Léčivé byliny nejen na bolavé zuby

Málokdo ví, jaké ingredience obsahuje jeho zubní pasta či ústní voda. Je tuba, kterou každý den na zubní kartáček mačkáme, plná zbytečných surovin, nebo naopak skutečně léčivých ingrediencí? Řepík, šalvěj, heřmánek a nátržník představují v ústní hygieně tu pravou přírodní prevenci, dokonce dokáží pomoci od bolavých zánětů. Přečtěte si o nich více! 

bylinky_foto_hermanek_pravy.jpg

Dobrý výběr přípravků složených z bylinných extraktů může spolu se správnou technikou čištění zubů podpořit zdraví našich dásní, a tím i zubů. Byliny působí preventivně proti zánětům, bujení bakterií i tvorbě plísní a dezinfikují ústní dutinu. Určité byliny dokonce umí léčit rány a záněty.  Pomohou vám od bolavých oparů i aftů. Používáním bylinných preparátů také zvládnete odstranit nežádoucí zápach z úst, který může být způsobený právě počátečními záněty. 

Řepík lékařský

Lidově se bylině přezdívalo boží bič nebo královna bylin a jejích léčivých schopností využívali již staří Egypťané. Kromě účinků, pro které ji pěstujeme dodnes, ji naše prabáby používaly také k zahnání očarování. Jejím domovem jsou suchá a slunná stanoviště mezí. Nať byliny ve květu můžeme sbírat při procházce krajinou nebo ji pěstovat na svých zahradách, kde se jí obvykle velmi daří. Z natě připravujeme nálev, který užíváme jako čaj nebo kloktadlo. 

Rostlina obsahuje třísloviny, silice, kyseliny, železo, flavonoidy, hořčiny a další cenné látky. Díky tomu působí protizánětlivě, svíravě a hojivě. Užíváme ji jak zevně, tak vnitřně. Zaslouženou úlohu nachází právě v ústní hygieně při akutním zánětu dásní, ale i preventivně. Můžeme kloktat odvar či tinkturu a také používat ústní vodu nebo zubní pastu, které řepík obsahují. Kromě dásní vyléčí i zánět v krku. Taktéž přinese účinek po výplachu nosní dutiny. 

%25C5%2599ep%25C3%25ADk%2Bmale.jpg

Šalvěj lékařská

Rostlina si své jméno přímo zasloužila. Český název vznikl z latinského salvare, což v překladu znamená zachránce. Šalvěj pochází ze Středomoří, odkud se dostala hlavně do klášterů, kde ji ve středověku pěstovali mniši a využívali ji jak v kuchyni, tak při léčení. U nás rostlina planě neroste, avšak je velmi snadné ji tu pěstovat. Daří se jí jak na záhoně, tak v nádobách. Na zimu je potřeba šalvěj ochránit před mrazem. Její listy sbíráme kdykoliv, ideálně při kvetení. 

Léčivá bylina obsahuje flavonoidy, silice, vitamíny B, třísloviny a estrogenní hormony. Jedinečný koktejl obsažených látek působí proti bakteriím, mykózám a zánětům. Díky tomu lze šalvěj použít jak při hojení ran, tak v léčbě ústních obtíží – hlavně zánětů dásní a při prevenci jejich vzniku. Čerstvou nebo sušenou nať používáme pro výrobi nálevu, který můžeme podobně jako nálev z řepíku buď popíjet, nebo kloktat. Kloktání nálevu z byliny ústa nejen vyléčí od angíny či aftů, ale i zbaví zápachu. 

uuid_562fd040-6990-11e6-abea-5ef3fc9ae867.jpg

Heřmánek pravý

Také jméno heřmánku, podobně jako u šalvěje, bylo odvozeno od jeho léčivých schopností. Dříve často doprovázel budoucí matky v těhotenství a pomáhal zmírňovat jejich ženské obtíže. Jeho rodové jméno zní Matricaria a je vyvozeno z latinského slova mater čili matka. Heřmánek najdeme podél cest i v rumištích, kde roste jako luční plevel. Dobře se mu daří také na zahradě nebo v truhlíku. Jeho květy dělají radost jak při pohledu na ně, tak při přípravě nálevu. Ten zmírňuje širokou škálu zdravotních obtíží.

Podobně, jako umí maminka zklidnit své dítě, umí heřmánek uklidnit řadu neduhů. Obsahuje mnoho účinných látek, převážně silice, hořčiny, kumariny, flavonoidy a vitamíny C a B. Kloktání nálevu z heřmánku umí velice účinně zahnat zánět z ústní dutiny a zároveň ji vydezinfikovat. Kromě toho působí proti bolesti. Proto na heřmánek myslete při zánětech v ústech i v krku, při angínách i virových onemocněních. 

hermanek.jpg

Nátržník

Dříve se této bylině říkalo koření pětilístkové, což odkazovalo na její střapaté listy s pěti částmi. Díky tomuto lidovému názvu budete bylinu umět dobře identifikovat. Bylinka s lístky členěnými na pět částí a s krásnými žlutými květy roste na pastvinách i stráních, v řidším lese i vlhkém rašeliništi. Na jaře či na podzim stojí za to nasbírat její kořen ještě předtím, než se na rostlině objeví listy. Oddenek po očištění usušíme a využíváme na přípravu odvaru. 

Hlavními účinnými látkami, které rostlina obsahuje, jsou třísloviny. Tyto látky bývají hojně využívány díky jejich svíravým účinkům. Dokáží velmi dobře stahovat rány. Proto se odvar ze sušeného kořene využívá jak vnitřně, tak zevně. Jeho kloktání je velmi účinné při hojení živé rány po vytrženém zubu nebo při zánětu mandlí. Dříve se kloktání nátržníku doporučovalo, pokud dásně ztrácely pevnost a  také při uvolňování zubů. 

uuid_54006d20-6990-11e6-abea-5ef3fc9ae867.jpg
Previous
Previous

Tradiční česká medicinální vína, která léčí od dob Rakouska-Uherska