Máta, antický zdroj svěžesti

Mátu spojujeme s čistotou a osvěžením. Již ve 14. století se její silice stala součástí první zubní pasty. Není divu, vždyť bez nezaměnitelné vůně máty si nedokážeme představit ani žvýkačku na osvěžení dechu! Svou důležitou úlohu hraje i v kuchyni. My se v tomto článku podíváme především na její léčivé účinky.

Jedná se o vytrvalou bylinu z čeledi hluchavkovitých. Její stonek je hranatý a čím výše k nebi roste, tím více se větví. Máta může v dobrých podmínkách přerůst i výši 120 cm, obvykle však bývá vysoká asi půl metru. Podél jejích stonků vyrůstají podlouhlé a špičaté, po stranách jemně zubaté listy. Špičku rostliny od července do září zdobí jemně růžový špičatý květ složený jako hrozen z mnoha drobných, postupně se rozvíjejících kvítků. Nejcharakterističtějším znakem máty je její výrazná, nezaměnitelná svěží vůně.

Máta peprná vznikla přirozeným křížením máty vodní a klasnaté a stala se nejznámějším druhem svého rodu. Různé další druhy máty dnes planě rostou skoro po celém světě, ale mátu peprnou málokdy potkáme ve volné přírodě. Roste především na našich zahrádkách, kde se jí daří ve vlhké půdě. Pěstuje se také pro výrobu vonné léčivé silice. V dobrých podmínkách se velice ráda množí podzemními oddenky, v tom je skutečně dobrá. Pokud si chcete mátu zasadit, ideální je pro to využít přízemní výhony, protože se semínky to jde opravdu stěží.

Účinky

Podle legendy je tato voňavá bylina proměněnou milenkou boha podsvětí Pluta, kterou ze žárlivosti na svého manžela zaklela jeho žena Prosperine. Pluto se samozřejmě svou milenku, krásnou říční nymfu jménem Minthe, snažil zachránit. Když se mu to nepodařilo, opatřil bylinu alespoň opojnou vůní, aby nebyla tolik smutná…

Není divu, že se mátě lidově říkalo „větrová bylina“. Její hlavní účinnou látkou je výrazná silice zvaná menthol nezaměnitelné chuti a vůně, kterou ucítíme hned, jak listy promneme mezi prsty. A jsou to právě vonné silice, které mají léčivé, dezinfekční a antibakteriální účinky. Kromě výroby mátového esenciálního oleje můžeme čerstvou i sušenou nať použít pro přípravu léčivého nálevu (čaje) nebo inhalace.

Pití mátového čaje ulevuje od nevolností, průjmů, nadýmání, křečí, dokonce dokáže napravit i pocuchané nervy. Máta může v koupelích pomoci s revmatismem a kožními vyrážkami. Vdechování páry s mátovou esencí uvolňuje nosní dutiny při rýmě a léčí zánět hrtanu i průdušek. Kloktání nálevu či silice naředěné vodou dezinfikuje ústa a pomáhá v nich léčit záněty a zacelovat rány. A upřímně… Co by byla žvýkačka na osvěžení dechu bez máty?

Sběr a zpracování

Nejlepší je sbírat nať máty ve chvíli, kdy začne rostlina kvést. Vhodné je vybrat si pro sběr suchý den, říká se, že ideální denní dobou je pravé poledne. Po sběru používáme mátu čerstvou nebo ji rychle, v tenkých vrstvách, usušíme ve stínu. Sušenou mátu skladujeme v dobře uzavřené nádobě maximálně do dalšího léta, kdy pomalu začne ztrácet aroma, a tím i své účinky. Čerstvé listy je také možné zamrazit.

Nejjednodušším zpracováním čerstvé i sušené máty je beze sporu příprava nálevu (čaje). Asi hrst sušené nati zalijeme vroucí vodou, přikryjeme a necháme 10 minut louhovat. Nálev podle potřeby popíjíme či kloktáme nebo inhalujeme páru z ještě vroucího nálevu. A pokud se chceme naložit do léčivé vany s vůní máty, je možné připravit koupel v poměru 2 lžíce máty na 1 litr vody.