Šalvěj lékařská
Salvia officinalis
Výsev: Březen a duben
Sklizeň: Červen, červenec a srpen
Lidově: Babské ucho, babí břich, koníčky, vlčí chvost, smrtky, cigánovy gatě, kodice, šalfie, salvatrix, rapaňa, šarbetová bylina
Popis a výskyt
Šalvěj je polokeř vysoký až 1 m s dřevnatou dolní částí lodyhy. Listy jsou řapíkaté a vejčité, mají zelenavou až stříbřitou barvu a jemně vrásčitý povrch, v mládí oplstěný. Fialové květy tvoří chudé lichopřesleny. Jako pěstovaná bylina je šalvěj lékařská rozšířena v mnoha zemích. U nás roste na zahrádkách a šíří kolem kořenitou vůni.
Sběr a úprava
Sbírá se nať s listy krátce před květem od května do září za suchého počasí v poledne. Suší se rychle ve stínu nebo uměle do
40 °C. Po usušení se listy odrolí ze stonků.
Semínka šalvěje lekářské a jiných kuchyňských bylinek
Účinné látky a užití
Obsahuje flavonoidy, silice (až 2,5 %), vitamíny řady B, třísloviny, estrogenní hormony. Má protizánětlivé, antibiotické, antimykotické a močopudné účinky. Používá se při onemocnění žlučníku a jater nebo proti průjmu, při léčbě rakoviny, při zažívacích potížích, k vyvolání menstruace a během klimakteria. Zevně podporuje hojení ran a zabraňuje pocení. Může se použít i jako konzervant – silné antioxidanty zabraňují rozkladu tuků (platí také pro rozmarýn). Vhodná ke kloktání, na bolavé zuby a parodontózu.
Zajímavost
Panna Maria s Ježíškem prosila na útěku před Herodem všechny květiny o pomoc. Jediná šalvěj jí poskytla bezpečný úkryt. Od té doby patří do lékárny boží, jak říká slavná bylinkářka Maria Treben – ochraňuje před smrtí, léčí a pomáhá.
Pozor!
Šalvěj není vhodná pro děti a nemá se užívat v těhotenství, zabraňuje sekreci žláz, tedy i laktaci. Vyšší dávky thujonu mohou být toxické, důležité je dodržování doporučeného dávkování. Pozor na šalvěj divotvornou, má poměrně silné psychotropní účinky a je považovaná za drogu
