S Kateřinou na výlet do okresu Šumperk, kolébky biozemědělství
V rámci natáčení Herbáře se štábem každoročně navštěvujeme pěstitele, kteří šetrně hospodaří na naší rodné hroudě. S panem Martinem Hutařem z firmy PROBIO se známe již dlouho. Je to první český ekologický zemědělec, který náš pořad provází již od začátku. Když jsme se za ním vydali, abychom zjistili, jak se daří českým ekologicky obhospodařovaným polím, došlo mi, že je u nich v okolí Starého Města krásně. Krajina pod Králickým Sněžníkem v okrese Šumperk je drsná, ale fascinující zároveň. Přečtěte si v následujícím článku mé osobní tipy, kam se v severní části Moravy zajet podívat.
PROBIO – objevte zapomenuté plodiny
Značka PROBIO vyrábí potraviny v biokvalitě od roku 1992, jedná se o největšího výrobce biopotravin v České republice. Hospodaří na vlastní ekologické farmě a snaží se konzumentům ukázat propojení výroby biopotravin a pozitivního dopadu na krajinu, vodu, půdu a vše živé kolem nás. Od počátku se věnují zpracování starých tradičních plodin, které dříve běžně pěstovali a využívali naši předci. Inspiraci hledali ve zkušenostech generací, které na místě žily v minulosti, pátrali v historické literatuře a postupně zjistili, že v tamní půdě se výborně dařilo pšenici špaldě a pohance. A proto se rozhodli, že špaldu vrátí zpět do české krajiny.
Ve třech mlýnech denně melou čerstvé voňavé biomouky. Špaldovou celozrnnou, žitnou chlebovou či pohankovou. Vybrat si můžete z téměř 40 různých druhů. Mouky melou velmi šetrně, aby zůstaly plné živin. S moukami zbytečně nemanipulují, protože každý transport navíc přispívá k jejich zvětrávání, mouky by tak mohly ztratit typickou vůni i chuť. Aby byly mouky čerstvé, chutné a nutričně bohaté, nemelou je do zásoby a dlouhodobě je neskladují – ostatně i to byl důvod, proč si PROBIO jako dodavatele mouky pro své sušenky a krekry vybrala Biopekárna Zemanka, díky které vám na web Culina Botanica sepisuji tipy na výlety po České republice. Krásné propojení, ze kterého mám radost. Tohle je Herbář!
Na to, jak výroba muk probíhá, se můžete zajet podívat na vlastní oči. Je to zážitek! PROBIO můžete navštívit kdykoliv, v rámci exkurze vám místní zaměstnanci ukáží biomlýn. V létě každý rok PROBIO pořádá přímo ve svém areálu Bioslavnosti – den plný skvělého jídla v biokvalitě, dobré muziky a zajímavých výletů. Zapište si tuto akci do diáře, ať ji nepropásnete. Více o Bioslavnostech, biosurovinách a aktivitách značky PROBIO najdete v tomto odkazu.
Králický Sněžník, třetí nejvyšší pohoří v České republice
Na hranicích s Polskem, ani ne čtvrthodinu autem od Starého Města, se tyčí Králický Sněžník. Nejvyšší vrchol stejnojmenného pohoří, třetího nejvyššího v České republice, se tyčí do výšky 1 423 m n. m., pohoří je dlouhé asi 16 km a táhne se od města Králíky po Kladské sedlo. Název pohoří je odvozen od toho, že na vrcholech kopců sníh vydrží až osm měsíců v roce.
Pohoří můžete v zimě objet na běžkách, v létě ho zdoláte pěšky nebo, chcete-li se vyhnout převýšení a s ním souvisejícím pnutí v achillovkách, lanovkou. Doporučuji však zvolit jednu z turistických cest a vydat se na Sněžník pěkně po svých – pod vrcholem Králického Sněžníku, v nadmořské výšce 1 380 m, totiž pramení řeka Morava. Kdo chce vidět, kde a jak se tato řeka rodí, musí absolvovat pěší túru, jinak se k pramenu dostat nedá. A to je výzva, ne?
