Prvosenka jarní
Primula veris
Výsev
Semena prvosenky se vysévají ven už na podzim, aby prošla přirozenou stratifikací.
Sklizeň
Květ se sbírá po celou dobu kvetení, což je zpravidla od března do května a podzemní část rostliny buď brzy na jaře nebo na podzim, kdy má největší potenci.
Popis a výskyt
Vytrvalá bylina roste po celé Evropě a její výskyt zasahuje do západní Asie. Vyhledává vlhké louky, světlé listnaté lesy a háje, lesní mýtiny, stráně a okraje lesů s dostatkem světla.
Bývá až 30 cm vysoká, má poměrně krátký válcovitý oddenek s mnoha drobnými kořínky, svraskalé listy vytvářejí přízemní růžici, jsou podlouhle vejčité, s vroubkovaným okrajem a výraznou nervaturou, zespodu jemně ochmýřené a šedavé, svrchu svěže zelené. Trubkovité květy uspořádané v jednoduchém okolíku vyrůstají na konci jemně pýřitého a žláznatého stvolu, mají dlouhé květní stopky a jasně žlutou barvu, na spodině mají oranžové skvrny.
Plodem je jednopouzdrá tobolka s drobnými semínky.
Sběr a úprava
Pro léčivé vlastnosti se sbírá květ i s kalichem a oddenek s kořeny. Květ se sbírá po celou dobu kvetení, což je zpravidla od března do května a podzemní část rostliny buď brzy na jaře nebo na podzim, kdy má největší potenci. Rostlina se suší rychle ve stínu nebo při teplotě do 35 ºC, a to jak celé okolíky v případě květů, tak oddenky s kořeny. Květy by si po usušení měly zachovat žlutou barvu a medovou vůni, kořeny sušením získávají anýzovou vůni. Zejména květy mají tendenci vlhnout, proto je třeba je skladovat v dobře uzavřených nádobách. Dlouhodobým skladováním ubývá účinných látek.
Méně často se sbírají listy, které lze použít společně s květy v nálevu.
Květy i kořeny lze užívat současně i zvlášť v odvaru nebo nálevu. Při dávkování je třeba brát v potaz, že oddenek má mnohem větší obsah saponinů. Lze vyrobit také petrklíčové víno, sirup, bylinný balzám a tinkturu.
Semínka yzopu lékařského a dalších bylin
Účinné látky a užití
Petrklíč obsahuje saponiny, glykosidy, flavonoidy, silice a vitamin C. Obsah saponinů, jež mají hemolytický účinek, je údajně vyšší v samotných kořenech než v oddenku.
Bylinka je v léčitelství významná tím, že napomáhá uvolňování hlenů, usnadňuje vykašlávání, tlumí neproduktivní kašel a má protizánětlivé působení, za což jsou zodpovědné zejména glykosidy primaverin a primulaverin. Odvar se proto popíjí při nemocech postihujících plíce a dýchací cesty – od kašle, nachlazení, přes zánětlivá onemocnění, jako je bronchitida, až po zápal plic, rozedmu plic nebo astma. Bývá součástí bylinných směsí proti kašli a zahlenění, proti nespavosti a směsí protirevmatických. Extrakty z prvosenky jsou také součástí některých léčiv.
Rostlina má dále sedativní a močopudné účinky, napomáhá rozpadu močových kaménků a tlumí ledvinové záněty. Méně často je indikována jako prostředek proti nespavosti, při méně závažných nervových poruchách, melancholii, úzkosti, srdeční slabosti, závratím a bolestem hlavy. Právě petrklíčové víno je mírným kardiotonikem.
Silný odvar lze použít zevně ve formě obkladů na pohmožděniny, podlitiny, revmatismus a dnu. Nálev z prvosenky má schopnost čistit pleť, vyhlazovat vrásky a dodává vlasům lesku. Dle některých zdrojů také odstraňuje pihy.
Vysoký obsah vitaminu C mají zejména listy a lze je použít do salátů. Ve středověku byla prvosenka, zvaná klíč Panny Marie, velmi oblíbeným zpestřením jídelníčku. Květy se jedly samotné s medem, květy a listy se konzumovaly v salátech, květy se dochucovaly ocet, medovina a víno. V mnohých kuchyní, jako ve španělské či anglické, se kulinářské využití prvosenky zachovalo dodnes. Prvosenku lze použít i do marmelád, sirupů, ale i nálevu na kyselé okurky.
Obdobně jako prvosenku jarní lze použít i prvosenku vyšší (Primula elatior), jež je statnější, barva květů je bledší a nemá oranžové skvrny.
Zajímavost
Prvosenka je nejen symbolem jara, ale i Velikonoc. U starých Slovanů byl petrklíč atributem boha Peruna a v křesťanství zase svatého Petra, který jím otevírá jaro. Jedna lidové pověst praví, že tam, kde si svatý Petr odložil klíč od nebeské brány, vyrostla prvosenka.
V Anglii, kde je bylina symbolem čtyř hrabství, se dříve kladlo 13 petrklíčů pod kolébku novorozence, aby si jej neodnesly víly. Na Prvního máje se kytice věšely po domě a do chlévů, aby chránily dobytek před vílami. Staré národy Evropy, jako například Řekové či Keltové, z petrklíče připravovali nápoj lásky. Dle řecké báje je v prvosence zakletý Paralisos, mladík, který se utrápil pro svou lásku.
POZOR!
Předávkování může působit toxicky a vyvolat zvracení a průjmy. Těhotné a kojící ženy by měly prvosenku užívat v nižších dávkách.
Prvosenka je u nás vzácnější až ohrožený druh, což znemožňuje sběr oddenků u divoce rostoucích rostlin. Nesbírá se ani u okrasných zahradních odrůd rostliny, ale prvosenku si lze pěstovat.