Pratuři a divocí koně chrání v Milovicích původní krajinu

Úměrně s tím, jak armáda omezuje výcvik, stále více zarůstají prostory, které dříve vojenským účelům sloužily. Jeden z nepoužívaných areálů, který sloužil armádě už v dobách Rakouska-Uherska, se nachází v Milovicích ve středních Čechách.

Vyhynulá zvířata ožívají

V Milovicích už nenajdete těžké stroje a cvičící armádu ani neuslyšíte zvuky výbuchů, ale za oplocením můžete vidět stáda zvířat vypadající jako z jiné doby. Vaše tušení bude správné, protože rezervaci nacházející se na dvou pastvinách mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou obývají velcí kopytníci, kteří z našeho území vymizeli vinou člověka před stovkami nebo dokonce i tisíci let. Na dvou pastvinách tu můžete nalézt dospělé i mláďata divokých koní, zubrů evropských, a dokonce i vyhynulých praturů, kteří se v současnosti zpětně šlechtí a svým předkům se nyní podobají na 95 %. Za obnovou praturů stojí holandští vědci a proces zvaný zpětné šlechtění, v jehož rámci vědci podle DNA a vzhledu vybírají primitivní plemena skotu, která jsou praturovi co nejvíc podobná. Do 50 let by tak měli docílit toho, že vznikne živočich na 100 % shodný s původním praturem.

Za vyhynutím těchto zvířat na našem území stál člověk, který je lovil pro maso, nebo větší zranitelnost zvířat, způsobená ubýváním přirozeného prostoru pro pohyb v důsledku rozrůstajícího se zemědělství. Odchod velkých kopytníků ovšem neznamenal jen menší rozmanitost živočichů v přírodě, postupně se jejich vyhubení začalo projevovat i na reliéfu krajiny. „Velcí kopytníci v krajině vytváří přirozenou mozaiku, která nejde domácími zvířaty nebo lidskou prací napodobit,“ říká Dalibor Dostál stojící za projektem Česká krajina, který sem velké kopytníky přivezl.

Změny v krajině a ve vývoji zvěře

Změnami v krajině se tehdejší novinář Dalibor Dostál začal zabývat už před lety ve spojitosti s vymíráním motýlů. Jako důvod se tehdy uváděla menší míra hospodaření člověka v krajině. Po konzultaci s vědci z Biologického centra Akademie věd ČR však došel k názoru, že práci člověka v přírodě muselo něco předcházet. Dospěl tak až k velkým kopytníkům jako k přirozené součásti přírody, na čemž se shodl i s nejnovějšími vědeckými pracemi. Velcí kopytníci udržovali krajinu otevřenou a parkovitou s roztroušenou zelení a v minulosti nebyl výjimkou ani prosluněný les.

Na pozitivní účinky působení velkých kopytníků na krajinu navázala po příchodu prvních zemědělců na naše území zdomácnělá zvířata, která se z původních kopytníků vyvinula a po první generace jim byla velmi podobná. Vlivem cíleného šlechtění se však rozdíly postupně zvětšovaly. „První výraznější přelom začal v 19. století, kdy člověk začal šlechtit specializovaná plemena, například masná nebo mléčná , výraznější přeměnou se začalo měnit i působení zvířat na krajinu. Zvířata byla čím dál víc šlechtěná a vzdalovala se svým předkům, byla vybíravější, mlsnější. Přestala spásat některé druhy zeleně, takže na pastvinách začal zůstávat plevel.“ Domácí zvířata se postupně stávala závislejší na pomoci člověka a na veterinární péči. Po vzniku velkochovů a intenzivního zemědělství se zvířata začala z přírody vytrácet ještě výrazněji.

Proto byl pro obnovu krajiny důležitý návrat divokých koní, zubrů a praturů. Tato zvířata rodí mláďata bez asistence, nejsou odčervována ani jiným způsobem ošetřovávána, přesto se ve zdraví dožívají vysokého věku.

Jak se přítomnost velkých kopytníků v Milovicích projevila

Přítomnost velkých kopytníků se na krajině v Milovicích projevila výrazněji a rychleji, než většina vědců předpokládala. „Zvířata odstranila agresivní třtinu křovištní, což je expanzivní druh trávy, který zatáhl celou oblast a vytlačil téměř všechny kvetoucí druhy rostlin. S tím vymizeli i motýli a další druhy živočichů, kteří jsou na rostliny vázaní,“ vysvětluje Dostál.

Na pastviny se tak díky velkým kopytníkům vrátila ohrožená a vzácná rostlina hořec křížatý, bylo tam napočítáno 59 druhů denních motýlů, což z oblasti udělalo jednu z nejvýznamnějších lokalit bohatých na motýly v ČR, vracejí se tam i ohrožené druhy ptáků nebo korýšů.

Proč Milovice navštívit

Milovická rezervace je jedinou na světě, kde můžete najít všechny tři druhy velkých kopytníků pohromadě. Návrat velkých kopytníků a časté přírůstky do jejich stád lákají turisty do Milovic, na místě ale najdou mnohem víc, než by čekali. Krajinu, jak vypadala, než přírodu začal více využívat člověk, bývalý vojenský areál, do jehož údržby se nemusí investovat, nebo prostředí vhodné i pro ohrožené druhy motýlů, korýšů a ptáků.

Při návštěvě Milovic se ovšem rozhodně vyhněte krmení zvířat, které je může ohrozit na životě. „Na podzim roku 2015 nám málem uhynula klisna, která krátce předtím porodila. Tím, že kojila, měla zvýšený příjem potravy a v té době ji někdo přikrmoval pečivem, tak přísun potravy byl větší, a tím byly větší i ty následky. Klisna na to málem doplatila životem,“ dodává Dalibor Dostál.