Hluchavka bílá

Lamium album

Výsev: Jaro nebo podzim

Sklizeň: Květen – září

Lidově: cumláň, hluchavinka, hluchá kopřiva, hluchánka, jasnota, mrtvá kopřiva, mrtvá pokřiva, mrtvá žihlava, mrtvá žíhavka, nedunice, planá bazilika, planá kopřiva, psoser

Popis a výskyt

Hluchavka je častou společnicí kopřiv v blízkosti lidských sídel – podél cest a plotů, v příkopech, křovinách, rumištích, zpustlých zahradách, okrajích lesů i na březích potoků a řek. Bývá 30 až 60 cm vysoká, má přímou, hranatou lodyhu a vstřícné, vejčité a zašpičatělé listy s pilovitými okraji. V úžlabí horních listů vyrůstají od dubna do října bílé až nažloutlé květy s pětizubými kalichy a pyskatou korunou, uspořádané v lichopřeslenech. Plodem jsou vejčité, tmavě hnědé tvrdky.

Sběr a úprava

Květ se sbírá po celou dobu kvetení za suchého a slunného počasí. Květy se při sběru nesmí pomačkat a zapařit. Sbírat lze i květ hluchavky nachové (Lamium purpureum) a hluchavky žluté neboli pitulníku žlutého (Galeobdolon luteum), které mají shodné účinky. Suší se co nejrychleji, aby květy neztratily bílou až krémovou barvu. Je třeba je uchovávat v dobře těsnících nádobách na tmavém místě, neboť jsou náchylné k vlhnutí i napadení škůdci. Květ se užívá ve formě nálevu nebo tinktury. Nať se sbírá kdykoliv pro potřeby koupelí, odvarů a brzy na jaře do kuchyně. Suší se co nejrychleji v tenké vrstvě.

 

Semínka léčivých a kuchyňských bylinek

 

Účinné látky a užití

Květ hluchavky obsahuje silice, třísloviny, flavonoidy, cholin, alkaloid stachydrin, slizy a další účinné látky. Nať má těchto látek méně, ale zase obsahuje minerály a stopové prvky. Byla oblíbeným léčebným prostředkem již ve starověku i středověku. Používá se pro uklidnění, proti nespavosti, na vnitřní krvácení, při průjmech a při zánětech močových cest. Působí protizánětlivě, diureticky, sedativně, tlumí křeče, čistí krev, chrání sliznice a usnadňuje vykašlávání, v lidovém léčitelství se podává dětem při kašli a při průjmech. Má velmi příznivý vliv na urologické potíže a na ženský menstruační cyklus – reguluje jej, tlumí bolesti a zmírňuje krvácení. Upravuje činnost střev, a proto působí proti průjmům i zácpám. Přidává se do neurologických a gynekologických čajových směsí. Květ se používá formou nálevu, nať se maceruje a poté nechá přejít varem. Jako prostředek zevní léčby má nať adstringentní účinky, přidává se do koupelí při hemoroidech, při křečích dělohy, křečových žilách a k podpoře hojení ran a popálenin. Při vnitřním užití podporuje látkovou výměnu. Z mladých hluchavek, podobně jako z kopřiv, se připravují saláty, nádivky, pomazánky, špenáty a polévky. Pije se také lahodný čaj z čerstvých květů. Odvar z kvetoucí nati se používá k barvení vlasů, neboť jim dodává žlutý až měděný nádech.

Zajímavost

Anglický botanik John Gerard (1545–1612) tvrdil, že tinktura z květů „rozveselí srdce, dodá barvu tvářím a osvěží a oživí lidského ducha.“

Previous
Previous

Hořčice setá

Next
Next

Fenykl obecný