Jak pěstovat listovou zeleninu na vlastní zahradě
Zeleninový salát může být skvělou pochoutkou i propadákem zároveň. Dobře připravený salát z kvalitních surovin zachutná i zarytému milovníkovi masa a jeho organismu dodá vitamíny i minerály. Nekvalitní světlé hlávky salátu, které můžeme po celý rok najít v obchodech, však mívají ke kvalitní zelenině daleko. Zato takový salát vypěstovaný na naší zahrádce bude živinami přímo nabitý!
Salát a jeho druhy. Jak to s nimi vlastně je?
Zajímavé je, že saláty, které najdeme v obchodě pod označením římský, ledový a hlávkový, patří k jedné rostlině s názvem locika setá, latinsky Lactuca sativa. Původem rostlina pochází pravděpodobně z Asie a u nás ji pěstujeme jako letničku.
Jak saláty pěstovat?
Potřeby salátu hlávkového (Lactuca sativa L. var. capitata L), římského (Lactuca sativa L. var. longifolia), ledového (Lactuca sativa var. capitata) i listového (Lactuca sativa var. secalina) se v podstatě neliší. Daří se jim spíše v chladu než v teple. Proto je nejlepší je pěstovat na jaře a na podzim. Semínka salátů špatně klíčí při teplotě nad 25 °C, rostliny jsou hořké a vybíhají do květu.
Ideální je salátům dopřát písčitou, dobře propustnou půdu na slunném, mírně zastíněném a vzdušném místě. Během růstu potřebují, abychom jim pravidelně dodávali zálivku. Jejich kořeny rostou velmi mělce a samy si neporadí. Se zaléváním to samozřejmě nepřeháníme, abychom salátům nedopomohli k plísni. Do jejich blízkosti můžeme vysévat ředkvičky, kedlubny, keříčkové fazole, červenou řepu, kopr, jahody, mrkev, zelí, pórek, fenykl i česnek. Budou si vyhovovat. Pokud je vysejete spolu s dýněmi a cuketami, využijete záhonek efektivně. Zatímco dýně a cukety ještě nestihnou ani nasadit plody, salát už budete sklízet. Rozhodně pěstujte salát dále od petržele, celeru a řeřichy. Také je třeba pěstovat ho na stejném místě až za tři roky.
Ve skleníku či pařníku můžeme saláty pěstovat už od února. Na záhon jako první vyséváme salát listový, který roste nejrychleji. Poté volíme různé odrůdy ostatních salátů. Pro letní sklizeň vyséváme saláty časně z jara, pro podzimní sklizeň až v červenci. Když saláty na záhoně vzejdou, vyjednotíme je do prostoru asi 25 x 25 cm. Saláty můžeme také pěstovat z předpěstovaných sazeniček, které ke konci zimy vysejeme do nádob doma, na záhon je vysazujeme zhruba od poloviny dubna, asi za 8–12 týdnů po vysetí. Sazeničky do půdy upevníme tak, aby měly srdíčko nad zeminou.
Záhonky se saláty v průběhu sezony plejeme a v suchém období jednou týdně zavlažujeme. Saláty mají rády přihnojování kopřivovou jíchou, kterou zředíme 1 : 10 s vodou. Přihnojujeme jednou za několik týdnů.
Saláty se špatně skladují, proto je lepší jich nepěstovat příliš mnoho najednou. Pravidelnou sklizeň si zajistíme postupným setím ledového salátu, který (paradoxně ke svému jménu) nejlépe snáší letní teplo. Ke konci sezony nechte salát vykvést a skliďte dozrálá semínka, ať máte příští rok vlastní.
Semínka salátů a jiné zeleniny
Mangold, špenát, polníček a roketa
Další zeleninou, která na talíři sehraje bravurně hlavní i vedlejší roli, jsou lístky mangoldu (Beta vulgaris var. cicla), špenátu (Spinacia oleracea), polníčku (Valerianella locusta) a rokety (Eruca vesicaria ssp. sativa). Rostlinky, jak vidno z latinských názvů, mají každá jiný původ. V kuchyni nám však slouží podobně a pěstují se poměrně snadno. Tak se do toho dejme!
Této drobné listové zelenině nesvědčí vedro. Proto je chuťově nejlepší špenát i mangold k dostání na jaře, rukolu a polníček můžeme jíst i v zimě. Vysoké teploty vadí dospělým rostlinám, ale také jejich semínkům – ve velkém teple neklíčí.
Mangold můžeme (na rozdíl od salátu) nechat na záhoně po celý rok. Sejeme ho od konce března do konce července. Špenát vyséváme na jaře a na podzim.
Špenát a mangold pěstujeme dále od sebe. Napadají je podobní škůdci a nemoci, tak ať si je nepředávají. Tuto zeleninu sejeme rovnou na záhon do řádků asi 30 cm od sebe, do důlků po třech semínkách. Pokud pěstujeme mangold, dopřejeme mu řádky o 40 cm. Podobně jako salát i tyto rostlinky, když vzejdou, jednotíme do vzdálenosti asi 20 cm.
Polníček a rukolu můžeme vysévat prakticky po celý rok. Nejlepší je to však udělat od února do dubna a poté od července do listopadu. Můžeme je pěstovat také v nádobách, kde budou dobře chráněny před škůdci. Nesejeme je do důlků, ale každé semínko zvlášť. Zeminu přokypříme a potom upěchujeme, posypeme semínky, ty do zeminy lehce zatlačíme dlaní, posypeme lehkou vrstvou zeminy a zase lehce zatlačíme. Dobře zavlažujeme. Pokud semínka brzy nevyklíčí, nebojíme se, opravdu jim to chvilku trvá. Zato rostlinka potom vyroste rychle. Zálivku volíme jemnou, abychom semínka nevyplavili a rostlinky neponičili. Pokud nejsou silné mrazy, rostlinky sklízíme ke konzumaci klidně i v prosinci.
