Nesmrtelná klasika klasik všech prázdnin u babiček, tetiček a příjezdů za maminkou.

Také máte rádi jídla z jednoho hrnce? Kdo by neměl, je to snadné vaření i následné uklízení. V tomto případě poslouží kulaté plody cukety jako jedlý rendlík, ve kterém se ukrývá mnoho dobrot pro nás, mlsné strávníky. Plnit je můžete masem, kroupami, luštěninami, sýrem, zeleninou, rybím masem, zkrátka vším, co vám zrovna padne do oka při vizitě ve spíži nebo ledničce.

Bulgur vzniká z tvrdozrnné pšenice, která se nechá naklíčit, pak se předvaří, usuší a zrnka se podrtí. Oblíbený je především ve středomořské, turecké, blízkovýchodní a indické kuchyni, kde se přidává do pilafů, kibbehů – šišek z mletého masa – a samozřejmě do salátů. Tenhle vychází z klasické kombinace bylin, oříšků a citrusů.

Taky milujete zapečené brambory? Čím tenčí plátky nakrájíte, tím budou křupavější a zároveň plné chuti a smetany. Výborně doprovodí pečínku, ale vystačí si i samotné.

V originále se nazývá Dutch baby a je to něco mezi naší palačinkou a nafouknutým japonským suflé lívancem. Peče se v jedné pánvi, takže si ho mohou užít všichni najednou a nemusíte stát hodiny u plotny. Cukr se postará o zkaramelizování okrajů tohoto dezertu, který vynikne jako nedělní. snídaně i odpolední svačina.

Základem tohoto úžasného vegetariánského pokrmu jsou vyzrálá rajčata a papriky. Zeleninu dochucuje kmín, římský kmín, pálivá a sladká paprika a vejce pečená jako volská oka. Rychlejší, barevnější a jednodušší jídlo, které milují úplně všichni, stěží najdete. Existuje mnoho možností, jak šakšuku připravit.

Nejlepší kroužky připravíte z velké cibule, přímo z odrůdy Vidalia, ale dobře poslouží i jakákoliv jiná velká cibule. A pokud takovou po ruce nemáte, použijte klidně přerostlé šalotky nebo jiné domácí cibule, jen počítejte s tím, že pro celou rodinu obalení a osmažení malých plátečků potrvá hodně dlouho.

Dýňová polévka se lehce přejí, ale těstoviny s dýní nikdy. Jsou hotové raz dva, díky orestované dýni mají svěží chuť a klobáska zase přiláká i ty, kteří na dýně moc nejsou. Šalvěj svou chutí skvěle ladí s kořeněnou uzeninou a dodá šmrnc někdy moučnější dýni. A tu při přípravě krájejte na malé kousky, bude rychleji hotová. Celý pokrm můžete ještě zakápnout citronem, to je taky pecka. Tohle jídlo chutná na konci léta i v zimě stejně. Je to vzpomínka na teplé dny plné slunce a svěžesti.

Základem úspěchu a požitku z lahodně křupavé zeleniny je důkladné omytí listů. Na to je dobré dbát a poctivě omýt každý lístek. Na zálivku je skvělé použít dvoudeckovou sklenku nebo hrnek, ve které odměříme ingredience. Zhruba ¾ sklenice vyplní voda, přidá se lžička soli a lžíce sladidla. Místo cukru, který se pomalu rozpouští a vždycky ho zůstává trochu na dně, použijeme agávový nebo rýžový sirup. Ale dobrý bude i bio kukuřičný nebo pšeničný sirup. Pak dolijeme octem, a to klasickým kvasným. Tady tradice velí jasně. Určitě se dá použít vinný i jablečný ocet, ale to už není to pravé ořechové. Trochu opepříme a pak začíná alchymie ladění správné chuti. Někdy dáme přednost kyselejší, někdy sladší zálivce, záleží samozřejmě také na druhu salátu, který jsme si vybrali. Máslovější salát snese kyselejší chuť, jiný zase více soli. A co se týká přílohy k salátu, tak nejlepší je samozřejmě pečené křupavé kuře z farmy.

