Oman pravý
Inula helenium
Výsev: Březen — květen
Sklizeň: Oddenky se vykopávají na začátku podzimu v druhém vegetačním roce.
Lidově: alan, alant, alant německý, alantový kořen, arménský kořen, elenium, enula, inula, koňské oko, litvor, oko Kristovo, ománek, řecký kořen, uspivřed, voman, vománek, zaspivřed, zlatý traňk
Popis a výskyt
Vytrvalá bylina z čeledi hvězdnicovitých (Asteraceae) s přímou rýhovanou a chlupatou lodyhou, bývá 100–150 cm vysoká. Velké a nápadné květy v úborech jsou jasně žluté a vykvétají během července a srpna. Plodem je nažka. Jejím původním domovem je střední Asie. U nás se pěstuje coby léčivá i okrasná rostlina na slunných místech s jílovitou půdou. Pro léčebné účely se používá oman pěstovaný, jiné, plané formy nejsou k léčení vhodné.
Sběr a úprava
Léčebně se využívá aromatický kořen, někdy i listy. Sbírá se kořen dvou až tříletých rostlin vždy na podzim. Listy se sbírají na začátku léta, než oman začne kvést. Kořen je dobré před sušením nakrájet, neboť snadno vlhne, a sušit ve stínu nebo při teplotě nižší než 40 °C. Užívá se ve formě odvaru, nálevu, tinktury a sirupu, často spolu s jinými léčivkami. Oman je součástí některých farmaceutických výrobků a čajových bylinných směsí. Dříve se oman používal jako kořenová zelenina, jedl se vařený i syrový a kandovaný byl považován za velkou pochoutku i lék.
Semínka omanu pravého a dalších bylinek
Účinné látky a užití
V lidovém léčitelství se pomocí omanu léčily chudokrevnost, nechutenství, vodnatelnost a onemocnění dýchacích cest, také se užíval k vypuzení střevních parazitů i vyvolání menstruace.
Dnes se využívá hlavně při dýchacích potížích, zejména při zánětu průdušek – nálev napomáhá uvolňování hlenu a usnadňuje vykašlávání. Dále má příznivých vliv na trávení, neboť podporuje tvorbu žaludečních šťáv a žluče. Oman má obecně dobrý vliv na metabolismus organismu. Macerací kořene v bílém víně (v některých recepturách s dalšími přísadami, například s pomerančovou kůrou) se z omanu připravuje průduškové víno, zvané také ománkové víno. Ve středověku bylo považováno za všelék, dnes se užívá při zánětech průdušek.
Zajímavost
Oman je spojován s antickou kráskou Helenou, o čemž svědčí i jeho latinské druhové jméno. Podle jiné legendy, než je v úvodu, se květy rostliny objevily tam, kam dopadly její slzy.
Kořenu omanu jsou připisovány magické vlastnosti, spolu s dalšími bylinami sloužil jako vykuřovadlo při rituálech spojených s letním slunovratem. Kouř z něj prý přinese člověku klid a dokáže ho učinit jasnovidným.
Pozor!
Bylinu by neměly užívat malé děti, těhotné a kojící ženy a lidé trpící cukrovkou a nízkým krevním tlakem. Překročení doporučených dávek může vyvolat zvracení a bolesti hlavy.
