Tady je Krakonošovo – vydejte se s Kateřinou do Krkonoš

Kam na jarní či letní výlet? Do milovaných Krkonoš! Mé nejoblíbenější české hory nesmí chybět v žádné řadě Herbáře. Můžete se tam vydat na jednodenní výlet, za zvážení ale stojí i prodloužený víkend nebo celý týden. Nudit se nebudete – z krajiny rozkvetlých horských luk, burácejících vodopádů, nejkrásnějších výhledů a klidných údolí, kde stojí jedna roubenka vedle druhé, se vám nebude chtít domů!

zahrada-00069.jpg

Vzhůru na Sněžku! 

Vydáte-li se do Krkonoš, výlet na Sněžku je nutnost. Návštěva nejvyšší místní hory je příjemnou povinností každého Čecha – kdo se nikdy nevyškrábal na dominantu východní části Krkonoš, jako by nebyl! Zdolat skalnatý vrchol vysoký 1 603 m. n. m. lze samozřejmě i lanovkou, která začíná v Peci pod Sněžkou a má mezistanici na Růžové hoře, ochudíte se však o skvělý zážitek. Místy to bude fyzicky náročné, chvílemi dobrodružné, jen tak ale na krkonošskou túru nezapomenete. Tři hlavní pravidla pro výšlap na Sněžku zní: teple se obléknout, zabalit si svačinu a při výšlapu šetřit síly!

Výlet si naplánujete na den, kdy předpověď hlásí příznivé počasí. Sněžka je totiž nejchladnějším místem Česka – průměrná roční teplota je zde 0,2 °C. Charakteristický je pro ni i častý výskyt mlhy, která se zde vyskytuje více než 300 dní v roce. Po zdolání vrcholu hory se vám naskytne krásný panoramatický výlet do vzdálených českých i polských krajin. Na Sněžce se nachází několik staveb: rotundová kaple sv. Vavřince (nejstarší objekt na vrcholu z roku 1655), kamenný trigonometrický obelisk a Polská bouda, v níž se od roku 1976 nachází meteorologická stanice. Česká poštovna na Sněžce je nejvýše umístěnou stavbou v celé České republice. Pokud chcete někoho potěšit, můžete mu z nejvyššího českého místa dokonce poslat pohled!

Nahoru vede několik turistických trast, a to jak pěších, běžeckých, tak i běžkařských. Pokud se rozhodnete túru započít od lanovky, máte na výběr ze dvou hlavních cest. Modrá trasa vede Obřím dolem, je prudší, a tím pádem náročnější na výstup, ale i na sestup. Druhá trasa přes Růžovou horu, vedoucí po zelené a žluté,  je mírnější, po cestě budete mít více času kochat se tamní krajinou. Masiv Sněžky je ze žuly, její vrchol je pak tvořen tvrdými horninami, kterým se říká kontaktní rohovce. Svahy hory jsou pokryty tzv. kamennými moři.

A na závěr rychlé lingvistické okénko: název tuzemské nejvyšší hory pochází z 19. století. Vznikl ze slova „sněžná“. Původně vrchol obrozenci nazývali jako Pahrbek Sněžný, posléze hora získala název Sněžovka. Název Sněžka, který používáme dnes my, hora nese od roku 1823. Blýskněte se svými jazykovými znalostmi, až spolu s rodinnými příslušníky či přáteli budete funět při výšlapu právě na Sněhovku (i takovou variantou je hora někdy označována)!

zahrada-00045.jpg

Obří důl – Krakonošova bylinná zahrádka

Rozlehlé horské údolí ledovcového původu, součást Krkonošského národního parku, je považováno za jednu z nejkrásnějších krkonošských dolin. Údolí se rozprostírá se od úpatí Sněžky až do městečka Pec pod Sněžkou, je sevřeno Studniční horou a Širokým hřbetem. Zachovaly se tu tři ledovcové morény (kamenné valy), které protíná řeka Úpa. Nachází se zde také úchvatné rokle (například Velká a Malá Studniční jáma nebo Úpská jáma).