Sladké ovocné knedlíky patří k jednomu z mála uznaných českých národních jídel. Ty švestkové miloval již císař František Ferdinand d’Este i Tomáš Garrigue Masaryk a dodnes vykouzlí plněné knedlíky úsměv na tvářích malých i velkých strávníků. Tenhle recept pochází z kuchařky Marie Haškovcové z roku 1939, která švestky balí do bramborového těsta. Stejně tak je ale můžete zabalit do těsta odpalovaného.

Dýně Delicata je specifická nejen svou fantastickou chutí, ale také krásným tvarem. Její velikost dovoluje nařezat ji na plátky, vydlabat a upéct jako takové zeleninové kytičky. Pak už stačí nasekat byliny nebo nať mrkve, celeru nebo petržele, smíchat je s těstovinami, kroupami, kuskusem nebo bulgurem, opéct kousek výrazného sýru a božský pokrm je na světě. Když ho ještě povýšíte dobrou domácí kořenicí směsí, co je za chvilku hotová, dostanete skvělé svěží, lehké jídlo na doma i do práce.

Další skvostná pečínka, která se pro svůj název stává pomalu raritní. Ale byla by škoda o ni přijít, protože špikované pečené hovězí s omáčkou z paprik, rajčat a nakládaných okurek dokazuje, že ze sbližování kultur vzniká nesmrtelné dědictví.

Na oblibě jí nepřidala ani školní jídelna. Nejspíše ale neochutnali dobrou hrachovou kaši, která je jemná, voňavá po majoránce a másle, na jazyku se přímo rozplývá… K uzenému masu, sázenému vejci nebo pečené rybě stěží najdete vhodnější přílohu a lepší kontrast chutí. Různé druhy hrachu variují chuť a konzistenci kaše. Pohrát si můžete i s texturou kaše, hrách rozmixovat na hedvábně hladké pyré, nebo 
ho naopak nechat nahrubo, a zdůraznit tak jeho rustikální charakter.

Chcete tip na jedno zaručeně podzimní hlavní jídlo, které můžete opakovat a opakovat a opakovat od září až do února? Tak tady je. Ideálně se hodí máslová dýně, ale použít můžete i hokkaido.

„Furt králíka, každej den máme králíka. Ani Pinďa to už nežere. Viď, Pinďo, že už taky nechceš králíka?“ Tak tuhle hlášku zná snad každý! Štěstí, že těch receptů a způsobů, jak skvěle připravit králíka, je tolik... Králík se při pečení hodně vysouší, proto se často používá slanina, která zaručí, že maso zůstane krásně šťavnaté.

Vajíčková pomazánka nebo vajíčkový salát – to už je po Velikonocích v každé domácnosti tradice. Zkuste k vejcím přidat avokádo, které dodá krémovou konzistenci. Společně s bylinkami a kapary chutná opravdu skvěle, sami uvidíte! Tento vajíčkový salát se hodí skvěle k snídani, obědu, svačině nebo třeba i jako malý předkrm.

Takové tradiční povelikonoční jídlo, co říkáte? Pokud vám totiž po svátcích zbylo nějaké to jehněčí nebo jakékoli jiné maso, skvěle poslouží právě v pastýřském koláči. Základem je studené maso, tradičně jehněčí nebo kůzlečí, ale dobře chutná i s trhaným hovězím nebo králičím. Bože, ta chuť! Až občas lituji, že nemám za muže pastýře.

Jak praví paní doktorka Langhammerová, velikonoční hlavička se jídávala studená po návratu z kostela ze Vzkříšení. A poněvadž se na svátky v chalupách peklo všeho víc, zbylo nádivky i na další dny, kdy se jedla už jako příloha.

Na jaře se vždy nemůžu dočkat prvních zelených lístků čehokoliv, čím by se dal už konečně osvěžit nekonečně dlouhý zimní jídelníček. První řeřichové lístky, mladá pampeliška, rukola ze skleníku, listy lichořeřišnice nebo čerstvoučký chřest vytvoří pestrý salát a dodají vám žádoucí vitaminy a minerály.