Topol osika
Populus tremula
Lidově: Osika obecná, osyka
Popis a výskyt
Jde o snadno rozpoznatelný strom podle typického zvuku chvějících se listů. Roste nejčastěji na slunných místech v čerstvých a vlhkých půdách, proto se s topolem osika zpravidla setkáme na okrajích lesa, v remízcích, ale i na loukách a pasekách. Původem je z Eurasie, vyskytuje se v souvislém pásu od západní Evropy až po Sibiř. Dorůstá obvykle do výšky 15 až 25 m. Kmen je přímý a leskle hnědý, koruna poměrně řídká s široce vejčitými listy s dlouhými zploštělými řapíky. Listy bývají 3 až 7 cm dlouhé a i při malém závanu se začnou chvět a třepotat. Odtud také vzešlo přirovnání „třást se jako osika“. Rostlina je to dvojdomá. Samčí květy mají červené prašníky, samičí zelené. Jehnědy jsou dlouhé až 8 cm. Plodem jsou tobolky.
Sběr a úprava
Největší léčebné využití z topolu osika mají jeho pupeny, o něco méně pak kůra a listy. Pupeny se sbírají před rozvitím, nejvhodnějším obdobím bývá konec února a celý březen. Kůru obvykle sbíráme na podzim. Pupeny se suší ve stínu při teplotě do 40 °C. Dříve se z nich připravovaly masti – stačí je vyvařit v olivovém oleji a na každý šálek oleje přidat 4 lžíce rozpuštěného včelího vosku. Z kůry lze připravovat čaje, které jsou dobré na kloktání při bolestech v krku a obecně proti kašli. Zevně se čaje a odvary užívaly k zacelování kožních poranění – k omývání odřenin, popálenin, zánětů, ale i řezných a dalších ran. S osikou se můžeme setkat v homeopatikách, alkoholová tinktura z čerstvé kůry má mít blahodárné účinky na léčení horečky, žloutenky a červů.
Semínka léčivých
a kuchyňských bylinek
Účinné látky a užití
Topol osika se nejčastěji využívá na dřevo, kvůli jeho rychlému růstu, plodí už po deseti letech. Jeho měkké dřevo se hodí na zápalky, ohýbaný nábytek, dýhy, ale i k výrobě saun, jelikož nemá smolné kanálky. Jako léčivka vyniká obsahem salicinu. Historicky se užívala na léčbu horečky a zimnice, ovšem těžko říct, do jaké míry za to mohly lidové pověry související se stromem. Z přírodního hlediska jde také o důležitou včelařskou rostlinu. Když na jaře včelstva nemají dostatek potravy, obvykle jim ho poskytuje právě osika.
Zajímavost
K typické vlastnosti osiky, tedy k jejímu chvění se váže mnoho legend. Jedna z nich tvrdí, že se na ní oběsil Jidáš poté, co zradil Ježíše Krista, a kvůli tomu se osika tak často třese. Dle lidových zvěstí měl mít strom magickou moc – stačilo na něj zavěsit kadeř nemocného a osika se třásla místo něj.
