Co všechno ještě můžete zasít v květnu?
Pokud vás v květnu těší rozkvetlé koruny stromů, sklopte zraky směrem k zemi a vysejte do ní semínka. Už i zelenina, která nejvíce miluje teplo, touží po zemi, vláze, slunci a vaší péči! Jaká semínka vysévat v květnu a jak se o ně starat?
Řepa červená, bílá i krásně zlatá
Objevte různě barevné bulvy řepy, která vám bude dělat radost až do příchodu zimy. Klasická řepa je červená, může však uprostřed dužiny skrývat také světlejší pruhy. Jiné odrůdy jsou zlatavě žluté nebo čistě bílé. Řepu vyséváme do dobře přokypřené a propustné půdy. Chceme-li bulvy velké, vyséváme řídce. Pokud si chceme pochutnat na malých, čerstvých bulvách v polévce či v nálevu, můžeme je vyset na husto a následně vyjednotit do prostoru asi 8 cm. Můžeme ji pěstovat po rané zelenině. Prospívá jí okopávání a pletí, v suchu zavlažování. Mladé lístky řepy vám zachutnají také, třeba v salátu. Budou vám chuťově připomínat mangold.
Pór
I když je dobré dopředu předpěstovat sazeničky pórku, můžeme ho také vysévat v květnu rovnou na záhon. Je potřeba, aby půda měla dostatek živin a vláhy. Pór má poměrně dlouhou vegetační dobu, budeme ho tedy sklízet asi až na podzim či v zimě. Je to otužilá rostlina, které nevadí ani mrazy. Pórek potřebuje prokypřenou půdu, aby se k jeho kořínkům dostal vzduch.
Kukuřice
V druhé polovině května můžeme vysévat také na chlad náchylná semena kukuřice. Připravíme pro ně řádky hluboké asi 3 cm a semena sejeme do prostoru o délce 50 cm. V průběhu sezóny kukuřici okopáváme, aby plevel neublížil jejím mělkým kořenům. Když začnou růst plody, rostlinu více zaléváme.
Semínka původních odrůd zeleniny
Kadeřávek
Zatímco pěstování jiných druhů košťálovin, jako třeba květáku, brokolice a zelí, je poměrně náročné, kapustu kadeřavou vypěstuje i zahradnický elév. Nenechte si úžasnou rostlinu pošpinit vzpomínkami ze školní jídelny. Kadeřávek je zajímavá zelenina, kterou v kuchyni uplatníte za studena i tepelně upravenou. Navíc vydrží na záhoně až do zimy. Vyséváme ho od druhé poloviny května do června na záhon, kde jsme již první zeleninu sklidili. Pro kadeřávek připravíme v půdě řádky a semínka vysejeme poměrně řídce. Když rostliny povyrostou, vyjednotíme je do vzdálenosti asi 50 cm.
Okurky salátovky a nakládačky
Od poloviny května můžeme do prohřáté půdy začít vysévat okurky, pokud jsme již jejich sazeničky nepředpěstovali doma za oknem. Urychlit výsev můžeme prohřátím půdy pod netkanou textilií. Před výsevem půdu dobře prokypříme a promícháme s dobře vyzrálým kompostem. Rostlinkám připravíme prostor o velikosti asi 30 cm a do důlku můžeme vsadit dvě semena. Pro jistotu, kdyby náhodou jedno nevzešlo. Okurky můžeme mulčovat či pravidelně odplevelovat. Okurky je dobré vydatně zavlažovat. O dalších radostech pěstování okurek se můžete dozvědět v článku zde.
Dýně a cukety
Podobně jako okurky vysejeme na záhon také dýně a cukety. O tom, jak druhy správně kombinovat, aby se nám jejich květy nesprášily a nevyrostly nám divné patvary s nedobrou chutí, a o tom, jak tykve pěstovat, jsme napsali článek zde. Máme-li vybrané vhodné druhy a odrůdy, připravíme pro ně půdu obdobně jako pro okurky. Do prokypřené půdy s humusem vyhloubíme důlek o hloubce asi 20 cm a dopřejeme rostlině prostor alespoň o velikosti 1 m2. Pokud je sucho, tykve zavlažujeme ke kořenům.
Fazole a hrášek
Nedávno jsme vám psali o hrášku a jeho teplomilné sestřenici fazoli. Zatímco s vyséváním hrašku už jste začali a můžete dál pokračovat, fazole musela počkat na teplejší počasí. Vyséváme ji nejdříve od 2. týdne v květnu, pokračujeme klidně až do konce června. Podrobně jak na to najdete v článku tady.
