Jestli jste milovníci kávy a čokolády a hledáte něco speciálního pro velkou oslavu: tramtadadá! Presso cheesecake je tu přesně pro vás! Tenhle bohatý dortík je naprostá delikatesa. Taky mě baví, že dokážete sníst opravdu jen malý kousek, protože je velmi vydatný, takže si nemusíte nic vyčítat a rádi se o tento zážitek podělíte s ostatními. Pokusila jsem se ho po focení dojíst, protože mi velmi chutnal, leč se to nepodařilo a to jsem se opravdu snažila. Silná chuť kávy, čokolády a nakyslé Lučiny jsou tu ve skvělém poměru a nekazí ho tuna cukru.

Když se řekne sušenky, většina z nás si vybaví klasické sladké pečivo, které kávu či čaj doprovází jako dokonalá svačina. Ale co kdybychom tentokrát experimentovali a dodali našim sušenkám něco opravdu speciálního? Představuji vám recept na rozkvetlé sušenky, které svým vzhledem i chutí překvapí každého, kdo po nich sáhne. Tato dobrota spojuje klasické pečení s kouzlem přírody, díky čemuž vznikne nejen lahodný zákusek, ale i estetický zážitek. Čerstvé květy či bylinky dodají sušenkám nejen vizuální půvab, ale i jemnou, nenapodobitelnou chuť.

Já mám pro tuhle vánočku vyhrazenou formu – jednak je jistota, že bude stoprocentně hezká, druhý důvod je funkce, při zaplétání totiž hrozí, že těsto pocucháme a zapracujeme zbytečnou mouku navíc, což ústí v nepěkné tužší kusy střídy. Zatímco klasickou vánočku mám radši pletenou kvůli struktuře, u bezlepkové verze jednoznačně doporučuju formu – vánočka z ní mi přijde nejvláčnější. Úspěch tkví nejen ve formě, ale hlavně v pomalém kynutí v lednici, případně použití prefermentu na způsob poliše (tedy „kvásku“ z pidi množství droždí). Díky tomu bezlepková mouka lépe nasákne a nechutná pak tolik pískově. Vyzkoušeno mám i zadělat jen poliš a pak celé těsto rovnou hodit do formy, což je taky fajn, ale chutnější je varianta pomalu kynutá v lednici.

Citronový likér můžeme použít i do výtečných italských sušenek, které se určitě stanou oblíbenou adventní pochoutkou pro dospělé. Budou se vyjímat na vánočním stole i díky speciálnímu vzhledu, jsou totiž designově popraskané. A netradičně ochucené, olivovým olejem a alkoholem.

Beleše se řadí mezi nejstarší druhy pečiva. Dodnes se pečou na Moravě jako kynuté placky. Když měla hospodyně belešník (keramickou, kameninovou či později litinovou formu s prohlubněmi) dělala strávníkům radost různými tvary kynutých buchtiček. Stačilo mít doma jen mouku, vejce, mléko a kvasnice a chutný oběd nebo večeře byly hotové. Beleše připomínají chutí vdolky, lívance i kynuté buchty, podávaly se naslano se škvarky, přelité rozpuštěným sádlem, se zelím, uzeným i houbami, nasucho ke kaši, k polévce či masu, ale i nasladko s povidly, tvarohem, zavařeninou nebo mákem s cukrem. Kouzelné tvary hvězdiček, kytiček, rohlíčků a rybiček však posunuly beleše mezi sváteční pečivo. Moje forma byla vyrobena v roce 1820 a peče beleše jako ráčky, andílky nebo bábovky. Pokud byste belešník nesehnali, upečte beleše v lívanečníku nebo v pevných formách na muffiny.

Když se pustíte do pečení plněných žemliček, vstupujete do světa tradičního pekařského řemesla, kde každý krok odměřuje čas potřebný k tomu, aby se z jednoduchých ingrediencí stalo něco výjimečného.

Na domácí přípravu trdelníku vám stačí obyčejný váleček, ještě lépe dva. Na ten proužky těsta namotáte podobně jako na dřevěná trdla z hruškového dřeva (odtud název trdelník) a dál už se postará trouba.

