V čem jsou unikátní vinařské oblasti Čech
V České republice se pěstuje réva vinná v Čechách i na Moravě. Zatímco na Moravu se dostala pravděpodobně s římskými legiemi v 1. století, v Čechách se objevila až v 9. století a rozšířila se za Karla IV. Jakmile lidé začali révu kultivovat, zjistili, že se jí na některých místech daří lépe než na jiných a postupem doby určili vhodné polohy pro pěstování révy. Z toho se vyvinuly tzv. viniční hory, dnešní viniční tratě. Blízké polohy v jednom místě určily budoucí vinařské podoblasti a oblasti. Vinařská oblast Čechy se dělí na dvě podoblasti – Litoměřickou a Mělnickou, do které spadá i Praha. Vinařská oblast Morava zahrnuje čtyři podoblasti – Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou. Každou charakterizují mírně odlišná vína, ve kterých se projevuje terroir lokality. Navštívit vinici a vinaře, který víno vyrábí jen umocňuje zážitek z pití vína. Anonymní nápoj v lahvi dostává najednou reálné kontury krajiny, podnebí a vinaře, který se o něj stará.
Vinařská oblast Čechy
Sopečné podloží, svažité kopce, blízkost řeky a vyšší teploty připravily vhodné podmínky pro pěstování vína. Polohy v okolí Mostu, Ústí nad Labem, Litoměřic a Roudnice nad Labem patří mezi nejsevernější vinohrady u nás i v kontinentální Evropě (i když i severněji se pěstuje víno třeba v Norsku nebo ve Švédsku). Praha leží na 50 ° severní šířky stejně jako Wiesbaden v Porýní.
Největšího rozkvětu vinohrady dosáhly ve středověku, za Jiřího z Poděbrad a Vladislava Jagellonského pokrývaly jen v českých zemích asi 3 500 ha, tedy pětkrát tolik co nyní. Hlavní centra tvoří Mělník, Litoměřice a Most s blízkým okolím, ale vinice se rozkládají i mezi nimi na jižních svazích v nižší nadmořské výšce, kde bývá příznivější teplota. Dříve se hojně pěstovalo víno i v okolí Loun, především Tramín bílý, ale dnes zde zbylo jen pár menších vinařství.
Litoměřice a Mělník spolu vždy soupeřily o dodávání vína do hlavního města, ačkoliv v Praze se také pěstovalo víno. Pražští měšťané však mívali vyšší spotřebu než produkci, a tak víno rádi dováželi. Dnes je v Praze podíl produkce vína na jeho spotřebě téměř zanedbatelný.
Víno ve sklenici
a na talíři
Unikátní vinná kuchařka zkušené autorky Kristiny Šemberové obsahuje 76 receptů na pokrmy s vínem a k vínu na každodenní vaření, rodinné sešlosti, romantickou večeři, party pro přátele i snídani do postele. K jednotlivým receptům doporučuje someliér Tomáš Brůha ideální víno, takže si i doma můžete připravit zážitek jako v luxusní restauraci. Lahodný průvodce nejen pro milovníky vína.
Mělnická podoblast
Pomyslné srdce Mělnické podoblasti tvoří město Mělník, do které spadají i vinice kolem Roudnice nad Labem, Kutné Hory, Čáslavy, Benátek nad Jizerou, Kralup nad Vltavou, Slaného, Karlštejna a také v Praze.
Litoměřická podoblast
Litoměřice střežily po staletí bezpečnou cestu po Labi a Ohři, které se v jeho centru setkávají. Tvoří srdce nejseverněji položené vinařské podoblasti v Česku. Vínu se tu odjakživa dobře dařilo, písemné zmínky pocházejí z roku 1057, kdy kníže Spytihněv II. daroval kostelu sv. Štěpána v Litoměřicích okolní vinice i s vinaři. Ve středověku byly Litoměřice druhým největším vinařským městem v Čechách – po Praze, kam svá vína také hojně dovážely.