Pastinák setý

Pastinaca sativa

Popis a výskyt

Až 1 metr vysoká, dvouletá i víceletá bylina pochází z Asie. Někteří autoři uvádějí Kavkaz a Střední Asii, jiní Přední východ. Již ve starověku se pěstoval po celé Evropě, kde zdomácněl, stejně jako na jiných kontinentech. U nás roste planě podél cest, v příkopech, na mezích, na loukách, polích a rovněž se pěstuje coby zelenina. Pastinák vyhledává slunná, ale vlhčí stanoviště s dostatkem světla a nižší nadmořskou výšku. Pěstované rostliny mají silný bělavý kořen podobný petrželi, plané pastináky mívají kořen tenčí. 

Pastinák v prvním roce vytváří přízemní růžici, vykvétá v druhém roce života. Má přímou, rýhovanou a hranatou lodyhu, která se v horní části větví. Zpeřené listy mají obvejčitý tvar a jsou pilovité. Okolíky tvoří 5 až 18 okolíčků, žlutozelené až zlatožluté květy jsou drobné a kvetou v červenci a srpnu. Plodem jsou křídlaté dvounažky.   

Sběr a úprava

Pro léčebné i kulinářský účely se sbírá kořen podobný petrželi, a to po odkvětu během letních prázdnin. Plody se sbírají v plné zralosti během září. Kořen i plody se suší se ve stínu, případně při teplotě do 40 ºC. Léčebně se kořen užívá ve formě odvaru a nálevu, plody formou nálevu. 

Účinné látky a užití

Kořen obsahuje silice, pektiny, glykosidy, furokumariny, bílkoviny a alkaloid pastinacin. Dle některých zdrojů má více vitaminů (zejména draslíku), minerálů a vlákniny než mrkev.  

Rostlina má antioxidační, močopudné a zklidňující účinky, podporuje chuť k jídlu, působí příznivě na zažívání a tlumí křeče hladkého svalstva. Užívá se ve formě nálevu při nechutenství a potížích s močovým ústrojím. 

Kořen rostliny lze v kuchyni použít stejně jako mrkev, petržel a celer – syrový, vařený, dušený do salátů, polévek i omáček. Oblíbený je jako příloha, ať již ve formě kaše nebo pečený, což je součást typické anglické nedělní pečeně (Sunday roast) i vánoční večeře v anglosaských zemích. Existují i recepty na sladké úpravy – například karamelizovaný pastinák. Nať se používá za syrova do polévek, pomazánek i salátů. Plody slouží jako koření.

Zajímavost

Pastináku jsou přisuzovány afrodiziakální vlastnosti. 

POZOR!

Furokumariny mohou na člověka působit toxicky. Stejně jako jiné rostliny z čeledi miříkovitých může manipulace s pastinákem holýma rukama bez použití ochranných rukavic za slunného počasí či jeho konzumace a následný pobyt na slunci způsobit fotoalergickou reakci (fotodermatózu) – podráždění pokožky, v některých případech puchýře a popáleniny silné tak, že mohou skončit hospitalizací. Mimochodem, nejhorší reakce z celé čeledi způsobuje bolševník velkolepý. Některé studie dokonce uvádějí, že furokumariny mohou v kombinaci s UVB zářením vyvolávat změny psychiky.

Logicky by se člověk neměl vystavovat slunečním paprskům, pokud pastinák užívá léčebně ve formě odvaru nebo nálevu. 

Ojediněle může dojít k záměně s prudce jedovatým bolehlavem plamatým (Conium maculatum).