Vajíčková pomazánka nebo vajíčkový salát – to už je po Velikonocích v každé domácnosti tradice. Zkuste k vejcím přidat avokádo, které dodá krémovou konzistenci. Společně s bylinkami a kapary chutná opravdu skvěle, sami uvidíte! Tento vajíčkový salát se hodí skvěle k snídani, obědu, svačině nebo třeba i jako malý předkrm.

Původně bývaly hnětýnky tuhé placky z mouky a malého množství tuku. Až později se z nich vyvinulo křehké zdobené cukroví, které prezentovalo vkus a cukrářské dovednosti tvůrkyně.

Kynuté těsto spletené do tvaru malé vánočky s barevným vajíčkem připomínající hlavičku pékávaly hospodyně o Velikonocích jako výslužku pro děvečky.

Na začátek si dovolím trochu velikonoční teorie, váže se totiž k našemu dnešnímu receptu. Podle Bible kdysi Ježíše zradil jeho učedník Jidáš Iškariotský. Stalo se tak ve čtvrtek před Velikonocemi a dnes tomuto dni dle křesťanské tradice říkáme Zelený čtvrtek. Právě v tento den se taky jidáše vždy pekly, protože mají symbolizovat provaz, na kterém se Jidáš po své zradě oběsil.

Umělá potravinová barviva přišla na svět s průmyslovou revolucí, kdy počet strávníků v dělnických koloniích prudce narostl a potravinám připravovaným ve velkém bylo třeba navrátit barvu. Zpočátku se používaly látky jako oxid olovnato-olovičitý nebo měďnatý arsenid, tedy látky často používané k barvení textilií, ale zároveň také prudké jedy, které měly za následek časté otravy.

Ještě předtím, než vám představím jeden z nejpopulárnějších a nejtradičnějších českých velikonočních receptů, se zas podíváme trochu do historie. Mazanec se dle tradice peče na Bílou sobotu, která nám má připomínat pomazání Kristova těla a jeho uložení do hrobu. Od toho se odvíjí i jeho název. Mazanec je totiž nejstarším doloženým velikonočním pokrmem u nás.

Takové tradiční povelikonoční jídlo, co říkáte? Pokud vám totiž po svátcích zbylo nějaké to jehněčí nebo jakékoli jiné maso, skvěle poslouží právě v pastýřském koláči. Základem je studené maso, tradičně jehněčí nebo kůzlečí, ale dobře chutná i s trhaným hovězím nebo králičím. Bože, ta chuť! Až občas lituji, že nemám za muže pastýře.

Jak praví paní doktorka Langhammerová, velikonoční hlavička se jídávala studená po návratu z kostela ze Vzkříšení. A poněvadž se na svátky v chalupách peklo všeho víc, zbylo nádivky i na další dny, kdy se jedla už jako příloha.

Když se v rekvizitárně Herbáře objevila malá roztomilá forma na zajíčka, hned jsem přemýšlela, jak a kde ji využít, takovou rozkošnou věcičku

Těst na velikonočního beránka existuje poměrně hodně – piškotové, mramorové, třené – je to skoro jako u bábovek. Nikdy jsem ale nedělala bezlepkové. A tak jsem ho pro vás vyzkoušela. Nesnášenlivost vůči lepku, neboli odborně celiakie, totiž trápí nemalou část populace. Nicméně lepek ve velkém množství nesvědčí nikomu.