Mrkev
Kdo by si rád nesmlsnul na čerstvé šťavnaté mrkvičce? Stačí do půdy prstem nebo klacíkem vyrýt 1 cm hlubokou rýhu a můžeme vysévat. Jelikož jsou semínka mrkve malinkatá, je dobré využít trik našich babiček. Smíchejme osivo s pískem, díky tomu bude výsev řidčí. Navíc nám písek hezky napoví, kde jsme už semínka uložili do půdy a kde ještě ne. Až rostlinky vzejdou, musíme je vyjednotit a dodržet doporučený spon. Jedině tak budou mít mrkvičky dostatečný prostor k růstu. Pozor, mrkev nesmíme vysévat na záhon, který jsme nedávno hnojily. Její kořeny by se pak větvily a praskaly.
Tuřín
Znáte tuřín? Možná jste se setkali s jeho roztomilejším názvem – dumlík. Chuťově se dá přirovnat k vodnici, jen je na jazyku trochu štiplavější. Tuřín je velmi nenáročná kořenová zelenina, která se dnes vrací na naše zahrádky. Nevadí mu ani jílovitá půda. Zvládne jej vypěstovat i začátečník! Dříve se tuřín pěstoval zejména v podhorských oblastech, nevadí mu tedy trochu chladu. Potřebuje dostatečnou zálivku, dlouhé sucho mu příliš neprospívá. Semínka tuřínu vyséváme stejně jaka mrkev. Půdu kolem něj se vyplatí pokrýt mulčem, aby byla stále vlhká. Během růstu je dobré bulvy lehce přihrnovat zeminou, lépe se jim pak roste.
Rychlá zelenina
Mezi zeleninou najdeme skutečné rychlíky! Rostou jak z vody a můžeme je vysévat několikrát do roka. Na prvním místě se drží ředkvičky, některé odrůdy můžeme sklízet už po měsíci od vysetí! V těsném závěsu se drží vodnice, které jsou připraveny opustit záhon i po 6 týdnech, a salátky, které mohou ven už po 10 týdnech. Ředkvičky a vodnice vyséváme do řádku, následně malé rostlinky vyjednotíme do sponu, jehož velikost najdeme na sáčku se semínky. Aby byly jejich bulvičky správně šťavnaté, je potřeba dostatečná zálivka. Pokud naši zahradu navštěvují škůdci dřepčíci, což jsou malí broučci, kteří vyhryzávají dírky do listů této zeleniny, překryjeme záhon hned po výsevu netkanou textilií. Salátky je dobré předpěstovat hezky doma, aby si na malých rostlinkách nesmlsli žraví slimáci. Až budou mít saláty několik pravých lístků, můžeme je přesadit na záhonek. Salátky je dobré zalévat pouze ke kořenům, aby jejich listy nenapadaly plísně.
Kedlubny
Mňam, kedlubny! I je můžeme v květnu vysévat přímo na záhon. Pokud si kedlubny předpěstujeme, nesmíme pak sazeničky sázet hlouběji, než vyrostly v květináčcích. Mohli bychom tak nechtěně hlínou zakrýt tu část stonku, na které se tvoří bulva. Neměli bychom pak žádnou anebo zdeformovanou úrodu. Kedlubna potřebuje dostatek vláhy a zalévání stejným množstvím vody, jinak má tendence vytasit svou obranu – dřevnatění bulvy. A na dřevnaté kedlubně si moc nepochutnáme... Před nenasytnými škůdci, ať už dřepčíky, či molicemi, uchráníme rostlinky včasným zakrytím netkanou textilií.
Mangold
Mangold je hvězdou všech zahrádek! Roste neuvěřitelně bujně a můžeme si na něm smlsnout, pokud je čerstvý i tepelně upravený. Většinou se ho urodí tolik, že zbyde i na zamrazení, a tak si na něm můžeme pochutnat i později v zimě. Nejenže je mangold potěchou pro naše mlsné jazýčky, navíc je i skvostný na pohled! Jeho obrovské řapíky mohou být zbarveny do bíla, žluta nebo červena! Jeho pěstování je navíc snadné. Vyžaduje pouze dostatek živin v půdě, aby jeho obrovské listy a řapíky měly z čeho růst. Pokud chceme gigantické rostliny, musíme vzcházející rostlinky pečlivě vyjednotit, aby měly následně dost prostoru pro svůj růst. Mangoldu vyhovuje spíše stinnější místečko, nerad se paří celý den na sluníčku. Pokud uvidíme, že se rostlina začíná vytahovat do výšky a raší jí květ, musíme jej odstranit, abychom prodloužili sklizeň. Jinak by mangold své síly věnoval pouze tvorbě semen, ne listům.
