Rajecká dolina, jedinečný slovenský ekosystém

Ach, Rajecká dolina! Tuto kouzelnou část Slovenska jsem pro vás do deváté řady Herbáře natočila s velkou radostí. Zdejší oblast je totiž certifikovanou biolokalitou pro volný sběr bylin. Zahrnuje šest obcí! A to se týká i zdejšího pramene vody. To se za prvé jen tak nevidí a za druhé – to přece v Herbáři nemůže chybět!

Tady se v chaloupkách na kamnech odjakživa vařil „čajík“ z mateřídoušky a řepíku. A sbírat mateřídoušku a další bylinky ve volné přírodě… To je sen! Lítala jsem tu s košíkem jak lesní včely, které tu mají u pramene úly, a sbírala řepík, divokou mátu, dobromysl, šalvěj, třezalku a řebříček. Zkrátka kultivovaná divočina, kterou jsem si užila s místními bylinkářkami a sběračkami. Věřím, že Rajecká dolina se bude líbit i vám. Ať už se mnou v televizi, nebo třeba na výletě – protože vidět i zdejší výjimečné čičmanské malované chaloupky, jak pečené z perníku, prostě stojí za to! A na úvod trochu zeměpisu…

Jedinečný ekosystém na severozápadě Slovenska

Rajecká dolina je pokračováním Žilinské kotliny. Je vzdálená pouhých 12 km od města Žilina a má tvar trojúhelníku. Na severu Rajeckou dolinu ohraničuje řeka Váh s výběžkem Javorníků a Kysuckou vrchovinou, na východě hřeben Lúčanské Malé Fatry, který se táhne od průlomu Váhu u Strečna přes Minčol, Veľkú lúku na vrch Kľak, na jihu a západě je pak oblast ohraničena hřebenem Strážovských vrchů od Fačkovského sedla přes vrchol Strážov a skupinu Skalek. 

Na severovýchodním okraji Skalek, které navazují na Súľovské vrchy, se puklinami na povrch dostaly minerální prameny, jejichž léčivé účinky jsou známé široko daleko. Pokud se vám tedy po přečtení názvu tohoto článku ihned vybavila pramenitá voda Rajec, hádali jste správně – Rajec se zrodil právě v Rajecké dolině.

Chráněné území Rajecké doliny si do dnešních dnů zachovalo svůj panenský ráz. Jedinečný ekosystém na severozápadě Slovenska poskytuje domov velkému množství vzácných živočichů a rostlin. Procházka po rozlehlých rajeckých loukách je balzám pro duši!

Bylinky všude, kam se podíváte

Kotliny Rajecké doliny jsou lemované skalnatými svahy a pokryté bujnou vegetací. Společnost vám tu dělají majestátní košaté stromy, vzácné rostliny a rozmanité druhy léčivých bylin. Ty mě samozřejmě zaujaly nejvíc. Rajecká dolina je doslova rájem pro všechny milovnice a milovníky bylinek. Tato romantická lokalita zahrnující obce Čičmany (o nich bude ještě řeč), Kláštor pod Znievom, Valaská Belá, Fačkov, Vrícko a Rajecká Lesná se pyšní biocertifikací pro volný sběr bylin, a tak je veškeré bejlí, které na loukách posbíráte, zdravé a čisté. Takové léčivky jsou ideální pro výrobu domácích bylinných čajů. Bylinky se tu od místních sběračů také vykupují, na jejich kvalitu dohlížejí odborníci z Lerosu. A my je pak můžeme ochutnávat a popíjet v bylinkových vodách Rajec. A na jaké byliny při procházce Rajeckou dolinou s největší pravděpodobností narazíte?

Poznaly dítky matičku po dechu, poznaly ji a plesaly; a prostý kvítek, v něm majíc útěchu, mateřídouškou nazvaly… Královnou rajeckých luk je jednoznačně mateřídouška. A řeknu vám, že sbírat mateřídoušku ve volné přírodě je sen! Dúška materina, jak se jí po slovensky říká, uvolňuje mysl, tlumí bolest hlavy, dezinfikuje ústní dutinu a urychluje hojení ran. Čaj z ní je chuťově náramný. Řepík, pampeliška, šípky, šalvěj, červený jetel a další a další léčivky tu můžete na zdejších loukách najít podle sezóny. V Rajecké dolině prý roste přes 900 druhů rostlin!

