Jak funguje Ekofarma Javorník?
Ačkoliv ekologická hospodářství a potraviny v bio kvalitě dosahují v posledních letech nemalého obratu a farmářské trhy či nakupování od lokálních pěstitelů využívá stále více zákazníků, velké procento spotřebitelů při spatření označení bio v regálu supermarketu dostává osypky a raději utratí méně peněz za dovážené či chemicky upravené produkty.
Já osobně chápu důvody obou stran a zastávám heslo „všeho moc škodí“. Ekologické hospodářství je však nutné vnímat v širším kontextu, a pokud je možnost podpořit správný, pokorný přístup místních hospodářů, a konzumovat tak lokální, vysoce kvalitní produkty, jsem pro všemi deseti.
Podobný přístup vyznává i Ekofarma Javorník, rozkládající své široké pastviny a pole na severu Moravy. Na svém růstu tvrdě pracovala, a tak se od roku založení 1988, kdy si jako družstvo pronajala zdejší pole, vypracovala na ziskový podnik o 1750 hektarech vlastní půdy. Jejich úspěch vychází z poctivé práce postavené na základech diverzifikovaného zemědělství, které jim umožňuje provázat nejrůznější hospodářské složky, od pěstování a chovu až po samotné zpracování a distribuci výsledných produktů. Všechny procesy procházejí důkladnou kontrolou (KEZ, laboratorní testy na pesticidy a těžké kovy v Kroměříži) a samotné vedení farmy si za čistotou a vysokou kvalitou stoprocentně stojí.
Svojí velikostí Ekofarma Javorník vypadá spíše jako střední firma než soukromá farma. Ovšem právě díky tomu může podnikat v tolika oborech a propojením získaných surovin podporovat přirozený hospodářský koloběh. Mléko putuje do mlékáren, kde se vyrábí nejen nejrůznější mléčné produkty, ale taktéž přísady do místní pekárny, ve které se krom toho částečně zpracovává i špaldová mouka, jeden ze zásadních zdejších produktů. Z masa chovného skotu se vyrábí skvělé masné produkty a podestýlka či další materiál ze stájí nakonec dává vzniknout skvělému přírodnímu hnojivu.
„Do mléka se nesmí dostat ani stopa chemie.“
Celá farma zaměstnává více než 90 lidí, přičemž každou výrobní, zemědělskou či chovnou sekci zaštiťuje jeden odborný pracovník. Ten s oddělením nakládá jako se svým malým podnikem a majitel ekofarma Javorník mu tak pouze vytváří vyhovující podmínky a propojení s ostatními okruhy hospodářství. Chovaná zvěř se volně pohybuje po rozlehlých pastvinách a veškeré krmivo pochází z místních polí. „Na naší farmě máme dojný skot, který z 500 kusů čítá 230 dojnic, 100 býků ve výkrmu a zbytek jsou telata a jalovice. Po narození se telata připustí na půl hodinky k matce, která je olíže, a poté telátka odcházejí do individuálních výběhů, kde jsou kojens a odchována do dvou měsíců,“ vysvětluje klasický postup místní vedoucí chovu. Stejně tak jako u chemického ošetření půdy se u chovu hledí na absenci veškerých umělých léčiv, antibiotik či hormonů. „Hledat alternativní léčebné cesty je složitější a nákladnější. Ačkoliv ale využíváme povolených léčiv, nemocná kráva musí okamžitě od stáda. Do mléka se nesmí dostat ani stopa chemie,“ vysvětluje ředitel farmy Josef Tománek.
Kromě chovu skotu se farma soustředí především na produkci a zpracování mléka. Místní produkt se od toho klasického liší nejen kvalitou mléka, ale taktéž způsobem jeho zpracování, který přispívá k zachování výživových hodnot. Mléko se zde neodstřeďuje, ale homogenizuje, a oproti klasické velkovýrobě tak obsahuje až o polovinu vyšší obsah tuku, bílkovin a dalších zdraví prospěšných látek.
Když se člověk rozhlédne po kraji, zdejší kopce pokrývají původně rozložené a terénem zvlněné pastviny a pole. Farma se svojí půdu snaží co nejpřirozeněji zasadit do původní krajiny, a zachovat tak její přirozený ráz. Od svého založení z vysokého procenta omezila plochu pro ornou půdu a z většiny polí jsou nyní luka pro pasení chovaného dobytka. Farma k podpoře krajinářské tvorby využívá státních dotací, díky nimž může takto beze ztrát fungovat. Mimo pole a pastviny vesnici Javorník z jedné strany obklopuje taktéž ovocný sad, jehož sklizeň opilovaná místním včelstvem povětšinou končí v palírně. K dobrým klobásám, chlebu a sýru přeci patří i kapka něčeho ostřejšího.
Odpůrce pšeničné mouky jistě potěší i zpracování špaldy, s jejíž pěstováním mají na Ekofarmě Javorník mnohaleté zkušenosti. Posléze ji melou ve spolupráci s mlýny PROBIO. Ačkoliv v současné době stále více než 90 % produktu končí za našimi hranicemi, v Rakousku či Německu, nahrazování pšeničné mouky špaldovou získává stále více příznivců. Mezi nejsmělejší plány do budoucna pak patří pěstování koriandru, ostropestřce a pískavice. Tyto byliny v Čechách nemají velkou tradici, nicméně majitel firmy v nich spatřuje budoucnost nejen jako v součásti pokrmů, ale především v rámci jejich léčivých schopností. A s ohledem na historii celé firmy lze věřit, že se ve své intuici opět nespletl.
