Šabrej kmínovitý neboli římský kmín, platidlo ze starého Egypta

Tajemství římského kmínu sahá do časů před 4000 lety. Jako platidlo je zmíněno v Bibli, v Římě jím nahrazovali cenný černý pepř, Egypťané jeho odvarem balzamovali těla faraonů a otroci se jím vypláceli na svobodu.. Vkládáním do kapes svatebčanů se z něj ve středověku stal symbol lásky a podle římského filozofa Plinia užívali jeho studenti římský kmín k vyvolání bledosti, aby dokázali lépe předstírat přepracovanost. Dnes je římský kmín jedním z nejrozšířenějších koření světa, i když u nás zatím moc silnou tradici nemá.  

Popis a pěstování

Šabrej kmínovitý neboli římský kmín pravděpodobně pochází z východního Středomoří a již ve starověku si jej oblíbilo mnoho dalších národů, především Indové, Egypťané a Arabové. Nejlépe se mu daří v subtropickém a tropickém podnebí, v půdě bohaté na živiny s dostatkem slunečního svitu. Současným největším vývozcem je Indie zajišťující až 70 % světové produkce, nicméně až 90 % z ní sama zkonzumuje. Římský kmín se hojně pěstuje i v Sýrii, Turecku, Číně, Íránu, Maroku, Mexiku, Chile či na Maltě. Tato jednoletá, zhruba 30 cm vysoká rostlina se slabě fialovými, růžovými a téměř bílými květy plodí podlouhlá, rovná semena.

Sklizeň

Z kuminu neboli římského kmínu se v gastronomii využívají pouze semena. Sklízejí se těsně před dozráním, už ze tří- až čtyřměsíčních rostlin, a suší se na slunci. V mnoha zemích se sklizeň provádí ručně.

 
 

Chuť a vůně

Omamná vůně římského kmínu se vyznačuje lehkou ostrostí a intenzitou s jemně nahořklými tóny, přičemž chuť zachází až k pepřovým, oříškovým a pálivým nuancím. Na rozdíl od kmínu setého chutná římský kmín hořčeji a pikantněji a je aromatičtější. Semena uchovávejte vcelku a podrťte je až těsně před použitím, aby nevyprchala jejich chuť a vůně.

Využití

V indické a mexické kuchyni používají římský kmín k dochucení sladkých i slaných jídel. Spolu s hřebíčkem, skořicí a kardamomem tvoří bohatou paletu chutí oblíbené indické kořenicí směsi garam masala a nechybí ani v kari směsi. V severní Africe ho přidávají spolu s paprikou do směsi harissa nebo do zeleninových pokrmů a ochuceného kuskusu. Na Blízkém východě tvoří základ kořenicí směsi dukkah, která se sype na salát, do jogurtu i na maso a pečenou zeleninu. Někdy se míchá i s vlašskými ořechy, nasekanou petrželkou a šťávou z granátového jablka na dip k masu a salátům. Holanďané a Francouzi římským kmínem ochucují některé tvrdé sýry a uplatnění najde v celé středomořské kuchyni. Skvěle se hodí například do nakládané zeleniny či zelí, geniálně rezonuje s rajčaty a vyniká v nejrůznějších vegetariánských pokrmech. Používá se však i při výrobě masných výrobků, při dochucení jehněčího, drůbežího a rybího masa, polévek a omáček i alkoholických likérů. Intenzivní silice se užívají k parfemaci kosmetických produktů a často se římský kmín objevuje i v ptačím zobu.

Zdravotní účinky

Římský kmín představuje nedocenitelný zdroj vápníku, manganu, železa, mědi, draslíku, hořčíku, selenu a zinku, díky čemuž zlepšuje trávení a vstřebávání živin. Zklidňuje žaludek, pomáhá proti zvracení a v případě nechutenství zvyšuje apetit. Svým hřejivým efektem dokáže skvěle prohřát při chřipkách a nachlazeních a díky vysokému obsahu železa zmírňuje ženské potíže a pomáhá při kojení. Ve formě obkladů se hodí na zmírnění otoků a podlitin. Naprosto skvělou zprávou je jeho pozitivní vliv při prevenci rakoviny žaludku a jater a na podporu imunitního systému. V kombinaci s pepřem a medem prý funguje jako zaručené afrodiziakum.

Zajímavost

Ve středověku si vojáci do války nosili bochník chleba s římským kmínem, který jim upekly jejich ženy na důkaz nehynoucí lásky. Stejně tak se věřilo, že toto specifické koření zajistí, aby slepice (a milenci) „nezanášely“.

Tipy:

  • Smíchejte drcený římský kmín s jogurtem, solí, citronem a trochou olivového oleje a vznikne skvělý dip ke grilovanému masu. 

  • Hovězí pečínku potřete dijonskou hořčicí smíchanou s římským kmínem a upečte. 

  • Římský kmín se také skvěle hodí do podzimní dýňové polévky. Upečte dýni, smíchejte ji s opraženou cibulkou, koriandrem, solí, pepřem a drceným římským kmínem. Tím nešetřete. Místo smetany polévku dochuťte kokosovým mlékem. 

 

Vyzkoušejte směsi z celého světa: Ras el Hanout, Garam Masala, Kari, provensálské bylinky, perníkové koření

Previous
Previous

Pimentovník pravý neboli nové koření, zázračné koření z Jamajky

Next
Next

Kardamovník obecný, poklad ze Srí Lanky