Vajíčková pomazánka nebo vajíčkový salát – to už je po Velikonocích v každé domácnosti tradice. Zkuste k vejcím přidat avokádo, které dodá krémovou konzistenci. Společně s bylinkami a kapary chutná opravdu skvěle, sami uvidíte! Tento vajíčkový salát se hodí skvěle k snídani, obědu, svačině nebo třeba i jako malý předkrm.

Jak praví paní doktorka Langhammerová, velikonoční hlavička se jídávala studená po návratu z kostela ze Vzkříšení. A poněvadž se na svátky v chalupách peklo všeho víc, zbylo nádivky i na další dny, kdy se jedla už jako příloha.

Na začátek si dovolím trochu velikonoční teorie, váže se totiž k našemu dnešnímu receptu. Podle Bible kdysi Ježíše zradil jeho učedník Jidáš Iškariotský. Stalo se tak ve čtvrtek před Velikonocemi a dnes tomuto dni dle křesťanské tradice říkáme Zelený čtvrtek. Právě v tento den se taky jidáše vždy pekly, protože mají symbolizovat provaz, na kterém se Jidáš po své zradě oběsil.

Ještě předtím, než vám představím jeden z nejpopulárnějších a nejtradičnějších českých velikonočních receptů, se zas podíváme trochu do historie. Mazanec se dle tradice peče na Bílou sobotu, která nám má připomínat pomazání Kristova těla a jeho uložení do hrobu. Od toho se odvíjí i jeho název. Mazanec je totiž nejstarším doloženým velikonočním pokrmem u nás.

Původně bývaly hnětýnky tuhé placky z mouky a malého množství tuku. Až později se z nich vyvinulo křehké zdobené cukroví, které prezentovalo vkus a cukrářské dovednosti tvůrkyně.

Kynuté těsto spletené do tvaru malé vánočky s barevným vajíčkem připomínající hlavičku pékávaly hospodyně o Velikonocích jako výslužku pro děvečky.

Umělá potravinová barviva přišla na svět s průmyslovou revolucí, kdy počet strávníků v dělnických koloniích prudce narostl a potravinám připravovaným ve velkém bylo třeba navrátit barvu. Zpočátku se používaly látky jako oxid olovnato-olovičitý nebo měďnatý arsenid, tedy látky často používané k barvení textilií, ale zároveň také prudké jedy, které měly za následek časté otravy.

Takové tradiční povelikonoční jídlo, co říkáte? Pokud vám totiž po svátcích zbylo nějaké to jehněčí nebo jakékoli jiné maso, skvěle poslouží právě v pastýřském koláči. Základem je studené maso, tradičně jehněčí nebo kůzlečí, ale dobře chutná i s trhaným hovězím nebo králičím. Bože, ta chuť! Až občas lituji, že nemám za muže pastýře.

Když se v rekvizitárně Herbáře objevila malá roztomilá forma na zajíčka, hned jsem přemýšlela, jak a kde ji využít, takovou rozkošnou věcičku

Těst na velikonočního beránka existuje poměrně hodně – piškotové, mramorové, třené – je to skoro jako u bábovek. Nikdy jsem ale nedělala bezlepkové. A tak jsem ho pro vás vyzkoušela. Nesnášenlivost vůči lepku, neboli odborně celiakie, totiž trápí nemalou část populace. Nicméně lepek ve velkém množství nesvědčí nikomu.