Puškvorec obecný
Acorus calamus L.
Lidově: Akorum, nejedlík, prskořen, šišvorec, tatarák, tatarská tráva, tatarské býlí
Popis a výskyt
Původním domovem puškvorce je jižní Čína. Odtud se přes Indii dostal až do východní a střední Evropy. Najdeme ho však i v Severní Americe. U nás roste jen jeden nepůvodní druh. Puškvorec obecný je až 150 cm vysoká vytrvalá bažinná bylina, vyrůstající až z 3 cm silného a půl metru dlouhého oddenku. Z něj vyrůstají přes metr dlouhé a 2 cm široké mečovité listy. Bezlisté trojhranné stvoly nesou nenápadnou květní palici. Kvete v červnu a červenci. V našich podmínkách se však puškvorec rozmnožuje pouze vegetativně pomocí oddenků. Puškvorec roste trvale na zaplavených půdách při březích vod, v močálech a ve vlhkých příkopech. Vytváří husté porosty. V místech s nízkou hladinou stojaté vody se dá puškvorec pěstovat a rozmnožovat. Nařezané kousky oddenku se zasadí do bahna. Takovému pěstování se říká v „polokultuře“. Po několika letech se dá oddenek sklízet.
Sběr a úprava
Oddenky puškvorce se sbírají v listopadu, ideálně po vypuštění rybníků v době výlovů nebo na jaře po záplavách. Vyrýpávají se nejlépe vidlemi, pak se omyjí a rozřežou na menší kusy. Oddenky by se neměly loupat, ztrácí se tak významná silice. Rozřezané na poloviny se suší umělým teplem do 40 °C. Suché oddenky se musí lámat. Puškvorec je velmi aromatický, sušte ho odděleně od ostatních bylin.
Semínka léčivých
a kuchyňských bylinek
Účinné látky a užití
Puškvorec obsahuje až 3 % silic, hořčiny (akorin a akorektin), třísloviny, slizy, cukry a cholin. Používá se při žaludečních potížích, nechutenství a nadýmání. Podporuje vylučování trávicích šťáv a látkovou výměnu. V lidovém léčitelství se užívá při žaludečních vředech a kolikách. Jako prevence působí při infekčních epidemických chorobách coby baktericidní prostředek. Užívá se vnitřně jako nálev, zevně k omývání špatně se hojících ran, do koupelí na podporu nervů. Puškvorec se dá kandovat, vyrábí se z něj tinktura, lze užívat prášek ze sušeného oddenku. S dalšími bylinami se přidává do likérů, suché listy a dvouleté oddenky do potpourri. Používal se také k ochucení masitých jídel.
Zajímavost
Lékař, botanik a autor nejslavnějšího herbáře z 16. století Pietro Andrea Mattioli se o puškvorci zmiňuje ve svém herbáři, dostal ho prý od tureckého velvyslance ve Vídni. Ve stejné době se puškvorec dostal do Prahy. Páter Ferda doporučoval hysterickým ženám koupele s puškvorcem a dalšími bylinami. Žvýkáním sušeného oddenku lze prý odvyknout kouření.
