pohrát si můžete i s texturou kaše, hrách rozmixovat na hedvábně hladké pyré, nebo ho naopak nechat nahrubo, a zdůraznit tak jeho rustikální charakter.
Lasagne s dýní a ricottou
Chcete tip na jedno zaručeně podzimní hlavní jídlo, které můžete opakovat a opakovat a opakovat od září až do února? Tak tady je. Ideálně se hodí máslová dýně, ale použít můžete i hokkaido.
Králík pečený ve slanině
„Furt králíka, každej den máme králíka. Ani Pinďa to už nežere. Viď, Pinďo, že už taky nechceš králíka?“ Tak tuhle hlášku zná snad každý! Štěstí, že těch receptů a způsobů, jak skvěle připravit králíka, je tolik... Králík se při pečení hodně vysouší, proto se často používá slanina, která zaručí, že maso zůstane krásně šťavnaté.
Neodolatelný pastýřský koláč
Takové tradiční povelikonoční jídlo, co říkáte? Pokud vám totiž po svátcích zbylo nějaké to jehněčí nebo jakékoli jiné maso, skvěle poslouží právě v pastýřském koláči. Základem je studené maso, tradičně jehněčí nebo kůzlečí, ale dobře chutná i s trhaným hovězím nebo králičím. Bože, ta chuť! Až občas lituji, že nemám za muže pastýře.
Pučálka, pochoutka z naklíčeného hrachu
Naklíčený opečený hrách je nejtradičnější postní pokrm. V dřívějších dobách běžně pučálku prodávaly v ulicích Prahy takzvané báby pučálnice. Připravovaly ji přímo na ulici – naslano i s cukrem. Zajímavostí je, že klíčky se před smažením odlamovaly a používaly do polévek, jako náhražka čerstvé zeleniny v době končící zimy. Naši předkové si uměli poradit.
Těstoviny s kadeřávkovým pestem
Čerstvá pesta připravuji celkem pravidelně, jsou má oblíbená. Díky zahradě nemáme na jaře nouzi o medvědí česnek, mladou pampelišku, lebedu nebo kudrnku. V létě sklízím bazalku, dobromysl, špenát, koriandr, řepné listy či mangold.
Pečené bylinkové kuře
Ještě za první republiky se pečené kuře objevovalo jen v luxusních restauracích, občas v neděli v měšťanských domácnostech a na stole šlechty
Perská rýže
Barevná rýže se tradičně podávala v Persii a dodnes se servíruje v Iránu na svatbách, protože ukazuje bohatství domu, zručnost a estetické cítění žen při skládání jednotlivých surovin do ornamentů. Šafrán symbolizuje vzácnost, pomerančová kůra zlato, semínka granátového jablka rubíny, pistácie safíry a mandle perly. Podává se k pečenému jehněčímu nebo kuřecímu masu, ale vynikající je i samotná, promíchaná a servírovaná s láskou.
Krůtí šavarma
Tenké plátky masa nabodnuté těsně nad sebou na dlouhé kovové jehlici rotačního grilu pocházejí z Osmanské říše. Zní to jako pohádka, ale Osmanská říše zanikla až ve 20. letech minulého století, to jen tak pro zajímavost.
Marocká čočka s okrou a krůtími kuličkami
Tenhle recept voní severní Afrikou. V marocké kuchyni platí čím víc koření a chutí v jednom soustu, tím lépe. Výsledek vás nikdy nezklame. Marocká kuchyně je silně zasažená evropskými vlivy francouzské, španělské a středozemní kuchyně, proto jsem do receptu vybrala zelenou čočku, která se pěstuje především ve Francii. Její nesporná výhoda tkví v tom, že se nemusí předem namáčet, je dobře stravitelná, rychle uvařená a má delikátní oříškovou chuť.
Rýžový sendvič Onigirazu
Zajímavé je, že světlo světa spatřilo tohle výborné a velmi variabilní malé jídlo před 30 lety díky japonskému autorovi manga komiksů Tochimu ueyamovi. Hlavní postava jeho příběhů Tatínek rád vaří pro svou rodinu, protože jeho manželka to moc neumí.
Rajčatová shakshuka z jedné pánve
Shakshuka (nebo také šakšuka) je jídlo s vtipným názvem, který v arabštině znamená „směs“. Pochází ze severní Afriky. V Maroku, Egyptě, Alžíru a Tunisu tvoří nedílnou součást snídaňového menu. Trochu připomíná mexická pálivá vejce huevos rancheros (na fotce vlevo). Shakshuka patří mezi národní jídlo i v Libanonu a Izraeli, kam ho přivezli tuniští židé. Jí se tu však i jako večeře.
Rosničky podle receptu z Rakouska-Uherska
V pekáčku připomínají opravdové žabky. Nejedná se ale o francouzský recept, nýbrž rakousko-uherský, zřejmě inspirovaný Dálným východem. Balit mleté maso do listů není až tak těžké, jak by se mohlo na první pohled zdát. Na výběr máte špenát, mangold nebo třeba listy řepy. Můžete je spařit nebo to zkusit s listy čerstvými. Uvidíte, jak se po rosničkách zapráší. Nebo že by vyskákaly z talíře?
Kuře na pelyňku
Obvykle seženete ruský pelyněk, kterého však musíte dát třikrát více než pelyňku francouzského. Pozor, pelyněk není vhodný pro těhotné ženy!
Krůtí kuličky plné bylinek
Krůtí maso má nízký obsah tuku a vyšší podíl zinku a vitaminu B12. Je snadno stravitelné, a tak jej můžou jíst i malé děti nebo lidé v rekonvalescenci. Doporučuje se sportovcům, ale tyhle skvělé krůtí kuličky si užijí všichni. Servírujte je třeba po italském způsobu s rajčatovou omáčkou a těstovinami, nebo na zeleninovém salátu.
Dýňové nočky na másle
Dýně představuje přírodní konzervu, kterou můžete zpracovat na tisíc způsobů. Překvapivě jedním z velmi lahodných, ale téměř neznámých jsou dýňové nočky. Okouzlí vás svou zářivou barvou a následně jemnou chutí, s kterou si výborně rozumí výraznější sýr – ovčí pecorino nebo vyzrálý parmazán.
Famózní kocmrda ze skanzenu
Přátelé, myslela jsem si, že vejmrdu nic nepřekoná, ale jak jsem se mýlila! Další neuvěřitelný název pokrmu chudých rolníků, který však nedokáži tak lehce rozklíčovat. Chutná jako prejt, snad je to sádlem, česnekem a novým kořením. Pro ty, kdo neradi zabijačkové jitrnice, by kocmrda mohla být dobrou náhradou. A když si odpustíme ten kousek sádla, je to dokonce i skvělé plnohodnotné postní jídlo. Tak podivným názvům a výborným skanzenovým pokrmům zdar!