V čem jsou unikátní vinařské oblasti Moravy
V České republice se pěstuje réva vinná v Čechách i na Moravě. Zatímco na Moravu se dostala pravděpodobně s římskými legiemi v 1. století, v Čechách se objevila až v 9. století a rozšířila se za Karla IV. Jakmile lidé začali révu kultivovat, zjistili, že se jí na některých místech daří lépe než na jiných a postupem doby určili vhodné polohy pro pěstování révy. Z toho se vyvinuly tzv. viniční hory, dnešní viniční tratě. Blízké polohy v jednom místě určily budoucí vinařské podoblasti a oblasti. Vinařská oblast Čechy se dělí na dvě podoblasti – Litoměřickou a Mělnickou, do které spadá i Praha. Vinařská oblast Morava zahrnuje čtyři podoblasti – Znojemskou, Mikulovskou, Velkopavlovickou a Slováckou. Každou charakterizují mírně odlišná vína, ve kterých se projevuje terroir lokality. Navštívit vinici a vinaře, který víno vyrábí jen umocňuje zážitek z pití vína. Anonymní nápoj v lahvi dostává najednou reálné kontury krajiny, podnebí a vinaře, který se o něj stará.
Vinařská oblast Morava
Západní část Jižní Moravy vybíhající k Brnu a Znojmu má žulové podloží, dále na východ se objevují vápencové a křídové horniny, které vínu předávají mineralitu a kořeněné tóny. Vinohrady se rozkládají mezi 48°40‘ a 49°20‘ severní šířky, tedy jižněji než vinařská oblast Čechy. Celkem do moravské vinařské oblasti spadá 96 % všech registrovaných vinic v Česku a najdete tu nejvíce vinařství a vinařů. Daří se tu převážně bílým odrůdám, červená vína bývala považována za trpčí, ale díky moderním technologiím a umění vinařů vznikají i na Moravě nádherná plná harmonická červená vína s dlouholetým potenciálem zrání. Réva tu dozrává průměrně při vyšších teplotách, takže se tu daří i pozdnějším odrůdám, která dávají přívlastková vína. Moravská vína vynikají druhovou pestrostí, rozmanitostí vůní, v bílých vínech pak mineralitou a svěžestí vyvážených hloubkou chuti. Zhruba 80 % ročníků dosahuje dobré, výborné a vynikající jakosti vína, o čemž svědčí množství ocenění z mezinárodních soutěží, která moravská vína pravidelně získávají.
Moravská vína jsou jedinečná a odrážejí přírodní podmínky na vinici i um vinaře, nejlépe je poznáte přímo ve sklepích, při folklórních slavnostech a na řízených degustacích. Abyste je pochopili, musíte Moravu zažít.
Víno ve sklenici
a na talíři
Unikátní vinná kuchařka zkušené autorky Kristiny Šemberové obsahuje 76 receptů na pokrmy s vínem a k vínu na každodenní vaření, rodinné sešlosti, romantickou večeři, party pro přátele i snídani do postele. K jednotlivým receptům doporučuje someliér Tomáš Brůha ideální víno, takže si i doma můžete připravit zážitek jako v luxusní restauraci. Lahodný průvodce nejen pro milovníky vína.
Znojemská podoblast
Nejmenší z moravských podoblastí se rozkládá severně od rakouské hranice v okolí města Znojma a řeky Dyje. Leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny, která skýtá vítané ochlazení, teplé dny střídají chladné noci, díky čemuž réva vyzrává pomalu a do aromatických i chuťových hloubek.
Mikulovská podoblast
Druhá největší moravská vinařská podoblast se rozkládá kolem Pavlovských vrchů, které protínají jih Moravy od ohbí Dyje okolo Mikulova až k rakouským hranicím. Na jihu končí u Mikulova a Valtic, na západě Novomlýnskými nádržemi, na severu Pohořelicemi a na východě Novosedly a Novým Přerovem. CHKO Pálava tvoří vápencový masiv, který poskytuje ideální podloží pro bílé odrůdy i dostatek tepla k jejich dozrávání.
Velkopavlovická podoblast
Nejrozsáhlejší vinařská podoblast je soustředěna mezi Velké Bílovice, Velké Pavlovice, Hustopeče a Čejkovice a může se chlubit nejslunnějšími a nejteplejšími polohami v celé republice. Daří se tu zejména modrým odrůdám, jako je Modrý Portugal, Frankovka nebo André, vyšlechtěné ve Velkých Pavlovicích. Červené víno se tu vyrábí už od 15. století, protože jejich zpracování nepodléhalo povinnému desátku.
Slovácká podoblast
Kopcovitý kraj s vinicemi založenými ve vyšších polohách charakterizuje Slovácko stejně jako Muškát moravský, který byl vyšlechtěný v Polešovicích. Nejvýchodnější vinařská podoblast sahá až k hranicím se Slovenskem a Rakouskem. Na východě jí protíná řeka Morava a jejím údolím vanou chladné větry, se Slovenskem se potkává v Bílých Karpatech (biosférická rezervace UNESCO), na jihu za Lanžhotem a Břeclaví s Rakouskem.