Hrášek a fazole, lusky plné života
Rostliny hrášku a fazole jsou si v mnohém podobné. Keříčkovou nebo pnoucí rostlinku se srdčitými listy zdobí bílé, žluté, růžové, červené nebo fialové květy, které tvarem připomínají kreslenou hlavu psa.
Rostliny hrášku a fazole jsou si v mnohém podobné. Keříčkovou nebo pnoucí rostlinku se srdčitými listy zdobí bílé, žluté, růžové, červené nebo fialové květy, které tvarem připomínají kreslenou hlavu psa. Z květu později vyroste hubený či buclatý lusk. Nabádá k utrhnutí. Jíme ho celý, vyloupneme z něj hrášky. Nebo počkáme, až uschne, semena poté vaříme jako luštěninu. Řeč je o barevné a tvarově různorodé škále druhů z čeledi bobovitých, kam kromě fazolu a hrachu řadíme také cizrnu, bob, hrachor, jetel, lékořici, podzemnici, sója, tamarind a mnoho dalších, méně známých představitelů. Na zahradě nejčastěji pěstujeme hrách setý a fazol obecný, kterým běžně říkáme hrášek a fazole, proto se zaměříme hlavně na ně.
Rodina ze vzdálených krajů
Zatímco fazol pochází z tropické části Ameriky, hrách je původem z úrodného půlměsíce řeky Tigris. Fazol lidské pokolení pěstuje nejméně 5 000 let a hrách zhruba dvakrát tak dlouho, 11 000 let. Součástí jídelníčku je hrách i fazol pravděpodobně o mnoho déle. Už neandrtálci totiž hrášek před 46 000 lety jedli, a to celý. V 16. století proběhla „bobovitá“ výměna mezi kontinenty: evropští osadníci na Nový kontinent dovezli hrách a zpět přivezli fazol.
Hrách setý ještě rozdělíme na dvě plodiny. Hrách polní, který se pěstuje na zralé semeno – luštěninu. A hrachy zahradní – hrách cukrový a hrách dřeňový, pěstované pro čerstvé zelené semeno či lusk.
Fazol obecný pěstujeme na zahrádkách v odrůdách keříčkových i pnoucích na lusky a zralé fazole. Chceme-li ozvláštnit plot či nevzhlednou zeď, můžeme je nechat porůst pnoucími odrůdami fazolu šarlatového, pěstovaného na okrasu i oživení jídelníčku. Pnoucí fazole můžeme pěstovat také na balkoně, kde poskytnou soukromí i příjemné oživení.
Semínka hrášku a jiných původních odrůd
Příprava na setí
Jednoleté rostliny hrášku i fazolí začínáme pěstovat přímo na záhonu. Zatímco hrášek je otužilý a nevadí mu chladná rána, fazole sejeme až po zmrzlých mužích (v půlce května). Obě plodiny můžeme vysévat v průběhu léta opakovaně ve 14denních intervalech – docílíme tak pravidelné úrody. Jak hrášek, tak fazole potřebují dobře prokypřenou půdu a dostatek vláhy. Nemají rády přemokření ani velké sucho. Jejich semena před setím namočíme a necháme dostatečně nabobtnat. V průběhu sezóny okolo rostlin půdu plejeme a můžeme ji také prokypřit. Nezapomínáme na závlahu. Dobrá péče nám zajistí bohatou úrodu a macaté lusky.
Otužilý hrášek zahájí sezónu na záhoně
Začneme hráškem. Ten sejeme od jara (poloviny března či dubna, podle odrůdy) jako takzvanou předplodinu až do července. Rostlina potřebuje alespoň 6 hodin slunečního záření denně. Umí ke svým kořenům vázat dusík, a tím zúrodnit půdu pro další pěstování. Podle odrůdy roste hrášek do výšky 50–150 cm. Je tedy dobré mu poskytnout k růstu oporu. Tu můžeme vyrobit z pletiva či provázku nataženého mezi dvě tyče. Po obou stranách poté hrášek vysadíme do hloubky 4–7 cm asi 3 cm od sebe.
Vhodnými kamarády hrášku do záhonu jsou různé košťáloviny, hlávkový salát, fenykl, zelí, mrkev, ředkvičky, okurky a hlavně celer. Určitě vedle hrachu nepěstujte cibuli, fazole, kedlubny, brambory, česnek, pórek nebo rajčata. Příští rok vyberte pro pěstování hrášku zcela jiné místo než letos. Podle odrůdy si pochutnáváme na celých luskách (u hrášku cukrového) či kuličkách (u hrášku dřeňového), a to již za 11 týdnů od výsevu.
Semínka zajímavých odrůd fazolí
Fazole, milovnice prohřáté půdy, bude následovat
Od poloviny května začínáme pěstovat také fazole. Podle svých potřeb vybíráme odrůdy pnoucí nebo keříkové. Pnoucí odrůdy nám mohou pomoci využít třetí rozměr zahrady – její výšku. Jako opora může sloužit provázek natažený od země například na plot, střechu garáže či pergolu. Vytvořit můžeme také oporu ve tvaru špičatého hranolu uprostřed záhonu. Stín, který fazole vytvoří, se bude v průběhu dne po záhonu stěhovat. Můžeme ho šikovně využít k ochraně choulostivých rostlin před poledním žárem.
U fazole pěstujeme rajčata, jahody i špenát. Držíme je daleko od česneku, cibule, pórku a hrachu. Vybereme pro ně slunné stanoviště. Vyséváme je na záhon podle toho, o jaký typ odrůdy se jedná. Keříkové fazole potřebují na záhoně hodně prostoru, pnoucí takřka žádný. Keříkovým fazolím vyčleníme asi 50 cm2 a sázíme je do takzvaného hnízda. Vyhloubíme asi 5cm důlek, kam vysejeme 3–5 fazolek. Popínavé fazole vysejeme asi 6 cm hluboko a 6 cm od sebe. Podle odrůdy fazolí sklízíme čerstvé zelené lusky nebo necháme plody na rostlině uschnout a poté fazolky z lusku vyloupneme.