Postupný vývoj

Na ovoce nejsou ve své snaze sami. Snaží se komunikovat s městy, s obcemi nebo se správami silnic. Nejlépe se jim daří spolupracovat s pražským magistrátem, který má pod sebou na čtyřicet sadů. Ten je čistí, postupně stromy dosazuje a obnovuje, trávu nechává spásávat ovcemi.

Vůbec poprvé jsem tady viděla růst mátu divokou. Krásně voní a kvete! Svým žlutým květenstvím mě na loukách a na březích potoka uchvátila také divizna, které existuje několik druhů, většina z nich je léčivých. Její květy jsou známé pro své podpůrné účinky při problémech s kašlem, ale pozor – semena jsou naopak jedovatá. Krajinu tu zdobí například i pcháč bělohlavý. Krásný, statný bodlák, který používaly prabáby kořenářky pro jeho účinky na hnisavé rány. V našich končinách je pcháč už vzácný – z krajiny se vytrácí kvůli intenzivnímu, mnohdy nešetrnému zemědělství.

Rajecká fauna

Panenská rajecká příroda není známá jen pro svou flóru. Její tajemné hluboké lesy skýtají útočiště nejrůznějším druhům zvířat. Svůj domov zde našla liška obecná, nejrozšířenější divoce žijící šelma v Čechách a na Slovensku. Těch jsem tu za svůj pobyt viděla snad deset! Pro ochranné pásmo přírodní rezervace je charakteristický také medvěd hnědý, je prý jich tu dvanáct, rys ostrovid či vlk obecný. Nad krajinou létá ledňáček říční nebo třeba největší evropská sova – výr velký. Při vycházce zde můžete potkat také jezevce lesního nebo roztomilou vydru říční. Vzácností místní zvířeny je modrásek očkovaný, denní motýl, který se líhne pouze jednou ročně. No, řekněte, nezní to jako pohádka?

Perníkové chaloupky v Čičmanech

Byl by hřích nepodělit se s vámi o zmíněné Čičmany! Jedná se o nejvýše položenou obec v Žilinském kraji, nachází se pouhých 40 km od českých hranic. Rázovitá vesnička v srdci Rajecké doliny se proslavila originálními dřevěnicemi, gazdovskými domky, které připomínají perníkové chaloupky – mají totiž charakteristickou bílou ornamentální výzdobu, precizní a ručně malovanou. Tmavé dřevěné domky vypadají jako ozdobené cukrovou polevou! Nevídané a unikátní!

Tradiční výzdoba dřevěnic pamatuje více než 200 let. Bílé tvary se na tmavé dřevo malovaly vápnem. Výrazné bílé vápno nebyl zvoleno ani tak z estetických důvodů, mělo primárně chránit dřevěné obložení domů proti vodě a plísni. Autorkami většiny ornamentů byly ženy. Muži v té době hodně cestovali, často odcházeli na delší dobu za prací. Právě ženy se staraly o domácnost a věnovaly se tradičnímu vyšívání krojů – právě tyto výšivky se pravděpodobně staly vzorem pro ornamentální malby na vnější zdi dřevěnic. Můžete zde vidět různé křížky a kličky, ale hlavně nádherně symbolicky vyobrazené pávy a kohouty. Čičmany byly jako unikátní projev slovenského folkloru prohlášeny v roce 1979 za památkovou rezervaci. Pokud jste v dětství měli rádi pohádku O perníkové chaloupce, návštěvu Čičman vřele doporučuji – nejeden se tu cítí jako Jeníček a Mařenka. 

Ostatně člověk se tu cítí také jako v dobách dávno minulých, kdy se příroda nedrancovala, ale naopak ctila. Jsem ráda, že tu lidem jde o zachování toho nejcennějšího, co máme. Jak ráda říkám: zdravá krajina, zdravé jídlo, zdravý člověk… A teď si to jen převeďte na bylinky! ☺