Trnka obecná

Prunus spinosa

Popis a výskyt

Trnka obecná nebo také slivoň trnka či slivoň trnitá je naší původní dřevinou – pochází z Evropy a rozšířila se i na další kontinenty. Rozložitý, trnitý, hustě větvený, 2 až 4 metry vysoký keř roste na slunných a suchých místech – na mezích, stráních, skalách, okrajích polí, luk, křovin a remízků, podél cest, na pasekách, ve světlých lesích a hájích. Má malé, jemně pilovité listy rašící až po odkvětu a v březnu, dubnu a květnu velice bohatě kvete drobnými bílými pětičetnými květy. Plodem keře z čeledi růžovitých (Rosaceae) je kulatá, modročerná peckovice se zelenou dužninou. Trnky mají velmi kyselou, trpkou a svíravou chuť a jsou oblíbenou potravou ptáků, nektar z květů zase včel a motýlů. 

Keř tvoří rozsáhlé kořenové systémy a snadno vytváří výhonky, proto je využívána ke zpevňování strání, ale také jako přirozený živý plot například při chovu dobytka, neboť díky své hustotě, trnům a tvrdosti dřeva je prakticky neprostupný.

Sběr a úprava

Květy se sbírají na počátku kvetení za suchého počasí a plody na podzim před nebo po příchodu prvních mrazíků – dle toho, na co je sbíráme. Po přemrznutí plody zesládnou a stanou se chutnými. Květy se suší v tenkých vrstvách ve stínu nebo při teplotě do 40ºC, při sušení nesmí příliš ztmavnout a nedoporučuje se dlouhodobé skladování. Plody se suší při teplotě do 45ºC a uchovávají se ve skleněných nádobách. Z květů se připravují nálevy, z čerstvých či přemrzlých zralých plodů lze vyrábět marmelády, povidla, sirupy, kompoty, likéry, pálenky nebo trnkové víno podobné portskému. Ze sušených trnek se připravuje odvar. 

Účinné látky a užití

Plody obsahují pektiny, třísloviny a vitamin C. Trnka má příznivý vliv na močové ústrojí, ledviny, srdce a krevní oběh a celkový metabolismus organismu. Květy mají projímavý účinek a plody naopak staví a působí proti nadýmání. Květy působí močopudně, proti křečím, v lidové medicíně se z nich připravuje nálev s mírnými projímavými účinky, vhodný na pročištění krve, posílení žaludku a k úpravě látkové výměny. Květy se užívají nejčastěji ve formě nálevu, z plodů se připravuje odvar. Trnkové květy se uplatní také v bylinných směsích, například močopudných, směsích na hubnutí a čištění krve nebo v kloktadlech. Méně často se připravuje nálev z listů. Ten napomáhá čištění pleti a při potížích s močovým ústrojím. 

Šťáva z plodů je přírodním barvivem, které dává nejprve červenavou barvu, která po vyprání zůstává bledě modrá. 

Zajímavost

Z těžkého a tvrdého dřeva trnky se vyrábějí vycházkové a jezdecké hole nebo násady a používalo se na tradiční irské kyje zvané shillelag, které dodnes nosí důstojníci Královského irského pluku. Velké úctě se keř těší v Číně, neboť se pod ním údajně narodil zakladatel taoismu Lao-c´ a kolíky pro běžeckou štafetu na olympijských hrách v Pekingu byly právě z trnky.  

Trnka byla vždy spojována s magií a čarodějnictvím, a proto se z ní dělaly i hůlky i hole čarodějnic a trny se používaly na propichování figurek při sympatetické magii. Trnce byla dříve přisuzována zvláštní síla a moc, a proto se se zbraněmi vyrobenými z jejího dřeva mělo zacházet opatrně, neboť se energie trnky těžce usměrňuje a může se obrátit proti tomu, kdo ji vyslal.

O tom, že lidé konzumovali plody trnky již odedávna svědčí to, že pecky byly nalezeny i v žaludku slavného Ötziho – přirozeně mumifikovaného člověka nalezeného v Alpách a žijícího asi 3300 let před naším letopočtem.