Prvosenka jarní
Primula veris
Výsev: Semena prvosenky se vysévají ven už na podzim, aby prošla přirozenou stratifikací.
Sklizeň: Květ se sbírá po celou dobu kvetení, což je zpravidla od března do května a podzemní část rostliny buď brzy na jaře nebo na podzim, kdy má největší potenci.
Popis a výskyt
Vytrvalá bylina roste po celé Evropě a její výskyt zasahuje do západní Asie. Vyhledává vlhké louky, světlé listnaté lesy a háje, lesní mýtiny, stráně a okraje lesů s dostatkem světla.
Bývá až 30 cm vysoká, má poměrně krátký válcovitý oddenek s mnoha drobnými kořínky, svraskalé listy vytvářejí přízemní růžici, jsou podlouhle vejčité, s vroubkovaným okrajem a výraznou nervaturou, zespodu jemně ochmýřené a šedavé, svrchu svěže zelené. Trubkovité květy uspořádané v jednoduchém okolíku vyrůstají na konci jemně pýřitého a žláznatého stvolu, mají dlouhé květní stopky a jasně žlutou barvu, na spodině mají oranžové skvrny.
Plodem je jednopouzdrá tobolka s drobnými semínky.
Sběr a úprava
Pro léčivé vlastnosti se sbírá květ i s kalichem a oddenek s kořeny. Květ se sbírá po celou dobu kvetení, což je zpravidla od března do května a podzemní část rostliny buď brzy na jaře nebo na podzim, kdy má největší potenci. Rostlina se suší rychle ve stínu nebo při teplotě do 35 ºC, a to jak celé okolíky v případě květů, tak oddenky s kořeny. Květy by si po usušení měly zachovat žlutou barvu a medovou vůni, kořeny sušením získávají anýzovou vůni. Zejména květy mají tendenci vlhnout, proto je třeba je skladovat v dobře uzavřených nádobách. Dlouhodobým skladováním ubývá účinných látek.
Méně často se sbírají listy, které lze použít společně s květy v nálevu.
Květy i kořeny lze užívat současně i zvlášť v odvaru nebo nálevu. Při dávkování je třeba brát v potaz, že oddenek má mnohem větší obsah saponinů. Lze vyrobit také petrklíčové víno, sirup, bylinný balzám a tinkturu.
Semínka prvosenky jarní a dalších bylinek
Účinné látky a užití
Petrklíč obsahuje saponiny, glykosidy, flavonoidy, silice a vitamin C. Obsah saponinů, jež mají hemolytický účinek, je údajně vyšší v samotných kořenech než v oddenku.
Bylinka je v léčitelství významná tím, že napomáhá uvolňování hlenů, usnadňuje vykašlávání, tlumí neproduktivní kašel a má protizánětlivé působení, za což jsou zodpovědné zejména glykosidy primaverin a primulaverin. Odvar se proto popíjí při nemocech postihujících plíce a dýchací cesty – od kašle, nachlazení, přes zánětlivá onemocnění, jako je bronchitida, až po zápal plic, rozedmu plic nebo astma. Bývá součástí bylinných směsí proti kašli a zahlenění, proti nespavosti a směsí protirevmatických. Extrakty z prvosenky jsou také součástí některých léčiv.
Rostlina má dále sedativní a močopudné účinky, napomáhá rozpadu močových kaménků a tlumí ledvinové záněty. Méně často je indikována jako prostředek proti nespavosti, při méně závažných nervových poruchách, melancholii, úzkosti, srdeční slabosti, závratím a bolestem hlavy. Právě petrklíčové víno je mírným kardiotonikem.
Silný odvar lze použít zevně ve formě obkladů na pohmožděniny, podlitiny, revmatismus a dnu. Nálev z prvosenky má schopnost čistit pleť, vyhlazovat vrásky a dodává vlasům lesku. Dle některých zdrojů také odstraňuje pihy.
Vysoký obsah vitaminu C mají zejména listy a lze je použít do salátů. Ve středověku byla prvosenka, zvaná klíč Panny Marie, velmi oblíbeným zpestřením jídelníčku. Květy se jedly samotné s medem, květy a listy se konzumovaly v salátech, květy se dochucovaly ocet, medovina a víno. V mnohých kuchyní, jako ve španělské či anglické, se kulinářské využití prvosenky zachovalo dodnes. Prvosenku lze použít i do marmelád, sirupů, ale i nálevu na kyselé okurky.
Obdobně jako prvosenku jarní lze použít i prvosenku vyšší (Primula elatior), jež je statnější, barva květů je bledší a nemá oranžové skvrny.
Zajímavost
Prvosenka je nejen symbolem jara, ale i Velikonoc. U starých Slovanů byl petrklíč atributem boha Peruna a v křesťanství zase svatého Petra, který jím otevírá jaro. Jedna lidové pověst praví, že tam, kde si svatý Petr odložil klíč od nebeské brány, vyrostla prvosenka.
V Anglii, kde je bylina symbolem čtyř hrabství, se dříve kladlo 13 petrklíčů pod kolébku novorozence, aby si jej neodnesly víly. Na Prvního máje se kytice věšely po domě a do chlévů, aby chránily dobytek před vílami. Staré národy Evropy, jako například Řekové či Keltové, z petrklíče připravovali nápoj lásky. Dle řecké báje je v prvosence zakletý Paralisos, mladík, který se utrápil pro svou lásku.
Pozor!
Předávkování může působit toxicky a vyvolat zvracení a průjmy. Těhotné a kojící ženy by měly prvosenku užívat v nižších dávkách.
Prvosenka je u nás vzácnější až ohrožený druh, což znemožňuje sběr oddenků u divoce rostoucích rostlin. Nesbírá se ani u okrasných zahradních odrůd rostliny, ale prvosenku si lze pěstovat.
