Svlačec rolní

Convolvulus arvensis

Popis a výskyt

Vytrvalá popínavá bylina s levotočivou lodyhou dlouhou až 3 metry se ovíjí okolo všeho, co jí přijde do cesty. Jedná se o úporný plevel a díky rozsáhlému kořenovému systému, který je schopen prorůst velmi hluboko, se jej zahrádkáři těžce zbavují. U nás roste velmi hojně na polích, zahradách, v křovinách, živých plotech, na stráních, podél cest a luk. Svlačec rolní je původem ze Středomoří a Blízkého východu, u nás zdomácněl již ve starověku a je jediným volně rostoucím druhem jinak velmi početného rodu svlačců. Mnohé druhy se pěstují jako okrasné. 

Přes svou neoblíbenost je to pěkná rostlina s nálevkovitými květy bílé a narůžovělé barvy, někdy s růžovým až načervenalým prokreslením, na dlouhých stopkách. Korunu květu tvoří pět srostlých plátků. Květy se otvírají zrána pouze za slunečného počasí a ještě téhož odpoledne odkvétají. Celokrajné listy mají krátké řapíky, jsou střelovitě kopinaté a na bázi mají dva laloky. Plodí vejčité tobolky s dvěma pouzdry a obvykle čtyřmi semeny. Mladá lodyha roní hořký bílý latex.   

Sběr a úprava

Sbírá se kvetoucí nať od června do září a suší se rychle ve stínu nebo při umělé teplotě do 40 ºC. Léčebně se využívá také oddenek, který se sbírá naopak v době vegetativního klidu rostliny. 

Účinné látky a užití

Obsahuje třísloviny a silně projímavou pryskyřici. Zrychluje střevní peristaltiku, povzbuzuje činnost hladkého svalstva, zvyšuje vylučování žluči. Působí močopudně a v lidovém léčitelství slouží obklady proti horečkám a sedací koupele napomáhají v léčbě nemocí močového ústrojí. Dříve se léčebně využívala i semena a Mattioli je doporučoval na onemocnění močových cest. 

Zajímavost

Svlačec svou lodyhou škrtí rostliny v okolí, a proto je symbolem urputnosti. Stylizovaná zpodobnění rostlin, které jsou s největší pravděpodobností svlačce, se objevují na výjevech ze života i ve hrobkách starověkého Egypta. Některé mumie byly dokonce omotány lodyhou svlačce. Uvádí se, že původní domovinou svlačce byly mokřady, kde rostl papyrus, a bylina se popínala právě po šáchorech. Egypťané svlačec dle jeho houževnatosti a faktu, že svlačec lze jen těžce zlikvidovat, neboť je schopen znovu vyrůst i z malého zbytku kořene, spojovali s vitalitou, otužilostí, se zrozením a znovuzrozením. Svlačec měl pro Egypťany symbolický význam i pro svůj heliotropismus – schopnost otáčet se za sluncem a rozvíjení květů s východem slunce. Rostlina měla také silné erotické konotace a je zobrazena na Turínském erotickém papyru. 

POZOR!

Svlačec je velmi účinné laxativum. Je třeba jej užívat s opatrností a dávkování ponechat na odborníkovi.