Jalovec obecný
Juniperus communis
Lidově: ohňový strom
Popis a výskyt
Většinou jde o menší strom nebo keř s ostrými modrozelenými listy ve tvaru jehlic. Občas dorůstá i do větších výšek, zhruba 10 metrů, většinou se však nachází v lesích jakožto podrost vyšších jehličnanů. Plodem je menší, kulatá šiška podobná borůvce – jalovčinka. Jalovec je rozšířen zejména na severní polokouli. U nás je nejhojněji zastoupen v Bílých Karpatech. Poddruh jalovce obecného – alpina – je v České republice chráněn a je veden v kategorii silně ohrožený. K vypěstování jalovce obecného potřebujete slunné stanoviště s písčitou půdu, avšak dokáže se přizpůsobit různým druhům půdy a podnebí.
Sběr a úprava
Sbírá se na podzim, v září až říjnu, kdy se bobule snadno oddělují od stopek. Sběr se vytřídí, odstraní se z něho nedozrálé i přezrálé, zelené a zhnědlé bobule i různé nečistoty. Suší se v tenké vrstvě ve stínu nebo v sušárně při teplotě do 35 °C. Při dobrém uložení vydrží i 3 roky. U nás je sběr zakázán, pro farmaceutické účely se dováží.
Semínka léčivých
a kuchyňských bylinek
Účinné látky a užití
Jalovec je bohatý na diuretickou (močopudnou) látku, terpinen-4-ol, která se používá při léčení vysokého krevního tlaku a může být součástí léčby městnavého srdečního selhání. Pokud ovšem chcete do léčby zařadit jalovcovou kůru nebo jalovčinky, poraďte se nejdříve s lékařem. Jedná se o závažnou léčbu a dávkování je důležité. Z testů vyplývá, že jalovec podporuje děložní stahy a zvyšuje rychlost zpracovávání tekutin v ledvinách. Proto by neměli užívat jalovec lidé s nemocnými ledvinami a těhotné ženy. Jalovec má také protizánětlivé účinky, které jsou vhodné pro léčbu artritidy a dny. Takto jalovec používali už indiáni ze Severní Ameriky.
Zajímavost
V 17. století vynalezl holandský lékař Franciscus Sylvius, který se snažil vytvořit močopudnou tinkturu, léčivý alkoholický nápoj gin. Jalovec se využívá i při výrobě martini a při pálení slovenské borovičky.
