Sběr svatojánských bylin a jejich tradice

Svatojánská noc je lidová tradice, magická noc v předvečer svátku svatého Jana Křtitele. Svatojánskou noc slavíme 24. června. Vrcholí jí období magických obyčejů spojených s kultem vody, ohně a zeleně navazující na předcházející slunovrat.

V tuto kouzelnou dobu se počínají stírat hranice mezi reálným a nadpřirozeným světem, přičemž rituály plné čar a kouzel mají především očistný a milostný charakter.

Staří pohané se snažili projevit slunci svoji úctu pletením kol ze slámy a rákosů, které zapalovali a kutáleli z kopců. Tradici pálení ohňů zachoval i křesťanský svátek, kde se stalo symbolem světla náboženství.

S kultem zeleně bylo nejsilněji propojeno sbírání rostlin, které během svatojánské noci nabývalo kouzelných sil. Všechny byliny v tuto dobu sesbírané jsou svatým Janem křtěné, a svatojánské koření tak dokáže zahnat nejrůznější nemoci a chránit rodinu před zlými silami. Někde se rostliny sbíraly před východem slunce, jinde při poledním zvonění o svatojánském svátku.

Ačkoliv se skladba svatojánského koření kraj od kraje lišila, neodmyslitelně do něj patří kvítí svatého Jana (třezalka), kapradí, pelyněk černobýl, jelení skok, mydlice, chrpa, bludníček, rozchodník, mateřídouška, devětsil, dobromysl, heřmánek, řebříček, šípková růže či zvonek. Aby si koření zachovalo magickou moc, musí ovšem vždy sestávat z devíti druhů. Těmto bylinám pak jsou přisuzovány nejrůznější kouzelné účinky. Krávy krmené svatojánským kořením hojně dojí, věnce a ratolesti z lípy, jetele či mateřídoušky ochraňují polnosti i domácnosti a dívce, která si svatojánské bylinky vloží pod polštář, se ve snu zjeví její nastávající.

Při sušení se byliny rozprostíraly po podlaze stavení. Z této praktiky se nakonec vyvinul krásný, doposud v některých oblastech udržovaný, dětský nadílkový obyčej svatojánských postýlek. Děti nasbírají den před Svatým Janem svatojánské bylinky, ze kterých připraví malé lůžko s obrázkem či soškou svatého Jana Křtitele. Postýlku položí ke stolu, u kterého celá rodina obědvá. Věří, že svatý Jan chodí v tuto dobu po světě a v postýlce, kterou pro něj připravily, si tak může přes noc odpočinout. Za tuto službu pak druhého dne ráno najdou v postýlce vyležený dolík a sladkosti či penízky, které jim jako poděkování za nocleh věnoval sám svatý Jan.