Celer: co je zač a jak ho vypěstovat
Za zeleninu ho považovali už ve starém Egyptě, i když primárně byl užíván jako lék. Dnešní celer se na náš talíř dostal z Itálie.
Co je celer zač
Dvouleté rostlině z čeledi laskavcovitých se dříve říkalo miřík. U nás se jedná o poměrně mladou zeleninu. V kuchařských knihách s ním příliš nepočítá ani například známá kuchařka Sandtnerová. Původní rostlina roste volně v celé střední Evropě i u nás. Za zeleninu ho považovali už ve starém Egyptě, i když primárně byl užíván jako lék. Dnešní celer se k nám dostal z Itálie. Pozvolné začátky pěstování nabraly rychlé otáčky až v 19. století, kdy se u nás začal pěstovat v Podolí a Braníku. Odtud také pochází dnes světoznámá odrůda celeru Pražský obrovský (ve světě známý jako Prague Giant).
Je zajímavé, kolik různých podob může jedna rostlina mít. Za klasický celer považujeme ten bulvový. Je to kořenová zelenina, která se při dobrých podmínkách v zemi nalije do bělavé kulaté bulvy, zatímco na povrchu vyrostou křupavé natě se střapatými, tmavě zelenými listy. Hlavní pochutinou bulvového celeru je samozřejmě jeho podzemní hlíza. Mladé listy se však také konzumují. Jsou výborné jako koření, začerstva i sušené. Další variantou celeru je celer řapíkatý, ze kterého konzumujeme nadzemní šťavnaté řapíky s listy na konci. Řapíkatý celer kupodivu nemá žádnou podzemní bulvu. Roste podobně jako jarní cibulka. Třetím druhem celeru je celer listový. Roste jako bylinka a používáme ho jako koření. Rodina celerů je opravdu různorodá – a přece se nezapře svou typickou chutí i vůní.
Jak ho vypěstovat ze semínka
Celer je třeba v únoru až březnu ze semínek předpěstovat. Vysetá semínka zahrňte velmi jemnou vrstvou hlíny. Semínkům se bude dobře dařit, když budou mít přísun světla. Dalším důležitým palivem bude voda. Semínka nikdy nesmí vyschnout. Až vyrostou první lístky, přijde čas rostlinky přesadit do vlastních nádobek. Hodí se na to malé kelímky od jogurtů nebo sadbovače. Dobrý tip je zkrátit před přesazením sazeničkám kořínek asi o třetinu jejich délky – díky tomu rostlina vytvoří bohatší kořenový systém.
Potřebná péče
A co dál? Dále je nutné počkat, až pominou přízemní mrazíky. Ven sazeničky přesaďte po polovině května. Jako společnost bulvovému celeru prospívá přítomnost cibule, která odežene pochmurnatky. Celer naopak není dobré pěstovat v blízkosti další kořenové zeleniny, salátu a kukuřice. Mulčování a dobré zalévání by mělo zajistit celeru dostatek vláhy a živin. Přihnojit ho můžete dřevěnou moučkou nebo popelem.
Celer řapíkatý se rád usadí ve vlhké písčité půdě. Zahradníka začátečníka překvapí, že celer někdy potřebuje slanou lázeň. Pravou chvíli poznáte tak, že celer přestane prospívat. Zkontrolujte škůdce a nemoci. Pokud po nich nenajdete žádné známky, v tu chvíli celer pravděpodobně potřebuje sůl, která mu v půdě chybí. Do litru vody zamíchejte lžíci soli a dopřejte celeru zálivku.
Listový celer mnoho péče nepotřebuje. Všechny poučky, které se hodí na předchozí dva typy celerů, by měly fungovat i zde.
Sklizeň a skladování
Bulvový celer bude na sklizeň připraven během podzimu. Budete-li nedočkaví, můžete jeho mladou bulvu ochutnat už v červenci. S blížícím se podzimním ochlazením celer ochráníte před mrazem ještě v zemi obložením slámou. Bulvový celer je jeden z mála druhů zeleniny, kterou můžeme mít uloženou ve sklepě v bedýnkách s pískem. Tak nám bude k dispozici přes celou zimu.
Řapíkatý bratr celeru potřebuje před sklizní dobře zalít. Vychutnáte si ho průběžně od července do září. V lednici vydrží dlouho čerstvý, pokud ho zabalíte do utěrky.
Listový celer sklízejte průběžně. Používejte ho buď čerstvý, nebo si ho nasušte do polévkového koření.