Obří důl již v 16. století lákal bylinkáře, kteří se sem zejména o Svatojánské noci vydávali za sběrem zázračných bylin. I dnes zde na území pojmenovaném Krakonošova zahrádka roste řada vzácných vysokohorských rostlin, naleznete zde například koniklec jarní alpinský nebo kopišník tmavý. Odolejte a chráněné byliny netrhejte, Krakonoš by se mohl zlobit!

Vodopády burácející i uklidňující

Víte, že v Krkonoších najdete nejvíce vodopádů ze všech českých pohoří? Naplánujete si k nim výlet na jaře – v tuto dobu jsou hučící krkonošské vodopády pod přívaly tajících zbytků sněhu nejmohutnější. Jejich návštěva je ale kouzelná i v létě, kdy uprostřed lesů představují ostrůvky příjemného osvěžení. 

Králem českých vodopádů je ten Pančavský. Mimo Alpy se jedná o nejvyšší vodopád střední Evropy. V létě jím protéká méně vody, i tak ale stojí za vidění. V čase zimních tuhých mrazů se proměňuje v ledovou kaskádu! 

Nejvodnatějším vodopádem v Krkonoších je Mumlavský vodopád. Je velmi dobře dostupný, dojdete k němu za pár minut z centra Harrachova, stačí následovat tok Mumlavy. Dostanete se až přímo k němu – v létě ve vodopádu můžete smočit pár prstíků nebo z něj nabrat vodu, aby se napil váš čtyřnohý miláček. 

Labskému vodopádu dodává na atraktivitě vějířovitý tvar – nahoře je šíře toku 1 metr, dole se rošíří až na 10 metrů. Turisté tuto podívanou vyhledávají již dlouho, díky vysokému zájmu návštěvníků byla ostatně v roce 1983 postavena Labská bouda. 

Oproti tomu mimo turistické trasy se nachází Horní Úpský vodopád. Jeho rameno se tříští na drobná ramena, což ho mezi krkonošskými vodopády činí výjimečným. Bukovými lesy je obklopen Huťský vodopád, který je velmi snadno dostupný z modře značené cesty. 

Veselý výlet

Ať už se do Krkonoš vydáte za úchvatnou přírodou v rozpuku, nebo tam vyrazíte v zimě za lyžováním na sjezdovky zapadané sněhem, zastavte se v informačním centru Veselý výlet. Najdete ho na dvou místech: v Peci pod Sněžkou a v Temném Dole. Skupina lokálních nadšenců, kteří za Veselým výletem stojí, připomíná historii Krkonoš, obnovuje tamní kulturní dědictví, vydává časopis, pomáhá turistům poznávat východní Krkonoše, vymýšlí program místní, ba dokonce hostům i nabízí ubytování. Zkrátka se snaží, aby návštěvníci Krkonoš odjížděli nabití příjemnými zážitky. 

Všem horalkám, milovnicím krásných hor, silných ženských příběhů i historie Krkonoš je Veselý výlet určitě povědomý. Svůj stejnojmenný výpravný diář na rok 2021 jsem dala dohromady právě s Lenkou Klimešovou z Veselého výletu. Snahy centra dlouhodobě velmi obdivuji a oceňuji. Podobně zapálené aktivní místní bych přála nejen všem horám v republice! Více o aktivitách Veselého výletu najdete v tomto odkazu.

Doufám, že si i vy, stejně jako to pokaždé dělám já, po cestě domů z Krkonoš řeknete: „To byl ale krásný a veselý výlet!“ Pokud se do Krkonoš vydáte, udělá mi radost, když mi skrze sociální sítě pošlete fotky míst, která vás zaujala a potěšila. Nebo se podělíte o své dojmy a krkonošské tipy, které příště rozhodně nesmím zmeškat já... Výletu zdar!

Při psaní tohoto článku jsem se posilnila moderními sušenkami v biokvalitě podle receptů našich prababiček z dílny Biopekárny Zemanka. Děkuji za podporu!

Vaše Kateřina W.

Previous
Previous

Hospitál Kuks – s Kateřinou za perlou českého baroka

Next
Next

Planta naturalis udržuje genofond našich luk pro další generace