Jak a kdy zasadit stromky původních odrůd

Jak je to s výsadbou ovocných stromů? Ty jsou totiž mezi původními odrůdami naprostými králi! V Herbáři jsme se původním odrůdám jablek, mišpulí, kdoulí i jeřabin také věnovali. Na našem území mají nejbohatší historii.

stromy3.jpg

Vzpomeňte si na moravské mandle nebo oskeruše, které se pěstují ve velkém, a drží se tak krásná tradice krajových odrůd. Jinak je potkáváme především pouze podél cest a v zapomenutých sadech. Díky školkám, jako jsou právě školky našeho odborníka Radima Peška, se ale začínají opět objevovat i v sadech a zahradách aktivních pěstitelů. Jestli přemýšlíte o letošní výsadbě ovocného stromu, nechte si poradit a pusťte se do toho. Teď je ten ideální čas. A pokud se vám samotným do výsadby nechce, vyzkoušejte třeba veřejné sady a stromy z mapy Naovoce. I tak si můžete nasbírat vlastní šťavnatou úrodu. 

Pro jaké druhy je jaro ideální?

„Na jaře je výhodné sázet co nejdříve. I když je ještě chladněji, zemina překypuje jarní vláhou a stromy i keře mohou začít velmi pohodlně kořenit,“ zdůvodňuje Radim. V tomto období lze sázet veškeré ovocné druhy i keře, nicméně nejvhodnější je volba teplomilných druhů jako mandloň, broskvoň, ale i exotičtější fíkovníky. Pokud se do výsadby letos opravdu pustíte, volte tradiční odrůdy s dobrým, biologickým předpěstěním, které seženete třeba přímo ve školkách u Radima Peška. Ideální jsou například klasická Čistecká lahůdková jablka, specifická slivoň Durancie, třešně nejrůznějších starých českých odrůd jako například velká černá chrupka, mišpule, aronie nebo keříky s malými plody jako ostružiny, angrešty či maliny.

Zásady správné výsadby

Aby se stromy či keře správně uchytily a byly schopny přijímat dostatečné množství živin, je zapotřebí udržovat několik důležitých zásad správné výsadby. Pojďme se podívat na základní rady a tipy.  

  • Jáma pro výsadbu by měla být o něco málo větší, než jsou kořeny stromku či keře. 

  • Je potřeba vybrat všechny zbytky kořenů plevelů a trávy, aby pak při kořenění nedělaly stromku zbytečně konkurenci.

  • Jámu je vždy vhodné obohatit o kompost či kompostovaný, případně granulovaný hnůj a promíchat ho se stávající zeminou.

  • Stačí zhruba 1–2 lopaty kompostu na jámu. 

  • Po výsadbě je nutná zálivka a při nedostatku srážek na jaře a v létě pak i dodatková zálivka v prvním roce, zhruba 1x za týden.

  • Pro růst stromku či keře je v průběhu roku důležité udržovat okolí kmene v bezplevelném stavu. Toho docílíme pravidelným pletím či ideálně zamulčováním posekanou trávou, senem či mulčovací kůrou.

stromy1.jpg

Jak vyzrát na nemoci a škůdce

Kdo někdy proti škůdcům či chorobám dřevin bojoval, moc dobře ví, že nejlepším řešením je vždy prevence. „Zásadní je zvolit vhodnou odrůdu pro dané stanoviště, která není příliš náchylná k chorobám,“ vysvětluje Radim. Pokud například vysadíte dřeviny náchylné k určité chorobě v blízkosti dřevin ke stejné chorobě rezistentní, je mnohem větší šance, že ohrožený strom zůstane v pořádku. Koneckonců, je to jako s lidmi, ne?

Před výběrem stromku se taky zamyslete, zda druh vyhovuje podmínkám vašeho bydliště. „Je asi zbytečné sázet mandloně do Krkonoš, trpěly by mrazem. Nebo jabloně odrůd citlivých k padlí do suchých a teplých lokalit jižní Moravy,“ dodává Radim. „Pak nevznikají zbytečné problémy, které se musí řešit postřiky, ať už chemickými, či ekologickými.“

Jestliže se i přes nejpečlivější výběr vyskytne nějaký problém s chorobou či škůdcem, což se občas stává hlavně vlivem extrémních výkyvů počasí, lze to většinou řešit ošetřením nějakým ekologickým prostředkem. Na trhu je celá škála přípravků registrovaných pro ekologické zemědělství, které jsou pro člověka nejedovaté a pro přírodu poměrně přijatelné. A proti mnoha škůdcům si můžete vyrobit také nejrůznější domácí postřiky například na bázi rostlinných olejů, draselného mýdla či výtažků z různých rostlin. Co třeba takový výluh z kopřiv proti mšicím?

Pozor na nenechavou zvěř

A nakonec jedna důležitá připomínka. Zahrádkář by ani při jarní výsadbě neměl zapomínat na ochranu stromků proti okusu zvěří, a to především na neoplocených pozemcích blízko lesů či polí. Zajíc, srna a jiná lesní zvěř dokážou stromek zničit klidně i mimo zimní období. Nejlepší volbou v těchto případech je individuální ochrana z pevného, ideálně železného pletiva přichyceného ke kůlu.

Previous
Previous

Balkon: nebojte se pěstovat sladká rajčata

Next
Next

Kouzelný příběh staré indiánské dýně