Biskupský chlebíček buď máte rádi, nebo ho máte rádi, ale vyloupáváte z něj kandované ovoce, které spoustu lidí nemá v oblibě. V tomto receptu ho nenajdete, místo něj chlebíček obsahuje sušené plody goji. Červené plody mají provokativní hořkosladkou chuť, navíc těsto krásně ozdobí. Pistácie zase v chlebíčku pěkně křupou. Těsto je záměrně trochu sušší – perfektně se pak doplňuje s kávou. Zastavte se a užijte si svou sladkou chvilku nad moučníkem i vy!

Dýňový chlebíček lze samozřejmě upéct z více odrůd dýní, ale vyberte ty sladší. Klasikou je Hokkaido nebo New England Pie a také japonská dýně kabocha. Tyto typy dýní obsahují spoustu cukrů, takže při pečení úžasně zesládnou, ale zároveň si udrží oříškovou notu. Na tomto receptu mám ráda, že využívá olivový olej. Ten se krásně snoubí s chutí sladkého dýňového těsta a kořením a rozhodně se jeho užití nebojte, ale můžete ho zkombinovat i na půl s máslem. A kakaové boby? Ty můžete vyměnit za čokoládové kapky, ale lehce hořká a jakoby studená chuť kakaových bobů doplní celkový dojem z tohoto vynikajícího dezertu.

Provokativně nakyslé plody plné vitaminů tak úžasně ladí s lehce zemitou chutí pohankové mouky, až vás to překvapí. A bezlepkáři zaplesají, protože tenhle recept je vhodný přímo pro ně. Když se to umí s pohankou, vznikají zdraví prospěšná jídla. Vynikající dezerty ze skromné pseudoobiloviny zaujmou i zaryté odpůrce takzvané zdravé stravy. Tartaletky s rybízem všech barev jsou toho důkazem.

Také milujete tvarohové jahodové knedlíky? A koláče s jahodami? Tak tahle pochoutka v sobě kombinuje obojí – z tvarohového těsta na knedlíky vznikl korpus s lahodnou náplní sypanou mandlemi. Těsto při chladnutí rychle vlhne, ale to vůbec nevadí, protože tento koláčoknedlík si přímo žádá sníst rovnou z plechu, lžící nebo vidličkou, hlavně s partou přátel.

Slaný koláč, který zahřeje a zasytí. Servírujte ho k večeři, při dlouhých snídaních, na pikniku v přírodě nebo na večírku. Teplý i studený.

Moruše působí jakousi zvláštní přitažlivostí, je to takový tajemný strom zahrady. Když ji budete opečovávat, odmění se vám bohatou úrodou, že budete mít od sběru modré ruce i rty.

Tuhle jednoduchou litou dobrotu si doma musíte upéct alespoň jednou za léto. Mimo sezónu můžete použít různé mražené nebo kompotované ovoce, podle mě je lepší to kyselejší. Krásně vyvažuje chuť hutnějšího sladkého těsta.

Tento koláč pokaždé překvapí, protože jeho chuť se mění s použitou odrůdou dýně. Můžete použít odrůdu New England Pie, případně Hokkaido, či máslovou dýni. Jejich jemná chuť perfektně ladí s aromatickým kořením. Tenhle koláč chutí i náladou k barvám podzimu neomylně patří.

Tenké křupavé voňavé perníčky se v originálu nazývají Aachener Printen a odkazují na svoji nevšední historii. Okolo roku 1000 pekli pekaři a hospodyně v belgickém městečku Dinant při náboženských svátcích speciální sladké pečivo ve tvaru figurek zvířat a lidí. Holandské slovo prent znamenalo obrázek či zobrazení.

Moje děti začaly péct ve volném čase, který získaly, když měly digitální dietu. Zkrátka nesměly na počítač ani mobil nebo se jinak pasivně bavit. Umíte si představit, jakou jsem měla radost.

Čerstvý zázvorový čaj krásně zahřeje a pomáhá v boji proti nachlazení. Sušený zázvor se výborně hodí do pečení. Zlatavý prášek v kombinaci s cukrem vytvoří v propečené sušence jedinečnou chuť. Hodí se k dobrému čaji i kávě. Sušenky vyvolají nostalgii hlavně v babičce a dědovi, kteří si je jistě pamatují z dětství. Zázvorky jsou totiž naše tradiční pečivo, které dnes zažívá právem svou obrodu.