Příběh původní české odrůdy kmínu

Vůbec jsem netušila , že se kmín pěstuje u nás. Člověk si u používání koření říká, že je všechno stejně z dovozu. O to víc mě potěšilo, že se u nás kmín dokonce šlechtí, a přitom je pořád český, tradiční.

Kmínový olej je lahůdka hodná gurmánů. A má dokonce léčivé účinky. Zlepšuje trávení, pomáhá astmatikům, při masáži bojuje proti zánětům kloubů, dobíjí energii a má další a další benefity.

Čeští pěstitelé, kteří se zasazují o udržení biodiverzity v naší krajině, si zasluhují můj obdiv. 

Pěstování tradičních českých zemědělských plodin patří mezi autentické hodnoty naší země a my bychom se je měli snažit udržet i pro budoucí generace. Jednou z těchto plodin je i kmín. Jeho pěstování je díky zdejší půdní skladbě, přírodním podmínkám a dlouhodobým zkušenostem tradicí po dlouhá desetiletí. A právě proto vzniklo zájmové sdružení Český kmín zabývající se šlechtěním a pěstováním originálních odrůd. Kmín je pěstován s láskou k tradici a hodnotám. A to se promítá i v jeho kvalitě. 

V hlavní roli kmín

Český kmín je specifický svojí vůní a chutí. Zásadní změny v pěstování přišly v 70. letech s povolením nových odrůd Rekord, Prochan a Kepron. Ty byly mnohem odolnější proti vypadávání semen, čímž se kmín stal jedním z našich vývozních artiklů. V současné době je v celosvětovém katalogu zapsáno 11 odrůd kmínu, z toho 4 české. Možná bychom se divili, jak významnou kmín hraje roli v nejrůznějších odvětvích. Kromě pečení a přípravy pokrmů se hojně využívá v masném průmyslu, neméně ve farmacii, v neposlední řadě se z něj připravuje oblíbený tradiční český likér zvaný kmínka. 

Semínka českého kmínu

Koupit

Zachování pěstitelských hodnot a postupů

„Pouštět do lidského organismu geneticky modifikované potraviny není dobré, a právě proto se při pěstování kmínu snažíme užívat pouze tradičních českých odrůd,“ podotýká Josef Linhart, předseda Spolku českého kmínu. Kmín sdružení pěstuje na více než 400 hektarech polní plochy a ročně sklízí kolem 1 400 tun kvalitního koření. I přesto ale naše výroba pokryje zhruba polovinu spotřeby našeho národa, a tak se kmín dováží z Německa a Nizozemí, kde taktéž dosahuje vysoké kvality. 

Ludmila Kameníková se se svým manželem v rámci Spolku českého kmínu zabývá šlechtěním již přes 40 let: „Šlechtění kmínu probíhá tradičními metodami. Spoléháme se na své ruce a vlastní intuici, podle které vybíráme ta nejkvalitnější zrna. Udržení a překonání současné kvality plodiny je běh na dlouhou trať – my jsme na něj ale připraveni.“

Hlavním cílem sdružení je zachování tradice českého pěstování. „Nechceme, aby kmín z našich končin vymizel,“ vysvětluje Josef Linhart. „Musíme si vážit našeho dědictví.“