Prha arnika

*Arnica montana L.*
**Výsev:** Duben až květen
**Sklizeň:** Listy sklízíme v květnu před rozkvětem květů, květy v červnu a červenci. Kořen sbíráme od srpna do října, nebo v březnu až dubnu.
**Lidově:** Arnika, šlakové koření, andělský raňk, hamika, mato - nice, konilék, prhovice, kamzíkové koření, prha chlumní

Popis a výskyt

Vytrvalá bylina s vodorovným, skoro válcovitým oddenkem. Květní úbory jsou velké, žlutooranžové a mají 14–20 jazy - kovitých obvodových květů a v terči četné květy trubkovité. Kvete od června do srpna. Roste převážně v horských oblastech Šumavy a Krkonoš, používané rostliny se většinou pěstují na zahradách. Sběr je částečně povolen v některých oblastech Švýcarska. Někdy bývá zaměňována s úbory jiných hvězdicovitých rost - lin, např. omanem lučním, kamzičníkem či hadím mordem.

Sběr a úprava

Nejčastěji se sbírají květní úbory, a to od června do srpna. Někdy se sbírá též oddenek v době květu. Suší se ve stínu. Má kořenitý pach a chuť ostře hořkou. Nejčastěji se používá ve formě masti pro zevní použití nebo ve formě tinktury.

Semínka arniky
a jiných bylinek

Více zde

Účinné látky a užití

Nálev či mast se používá pro léčbu zánětů kůže, při otocích, chronickém svalovém revmatismu nebo kloubních potížích. Osobám, které jsou alergické na hvězdicovité rostliny, jako je slunečnice či kopretina řimbaba, může arnika vyvolat der - matitidu. Vnitřně v podobě tinktury se odpradávna využíval především její popsaný účinek na rozšiřování periferních a věnčitých cév, a to u celé škály onemocnění – především při léčbě anginy pectoris či při mrtvici. Je však nutné dbát zvýšené opatrnosti, protože arnika se řadí mezi rostliny jedovaté.