Jírovec maďal
Aesculus hippocastanum
Výsev: Podzim nebo jaro
Sklizeň: Září – říjen
Lidově: maďal, kaštan koňský, planý kaštan, hořký kaštan, svinský kaštan, pakaštan koňský
Popis a výskyt
Kaštan pochází z jihovýchodní Evropy. Dnes se tento nádherně kvetoucí strom pěstuje ve všech evropských zemích. Strom je až 30 m vysoký. Má dlouze řapíkaté 5–7četné listy a korunní lístky jsou bíložluté s červenými skvrnami. Kvete v květnu a červnu. Plod je tobolka s 1–3 semeny (kaštany).
Sběr a úprava
Na podzim se sbírá semeno, na jaře pak kůra, výjimečně také květ a mladé listy. Semeno se sbírá po uvolnění z ostnaté tobolky. Kaštany rychle plesnivějí, proto se obvykle dosušují teplotou do 60 °C. Obsažená droga je bez pachu a chutná hořce. Extrakt ze semen je nažloutle šedý. Suché kaštany obsahují účinnou látku aescin. Kaštany se zpracovávají ve formě masti, oleje či nálevu.
Semínka léčivých a kuchyňských bylinek
Účinné látky a užití
Kaštany obsahují flavonoidy, saponiny (aescin), třísloviny a glykosidy. Kaštan je skvělým pomocníkem při žilních onemocněních, zpevňuje žilní stěny, zabraňuje tak otokům a má protizánětlivý účinek. Využívá se k léčbě křečových žil, hemoroidů a při zvětšené prostatě. Kaštanové masáže nebo tonikum pomáhají vyhlazovat pleť a odstraňují známky celulitidy. Mast se používá na bolesti kloubů a svalů, křečové žíly, vstřebávání podlitin, proti vzniku trombů, na „těžké nohy“ a jiné. Vnitřně se kaštany užívají zvláště k odhlenění při kašli, ale jen na dobu několika málo dní, protože saponiny jírovce rozkládají červené krvinky.
Zajímavost
Koňská mast opravdu není výtažek z koně ani mazání pro koně. Název je odvozen od názvu kaštan koňský.
Pozor!
Opatrně s dávkováním při vnitřním užití – při dlouhodobém užívání (více než měsíc) mohou saponiny obsažené v kaštanu působit toxicky a poškodit funkci ledvin a jater.
