Šalvěj, středomořská královna apatyk

Český název šalvěje vznikl z latinského výrazu salvare, což v překladu znamená zachránce. Šalvěj je možné pěstovat na záhonku i v květináči, používá se pro její léčivé, antibiotické účinky. Ve středověku byla hojně využívána k výrobě léčivé vody. Šalvěj pochází ze Středomoří, odkud se dostala hlavně do klášterů, kde ji ve středověku pěstovali mniši. Bylinu využívali jak v kuchyni, tak při léčení.

Šalvěj lékařská z čeledi hluchavkovitých je u nás známá především jako bylinka, léčivá i kuchyňská. Jejím domovem jsou pobřeží Středomoří, kde se rostlina může vyvinout až do 1 m vysokého keře se zdřevnatělou lodyhou. Pro šalvěj lékařskou je charakteristická její nezaměnitelná výrazně kořeněná až dřevitá vůně. Tu ucítíme hned, jak promneme její světle zelené silné podlouhlé listy pokryté bílými chloupky. Listy vyrůstají v patrech podél stonku, na špičce tak vytváří drobnou růžici, ze které v průběhu léta vyrůstá květ. Drobná fialová či narůžovělá (ojediněle také bílá) kvítka šalvěje se podobají ostatním květům čeledi hluchavkovitých, vytváří dohromady podél stonku hrozen.

Šalvěj lékařská pochází z teplé oblasti pobřeží Středozemního moře. Ke svému růstu potřebuje dobře propustnou půdu, dostatek slunce a tepla. Mráz ji může ohrozit, proto je třeba šalvěj v našich zeměpisných šířkách na zimu na záhoně dobře přikrýt, aby byla ochráněna před největším mrazem. Šalvěj je také možné pěstovat v květináči nebo ji na zimu ze záhonu do květináče přesadit a přenést do chladnější místnosti k přezimování.

Účinky

Šalvěj je silná léčivá rostlina, která obsahuje silice (hlavně thujon, salviol a cineol), vitamíny B, třísloviny a estrogenní hormony. Jedinečný koktejl obsažených látek působí proti bakteriím, mykózám a zánětům. Je možné ji využívat vnitřně v podobě nálevu, který může ulevit od nočního pocení hormonálního původu i zmírnit projevy stresu a deprese. Esenciální olej ze šalvěje v aromaterapii může ulevit od nespavosti a úzkosti. Významnou roli šalvěj hraje také v hojivé kosmetice k léčbě ran i akné.

Díky jejím antibakteriálním, antimykotickým i antivirotickým účinkům se výborně hodí k léčbě ústních obtíží – hlavně zánětů dásní a při prevenci jejich vzniku. Kloktání odvaru z byliny ústa nejen vyléčí od angíny, aftů či dalších zánětů, ale i zbaví zápachu. Dokonce eliminuje bakterie, které na zubech způsobují zubní kaz. Proto je šalvějový extrakt jednou z hlavních složek zubních past a ústních vod.

Sběr a zpracování

U nás rostlina planě neroste, ale je velmi snadné ji pěstovat. Její listy sbíráme od června kdykoliv, ideálně těsně před plným rozkvětem a za slunečného dne, kdy jsou listy suché. Můžeme je používat čerstvé i sušené. Listy rozprostřeme na plátno nebo síťku a sušíme ve stínu na dobře větraném místě.

Ke zmírnění akutního zánětu v ústech lze žvýkat čerstvé šalvějové listy. Nálev můžeme připravit jak z čerstvých, tak sušených listů a následně ho popíjet či kloktat. Použijeme dvě lžičky sušené šalvěje na jeden šálek. Je potřeba věnovat pozornost množství i délce užívání šalvěje – účinná látka thujon, pro kterou šalvěj užíváme, může být při dlouhodobém vnitřním užívání jedovatá.