V národní chráněné přírodní rezervaci je při túře na co se dívat. Vyskytují se zde vzácné druhy rostlin (třeba oměj šalamounek, kamzičník rakouský, ovsíř dvouřízný nebo zvonek vousatý), když budete mít štěstí, narazit můžete také na vzácnější druhy hub – na květnatec Archerův a holubinku Quéletovu. Nesbírat! Zajímavostí je, že zhruba 500–600 m od vrcholu hory se nalézají Vlaštovčí kameny, tedy skalní sruby, na jejichž vzhledu se výrazně projevilo mrazové zvětrávání v glaciálu. V okolí Vlaštovčích kamenů se nacházejí celkem rozsáhlá kamenná moře.
Kdo kromě přírodních scenérií vyhledává také rozhledny nebo kulturní památky a rád si dá po výšlapu oběd v některé z malebných horských chat, může si naplánovat trasu podle webu Králického Sněžníku – na své si přijdou sportovci, turisté, dobrodruzi i rodiny s dětmi.
Kraj vánočních betlémů
Pakliže se vydáte na Králický Sněžník v zimě za lyžováním, moc doporučuji výlet do městečka Králíky. Králicko totiž proslulo jako kraj řezbářů a posléze i betlémářů – tradice výroby betlémů tu pamatuje nejméně tři staletí.
Historické betlémy si můžete prohlédnout ve stálé expozici Městského muzea v Králíkách, ale také v domě Vladimíra Hejtmanského na Velkém náměstí. Ten ve svém bytě každoročně od první adventní neděle až do začátku února vystavuje unikátní třímetrový pohyblivý betlém s více než 350 figurkami. Dřevěné stavby jsou kopiemi Starého Bělidla nebo rodného domu F. L. Věka.
Šumperk, brána do Jeseníků
Městečko ze 13. století o zhruba 25 tisících obyvatelích leží v severní části Olomouckého kraje na řece Desná. Přezdívá se mu „brána Jeseníků“, neboť stojí na křižovatce cest a železničních tratí umožňujících přístup do různých částí Jeseníků. Co při návštěvě města, které bylo v 17. století zasaženo děsivými procesy s domnělými čarodějnicemi, nevynechat?
Viděli jste film Kladivo na čarodějnice z dílny režiséra Otakara Vávry? Inspirací pro jeho filmové dílo byl právě Šumperk a tamní čarodějnické procesy. Pokud byste se chtěli dozvědět více o neblaze proslulých honech na čarodějnice, které otřásly dějinami města a jeho blízkého okolí v letech 1670–1694, vydejte se podívat do sklepení Evropského domu setkávání (tzv. Geschaderova domu) na stálou Expozici čarodějnických procesů.
Upřednostňujete-li spíše prohlídku šumperských památek, zamiřte do historického centra města. K jeho dominantám patří bývalý barokně a klasicistně přestavěný dominikánský klášter s barokním kostelem Zvěstování Panny Marie a děkanský kostel sv. Jana Křtitele s částečně dochovaným gotickým jádrem. Dochovaly se také zbytky středověkých hradeb. Neodmyslitelnou součástí šumperského náměstí je Mariánský sloup z roku 1720 a novorenesanční budova radnice. V ní je umístěný dalekohled a v průběhu letní sezóny se zde lze seznámit s historií města, jeho památkami a dalšími zajímavostmi v rámci několika prohlídkových okruhů.
Milovníci architektury jistě ví, že Šumperk byl (a stále je) pro svou výstavnost nazýván „malou Vídní“. Všechny zmíněné kostely, krásné městské domy, bývalý žerotínský zámek a Vlastivědné muzeum si můžete prohlédnout pěkně z výšky – stačí vystoupat na ochoz radniční věže. Fanoušci kultury ocení místní divadlo a několik galerií, pravidelně se zde koná také množství festivalů. Velmi zajímavý je Mezinárodní folklorní festival, oblíbená přehlídka folklorních souborů z celého světa se koná každoročně na několika místech ve městě. Město čte knihu je šumperský literární festival, který od roku 2005 probíhá každoročně po dobu jednoho listopadového týdne. Milovníky hudby potěší Klášterní hudební slavnosti či Festival Blues Alive
Jaké je vaše oblíbené místo v okrese Šumperk? A kam rádi jezdíte na výlet po celé České republice? Podělte se se mnou o své tipy na sociálních sítích. Ráda se od vás nechám inspirovat, ať vím, kam vyrazit příště.
Při psaní tohoto článku jsem se posilnila moderními sušenkami v biokvalitě podle receptů našich prababiček z dílny Biopekárny Zemanka. Děkuji za podporu!