Konvalinka vonná

Convallaria majalis

Popis

Konvalinka má ráda kyselé půdy a roste v listnatých a smíšených lesích, na pasekách i loukách. Oblíbené je její pěstování coby okrasné rostliny. Vytrvalá bylina 10–30 cm vysoká mívá 2 nebo 3 elipticky kopinaté, celokrajné listy vyrůstající na stvolu z plazivého a článkovaného oddenku. Na konci stvolu je jednostranný hrozen bílých a krásně vonících květů zvonkovitého tvaru. Plodem je červená bobule. Jedovatá kráska kvete od dubna do června. Je rozšířena v Evropě, Asii i Severní Americe. Konvalinka je jednou z nejoblíbenějších lesních bylin. Lidová moudrost říká, že konvalinka v místnosti zlepší náladu přítomných a potěší jejich srdce.

Pěstování

Konvalinku můžeme pěstovat pomocí podzimního oddělení trsů od dospělé rostliny nebo jejích cibulek. Cibulky sázíme od března do dubna a od září do října. Vybereme pro ni místo, které jí pomůže růst – ve volné přírodě roste v polostinném až zastíněném a vlhkém terénu. Jinak od nás v podstatě nic nepotřebuje.

Užití

Vzhledem k toxicitě a nestálosti obsahových látek se v současnosti konvalinka k léčebným účelům nesbírá! Otrava se projevuje nevolností, závratěmi, zvracením, průjmem, močením, křečemi, poruchou krevního oběhu, srdeční slabostí až kolapsem. Otravu může způsobit i vypití vody z vázy s konvalinkami. Dříve se sbírala kvetoucí nať, případně samotné listy a květy během května a června. Listy se sbíraly bez řapíků a sušily v jedné vrstvě rychle ve stínu nebo při teplotě do 45 °C. Bylo třeba je dobře skladovat, neboť jsou náchylné k plesnivění. Konvalinka obsahuje glykosidy, z nichž jsou nejúčinnější konvallosid, konvallatoxin a konvallatoxol. Ve středověku se používal odvar z celé nekvetoucí rostliny, případně tinktura z květů k léčbě epilepsie, vodnatelnosti a při mrtvici. V lidovém léčitelství se uplatnila i při slabých kontrakcích během porodu, při malomocenství, zánětu spojivek či mrtvici a paralýze. Konvalinkovým octem se potíraly spánky při bolestech hlavy, slabostech, mdlobách a závratích. Rostlina mívala své místo při léčbě srdečních chorob a úpravě srdeční činnosti, obzvláště těch, které vyžadovaly okamžitý účinek. Nevýhodou byly ale vedlejší účinky otravy a krátké působení. Bývala alternativou náprstníku (Digitalis sp.). Konvalinkové glykosidy využívá současná medicína k výrobě léků na posílení srdeční činnosti. Extrakt z konvalinky se využívá při výrobě parfémů a mýdel. Vzhledem k tomu, že saponin konvallarin dráždí ke kýchání, přidává se prášek z květů do šňupavých tabáků. Dříve se věřilo, že konvalinka napomáhá k nabytí duchovních sil, zdokonalení paměti a posílení mysli. Ceněný extrakt z květů byl považován za mocný lék navracející paměť, léčící ochrnutí a povzbuzující činnost srdce a mozku. Keltové z květů připravovali rituální koupel k svátku jara Beltain. V květomluvě konvalinka symbolizuje návrat štěstí a říká „uctívám tě“.

Zajímavost

POZOR! Bylina je jedovatá! Pozor na záměnu s medvědím česnekem (Allium ursinum), jehož listy podobné listům konvalinky se s oblibou využívají v kuchyni – ty poznáte podle výrazné česnekové vůně.