Kaštanovník setý

Castanea sativa

Popis a výskyt

Příbuzný buku je dlouhověký opadavý strom dorůstající až 30 metrů. Ušlechtilá dřevina má kulovitou korunu a jsou pro ní charakteristické dlouhé květy ve formě jehněd krémově béžové barvy a velké, tmavě zelené podlouhlé listy kopinatého tvaru s pilovitými okraji. Svrchu jsou listy lesklé, spodní strana je světlejší a matná. Obvod kmene může u starých jedinců dosáhnout až 12 metrů. Strom, jenž se dožívá až 500 let a vzácně může žít až 2000 let, začíná plodit asi po 15 letech života. Plody, kterými jsou nažky rostoucí nejčastěji po třech v ostnatém obalu – číšce, jsou jedlé a známé pod názvem jedlé kaštany.

Kaštanovník pochází z Jižní Evropy, Severní Afriky a západní Asie, kde vytváří celé lesní porosty. Můžeme na něj narazit i u nás, ale pouze roztroušeně nebo v rámci několika tzv. „kaštanek“. Nejstarší kaštanka u nás byla založena v 17. století jezuity, dnes je kulturní památkou a nachází se v chomutovském zooparku.

Strom má rád chráněná a prosluněná místa a kyselou půdu, nadmořskou výšku nejlépe do 500 m.n.m. a je mrazovzdorný do zhruba -30ºC. Byly vypěstovány různé odrůdy, například stromy podstatně nižšího vzrůstu s většími plody, a existují mnohé okrasné kultivary. 

Sběr a úprava

Sbírají se listy, kůra a kaštany. Kaštany se sklízejí během září a října. Listy se podávají v nálevu, kůra v odvaru a kaštany se jedí vařené, pečené, pražené nebo mleté ve formě kaštanové mouky, jež se přidává do pečiva. Kaštany se konzervují v cukerném sirupu, vyrábí se z nich likér i pivo, ale pražené a rozmixované najdou své kulinářské využití  i v polévkách, pomazánkách a omáčkách, připravují se z nich kaše. Jedlé kaštany jsou v Americe nedílnou součástí nádivky do pečeného krocana. 

Účinné látky a užití

Listy obsahují třísloviny a glykosidy, organické kyseliny, tanin, vitamin K a železo, hořčík a fosfor. V plodech jsou přítomné mnohé zdraví prospěšné látky, jako jsou třísloviny, škrob, bílkoviny, uhlovodíky, oleje, minerály (draslík, fosfor, síra, hořčík, vápník, sodík, železo, mangan, měď, zinek) a vitaminy C a thiamin, mají vysokou nutriční hodnotu, jsou zdrojem energie a regenerace. Naši předci listy kaštanovníku léčili kašel, včetně černého kašle, průjem, revmatismus a silnou menstruaci. V lidové medicíně se nálev z listů uplatňuje při nachlazení a nemocech dýchacího ústrojí. Nálev lze využít jako kloktadlo při bolestech v krku, zánětu hrtanu i hltanu. Odvar z kůry má protiprůjmové působení. 

Semena jsou vhodnou potravinou v rekonvalescenci, detoxikují játra, působí blahodárně na mozek, nervy, paměť, při celkové slabosti a působí proti stavům úzkosti i průjmům.

V Bachově květové terapii se kaštanovník užívá při pocitu naprostého zoufalství, velmi těžkých úzkostech, depresích, pocitu beznaděje a osamění. Esence člověku vrátí naději, radost ze života, optimismus a klid. Může pomoci ve vývoji, v hledání správné cesty a vrátit důvěru v Boha. 

Zajímavost

Keltští druidové z větví kaštanovníku, který má velmi kvalitní, tvrdé a odolné dřevo, vyráběli násady a rukojeti nářadí, neboť věděli, že pracovat s nimi znamenalo dotýkat se dlouhověkosti a vitality tohoto stromu. Jeho ctnosti a schopnost plodů prodlužovat život vychvalovala křesťanská mystička Hildegarda z Bingenu ve 12. století. Ve starém Řecku byl strom zasvěcen Diovi a jeho botanický název pochází z názvu řeckého města Castonis, kde byl pěstován. Ve výkladu snů sbírání kaštanů ze země znamená vzájemnou důvěru a věrnost v milostném životě a trhání kaštanů ze stromu naopak značí nevěru. 

POZOR!

Kaštanovník patří k silným alergenům, proto se nedoporučuje jej vysazovat v blízkosti lidských obydlí.

Před pečením se musí kaštany naříznout, jinak se v troubě rozprsknou, ne-li explodují.