Vydejte se Na ovoce

Není tomu tak dávno, co byli lidé závislí na úrodě svých ovocných stromů. Každý strom měl majitele, který o něj pečoval, a ti bez stromů si je pronajímali od obcí. Po republice tak vaši předci mohli vídat krásné opečovávané sady a stromy, které žily s několika generacemi. Od té doby se vlivem změny životního stylu změnil i vztah, který k přírodě máme – sady začaly zarůstat, stromy léta nikdo neprořezával, úroda skončila místo na talíři na zemi.

Současného upadajícího zájmu o přírodu a ovocnářství si před lety všimla i Kateřina Kubánková a po vzoru našich zahraničních sousedů s kolegy založila iniciativu Na ovoce. Od té doby na jejich stránkách můžete najít mapu zaznamenávající ovocné sady, jednotlivé stromy nebo keře, ze kterých si můžete úrodu zdarma načesat. Je na ní přes 8 600 značek, které na mapu kromě lidí kolem iniciativy zaznamenávají i samotní registrovaní uživatelé. Ti jich dodali už víc než polovinu.

Myšlenka Na ovoce

Od roku 2015 se Na ovoce snaží zvyšovat povědomí o ovocnaření, posilovat vztah člověka k přírodě a s jeho pomocí krajinu kultivovat. „Myšlenka Na ovoce vznikla proto, že člověk jede českou krajinou a vidí smutný obrázek. Sady jsou čím dál víc zarostlé a opuštěné, ovoce se válí na zemi,“ vysvětluje František Marčík z týmu Na ovoce.

Jako problém Marčík označuje vytrácení člověka z přírody. Zatímco z toho profitují různé biologické druhy, ovocné stromy z české krajiny pomalu mizí. Podél cest je jich stále méně, ovocné sady pomalu vymírají a snaha kultivovat českou krajinu je minimální.

Cesta ke zlepšení přitom není tak složitá. Na ovoce pořádá workshopy, procházky krajinou s přednáškou nebo na jejich stránkách můžete najít návody, jak si s vlastními ovocnými stromy poradit. „Když stromům rozumíte, jste schopni prodloužit jejich život až o desítky let. A to moc lidí neví.“ Záleží na odrůdě stromu, ale při správném prořezávání a ošetřování některé stromy místo 40 let mohou žít stejně dlouho jako nejstarší lidé planety.

Není snazší zajít do supermarketu?

Dřív se říkalo, že se ovoce podél cest trhat nemá, protože je plné olova. Je tomu tak pořád? „Dnes se benzín s příměsí olova už nevyrábí, a pokud se ovoce omyje, většina škodlivin se z něj odplaví. Ovocné plody v supermarketech se leckdy už bez chemického postřiku ani neobejdou, takže se určitě nedá říct, že by ovoce z obchodů bylo zdravější.“ Proč tedy pořád chodíme pro ovoce do supermarketů?

„Tendence současné doby je ta, že se většina ovoce kupuje v supermarketech a vozí se přes půlku světa, od nás do Evropy a k nám z Polska,“ vysvětluje Marčík nepříliš povzbudivou situaci. Proti tomuto paradoxu se Na ovoce snaží bojovat. Ukazují lidem, kde si mohou natrhat vlastní domácí ovoce, propojují ty s úrodou s těmi, kteří ovoce umí zpracovávat. Když se někomu například ekonomicky nevyplatí udržovat sad, Na ovoce ho propojí s lidmi, kteří od něj úrodu odkoupí a výměnou mu poskytnou například pálenku, kterou z jeho ovoce vyrobí.

Postupný vývoj

Na ovoce nejsou ve své snaze sami. Snaží se komunikovat s městy, s obcemi nebo se správami silnic. Nejlépe se jim daří spolupracovat s pražským magistrátem, který má pod sebou na čtyřicet sadů. Ten je čistí, postupně stromy dosazuje a obnovuje, trávu nechává spásávat ovcemi.

Ve spolupráci s magistrátem pak vznikají i různé ovocné slavnosti. Nejbližší se bude konat na podzim, kdy bude sklizeň v plném proudu. Kromě povídání o stromech a ukázkách nebo ochutnávek ovoce a ovocných produktů bude na místě i program pro děti. Na své si tak přijde celá rodina.

Kdy se vydat na ovoce

Se sklizní úrody ovocných stromů je spojeno spíš pozdně letní období, ale mnoho druhů ovoce můžete sklízet už nyní a vytvářet si doma sezónní ovocné mísy.

Červen

V červnu můžete sklízet třešně, višně, jahody nebo třeba angrešt. Na třešně a višně na vyšších větvích budete potřebovat česáček, pokud žádný nevlastníte, můžete si jeden jednoduše vyrobit nebo vzít dítě na ramena. Višeň po uzrání rychle přezraje, až ji tedy v přírodě najdete, nenechávejte její očesávání na příště.

Červenec

V červenci s prázdnou neodejdete z meruňkových sadů, sbírat můžete i broskve, rybíz, letní odrůdy hrušek a jablek nebo například švestky. Zralé meruňky jsou velmi vybarvené a češete je tak, že jimi jemně pootočíte. Pokud se odlomí, jsou zralé a můžete si je odnést domů. Meruňky jsou ovšem velmi choulostivé na otlaky, ideálně je přenášejte jen v jedné vrstvě a nekupte je na sebe. Švestky vhodné ke sklizni poznáte podle toho, že ze stromu samy opadávají.

Srpen

Pokud máte na zahradě hroznové víno nebo objevíte volně rostoucí hrozny, od srpna je můžete ochutnat. Správně se hrozny sbírají tak, že je uchopíte zespodu a odstřihnete je zahradnickými nůžkami od větve.

Září

Celé prázdniny jste kolem nich chodili, ale plody ještě nebyly úplně zralé. V tomto období nastane změna a vy si konečně budete moci očesat jablka a hrušky. Zralá jablka poznáte podle barvy slupky – ta zelená skliďte, až se začnou obarvovat do žlutozelena, červená do hnědočervena nebo až získají sytě červenou barvu, popřípadě, když spadnou ze stromu samy. Hrušky při česání mírně nadzvedněte, když se stopka oddělí od větvičky, je zralá a můžete si ji vzít domů.