Rozhovor s ekologem Mojmírem Vlašínem o problematice Roundupu a GMO

Když se řekne pesticid, Roundup se zahradníkům pravděpodobně vybaví hned. Je to hubič plevele obsahující organickou sloučeninu glyfosát. Některé země Evropské unie používání Roundupu kvůli glyfosátu omezily nebo zakázaly.

U nás se Roundup, produkt nadnárodní agrochemické společnosti Monsanto, může používat v zemědělství např. k odplevelení půdy před setím nebo sklízením semen, také v parcích, na dětských hřištích, zahradách nebo podél kolejí. Kromě toho, že Světová zdravotnická organizace glyfosát zařadila mezi látky, které pravděpodobně způsobují člověku rakovinu, tato sloučenina má schopnost držet se v lidském těle, v půdě a vodě a její účinky hubí všechny rostliny bez rozdílu. Funguje totiž tak, že jim zabraňuje, aby vytvářely životně důležité bílkoviny. Pokud se tohle může stát i na poli s úrodou, co s tím? Společnosti jako Monsanto tento problém na trhu řeší nabídkou geneticky modifikovaných rostlin, tzv. „Roundup ready“ plodin, které jsou vůči Roundupu rezistentní. 

Omezení či zákaz používání Roundupu v zemích jako např. Francie, Německo nebo Švýcarsko se chce vyhnout i těmto potenciálním hrozbám: vzniku superplevele, který získává odolnost vůči pesticidům, snižování přirozené diverzity, hromadění glyfosátu v životním prostředí a v lidském těle či silným alergickým reakcím… Co se GMO (geneticky modifikovaných organismů či chcete-li organismů vznikajících rekombinantní DNA biotechnologií) a situace jejich pěstování v Evropě týče, evropská legislativa se k nim staví o něco přísněji než např. legislativa americká. V České republice je ke komerčním účelům zatím povoleno pěstovat jen GM kukuřici pro krmné účely. Navíc v Evropské unii zájem o GMO klesá, a když už se produkují, je povinností je označovat. Oproti tomu v USA tato povinnost neexistuje, a ačkoliv tam je tento způsob pěstování mnohem rozšířenější a není zakázáno chovat k jídlu ani GM živočichy (konkrétně lososy), spotřebitelé nemají možnost si při nákupu ověřit, zda to, co jedí, je, či není GMO.

Je fakt, že diskuze okolo Roundupu a GM plodin je zatížena miliardovým byznysem, potažmo reklamou. Ani vědecké studie nemusí vznikat jen na poli nezaujaté vědy, ale v zájmu velkých společností, které s těmito biotechnologiemi vyráží na trh. V zámoří jsou na jedné straně extrému lidé jako třeba publicista Jon Entine se svým blogem Genetic literacy project o biotechnologiích a GM plodinách (se studiemi o prokazatelné nezávadnosti GM plodin a syntetických biotechnologií). Blog by působil téměř uvěřitelně – pokud by na celý projekt nevrhala zásadní stín podezření skutečnost, že tento novinář je v některých zdrojích zároveň uváděn jako propagátor nadnárodních společností právě jako Monsanto a Syngenta. Na druhé straně extrému se zase vyskytují případy záměrného manipulování daty ze strany aktivistů proti biotechnologiím.

Ať už přikládáme menší, či větší význam těmto pochybnostem, co když jsou tyto biotechnologie relativně nezávadné jen krátkodobě, přičemž jejich reálný dopad pocítíme až za několik let? Heslo „účel světí prostředky“ tak může mít za čas velmi znepokojující důsledky. Stačí připomenout kontroverzní historii insekticidu DDT. Na pár otázek týkajících se této problematiky jsem se zeptala RNDr. Mojmíra Vlašína, ekologa a zoologa z Ekologického institutu v Brně.

Pane doktore, co se děje s okolní přírodou, respektive půdou, když se v zemědělství používají pesticidy?

Pesticidem ničení živočichové jsou potravou mnoha dalších živočichů, kteří pak mohou být otráveni přes svoji kořist, i když nebyli tzv. cílovou skupinou. Tak je narušená přírodní rovnováha. Z organizmů se pak zákonitě stávají „škůdci“. Pokud jde o vliv pesticidů na půdu, nejzávažnější je poškození půdních organizmů, takže se z půdy stává mrtvý substrát, neschopný zadržet živiny a vodu. Důsledkem pak mohou být mj. například eroze půdy a záplavy.

A jak se změní celý ekosystém, který je zasažen chemikálií, jež do přírody nepatří (např. při hnojení)?

To je předmětem velkého množství vědeckých studií, je však jasné, že nejvíce postižená je půdní biota, od té se pak odvíjí řetězová reakce negativních dopadů. Jedním z nich je například snížená odolnost rostlin proti chorobám, a tedy následná potřeba aplikace pesticidů. Další je snížení dostupnosti mikroelementů, které dodávají rostlinám v přirozeném prostředí půdní mikroorganismy. To vede k nevyváženému složení rostlinných pletiv, což se zase projeví sníženou odolností vůči chorobám a škůdcům. To způsobuje zvýšení potřeby ochrany, ale i snížení kvality plodin jako potravy.

