Jedna z nutností na svatého Štěpána. Možná máte na toto jídlo špatné vzpomínky ze školní jídelny, ale dejte mu doma šanci.

Když péct šunku, tak pořádnou. Ta naše se sotva vešla do největšího hrnce, jaký na statku máme. Vánoční šunka je tradičním vánočním pokrmem ve Švédsku. Vyzkoušíte jí také? Je skvělá!

Zázvor v našich končinách není žádnou novotou. Znaly a používaly ho už naše babičky. Sháněly ho u hokynáře, v takovém případě byl zázvor sušený. A nebo si ho samy vypěstovaly ve skleníku.

Kateřina bažanta považuje za královské jídlo. V jejím podání je to nádherný sváteční oběd.

Sekanou se svíčkovou omáčkou zvanou řeznická najdeme v prvorepublikových i poválečných kuchařkách.

Jak praví paní doktorka Langhammerová, velikonoční hlavička se jídávala studená po návratu z kostela ze Vzkříšení. A poněvadž se na svátky v chalupách peklo všeho víc, zbylo nádivky i na další dny, kdy se jedla už jako příloha.

Když jsem poprvé navštívila bio farmu, kde chovají prasata v přirozeném prostředí, ryjí si v zemi, válejí se v blátě, žijí pohromadě s ostatními a netrápí je usekané ocásky a ukousané uši, a k tomu je část jejich výběhu v jablečném sadu a plody okusují rovnou ze stromů, zažila jsem trochu šok. Uvědomila jsem si, jak asi trpělo naše prase, které jsme vykrmovali zavřené v malém chlívku s malým okýnkem a proč asi neustále utíkalo a v noci tlouklo do vrat chlívku. Zařekla jsem se, že už nikdy nechci chovat žádné zvíře, pokud mu nebudu moci dopřát jeho přirozené prostředí. I když jsem před tím měla pocit, že je v pořádku, když si prase sami zdravě vykrmíme a jeho maso posléze nasytí rozvětvenou rodinu. Raději si koupím bio maso z farmy, kde zvířecím potřebám rozumí a dám si ho jednou za čas. Třeba v téhle úpravě s bylinkami, hruškou a feta sýrem.