Mandloň obecná
Prunus dulcis
Výsev: Jaro nebo podzim
Sklizeň: Podzim
Lidově: mandle
Popis a výskyt
Mandloň je strom dosahující do výšky až pěti metrů, s kruhovou korunou. Pochází ze severní Afriky a západní Asie. V minulosti byla hojně vysazována i v ČR, především v období po druhé světové válce, dnes už však zůstalo jen několik malých sadů, například v obci Hustopeče. Nejlépe se mandlím daří v teplých oblastech, jako je Středomoří. Existují dvě hlavní větve mandloně obecné – sladké a hořké mandle. První jsou pochoutkou, druhé se užívají jako zdroj mandlového oleje či k dochucování pokrmů. Převážně se využívají plody. Zelená chlupatá peckovice s více či méně tvrdou skořápkou (záleží na konkrétní odrůdě) ukrývá zploštělé semeno s perforovaným povrchem.
Sběr a úprava
Mandloň lze bez problémů vysadit a pěstovat i u nás, jen je třeba vyhýbat se těžkým a zamokřeným půdám. Vyhovuje jí poloha do 250 metrů nad mořem s průměrnou roční teplotou 8–9 °C a půda dobře zásobená živinami. Stromy se vysazují na jaře nebo na podzim, prospěje jim pravidelný letní prořez. Jak rychle pak začnou plodit, záleží na konkrétní odrůdě, i u těch nejrychlejších to však trvá nejméně tři roky a v českých podmínkách plodí jen výjimečně. Plody se sklízí na podzim, jakmile začnou opadávat. Vyloupnou se z peckovice a usuší. Čistší chuti lze dosáhnout oloupáním jader.
Semínka léčivých a kuchyňských bylinek
Účinné látky a užití
Mandlové plody mají čisticí, antioxidační a protizánětlivé účinky. Obsažené oleje dokážou snižovat hladinu cholesterolu v krvi. Podle některých výzkumů mandle můžou snižovat riziko vzniku cukrovky či Alzheimerovy choroby. Stejně jako většina ořechů mandle prospívají pokožce, vlasům a nehtům. Posilují nervovou soustavu.
Zajímavost
V USA je volný prodej hořkých mandlí zakázaný, protože plody obsahují 4–9 mg kyanidu, což je smrtelný jed. Uškodit nicméně můžou jen při konzumaci opravdu nadměrného množství. Tepelnou úpravou se jed odstraní.