Z čeho jsou pesticidy složeny?

To je, jako byste se zeptala, z čeho jsou složeny léky. Vždy je tam účinná složka a doprovodné látky. Pro konkrétní složení všech v současné době povolených pesticidů se můžete obrátit na Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

„V Roundupu vidím časovanou bombu.“

Jak se díváte na problematiku Roundupu? Proč si myslíte, že by měl, nebo nemusel být zakázán?

V Roundupu vidím něco jako časovanou bombu. Protože jsou jeho účinky dlouhodobé, jejich závažnost se podceňuje, i když byly prokázány v mnoha seriózních vědeckých studiích. Vidím určitou podobnost s DDT. Teprve po letech plošného používání se zjistilo, že velmi závažným způsobem poškozuje reprodukční schopnosti ptáků – snášeli vejce bez skořápek. Navzdory tomu, že byl DDT zakázán, jeho obsah v krvi lidí je prokazatelný i nyní. S glyfosátem, účinnou složkou Roundupu, je to ještě závažnější, protože ovlivňuje žlázy s vnitřní sekrecí, a to včetně pohlavních u savců, člověka nevyjímaje. Souvisí s tím např. problémy s otěhotněním, kterých v poslední době přibývá. Vědeckým studiím se podle mne nepřikládá důležitost právě proto, že účinek je skrytý a dlouhodobý. A zejména proto, že na Roundupu je založen rozsáhlý byznys.

Co ovlivňuje to, zda má být nějaká chemikálie např. v zemědělství zakázána, či povolena?

To je předmětem vědeckých studií, tímto se zabývá výše zmíněný ÚKZUZ a na základě toho pro každý rok zpracovává seznam povolených přípravků pro ČR. Seznam povolených přípravků v ekologickém zemědělství je ale zcela odlišný. Z toho je vidět, jaké množství přípravků se u nás používá, i když jejich neškodnost/škodlivost je sporná.

„Glyfosát, účinná složka Roundupu, ovlivňuje i pohlavní žlázy s vnitřní sekrecí. Souvisí s tím problémy s otěhotněním.“

Jaký je váš názor na GM plodiny?

GMO plodiny jsou velmi široký pojem s různým dopadem na životní prostředí. V každém případě je nutné mít nakládání s těmito plodinami pod přísnou kontrolou. Geneticky manipulované organismy mohou mít nepřímý vliv na půdu i celý ekosystém, mnohdy se negativní dopad projeví až po několika letech.  Stále také platí, že existuje riziko vytvoření nebezpečného organizmu, jakéhosi „frankensteina“, kterého se pak nebudeme schopni zbavit.

A jak je to s produkcí a prodejem GMO u nás? Přestože se u nás pěstuje GM kukuřice pro zvířata, můžeme se s GMO setkat v běžném obchodě?

Ukázalo se, že je nutné zajistit bezpečnost GMO pro životní prostředí i pro konzum. U konzumovaných potravin musí být obsah GMO vyznačen. Zatím by tato skutečnost měla být vyznačena podle směrnice EU (2002/53/EC – zemědělské plodiny) a českého zákona č. 78/2004 Sb. o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, který platí od 25. února 2004. Obávám se ale, že u živočišných produktů, pokud nejde o produkci s certifikací „bio“, kde je krmení GM plodinami vyloučeno, se můžeme setkat se skrytou formou. Například v běžné směsi pro nosnice, kterou si kupují malochovatelé, je používána GM sója. Pak můžeme jíst dokonce i vajíčka z domácí produkce obsahující GMO.

„U živočišných produktů bez bio certifikace se můžeme setkat se skrytou formou GMO. I vajíčka z domácí produkce mohou obsahovat tyto nebezpečné organismy.“

V čem spočívá, nebo nespočívá problém GM potravin?

Nebezpečí GM potravin nevidím v nějaké možnosti genetického zmanipulování lidí, ti jsou manipulováni spíše reklamou. Závažnost vidím hlavně v tom, že přes tzv. „Roundup ready“ plodiny, vyšlechtěné na toleranci k vysokým dávkám Roundupu, ke kterým většina GM plodin patří, se dostává nebezpečný glyfosát do potravy lidí ve větší míře než z prostředí. Dalším problémem je zvýšené nebezpečí potenciálních alergenů.

Studie Washingtonské univerzity zkoumala, zda je pravda, že GM potraviny jsou řešením omezení pesticidů při pěstování např. ovoce a zeleniny, obilnin atd. Výsledek říká, že to tak není. Jak se na tuhle záležitost díváte Vy?

Pro některé velkoplošné plodiny, jako je např. kukuřice, může vnesení genu z bakterie Bacillus thuringiensis zvýšit odolnost proti zavíječi, a tím snížit množství potřebných pesticidů. Na druhé straně již zmíněné „Roundup ready“ plodiny jsou ošetřovány vysokými dávkami Roundupu, které by se normálně nemohly ani použít. Pokud jde o ovoce a zeleninu, přehlíží se možnost organického pěstování, kde jsou pesticidy zcela vyloučeny. Z toho ovšem nemá žádná nadnárodní společnost přínos, takže to tedy není bráno v potaz.