Výlet s Kateřinou: Na skok do panenských Orlických hor
Orlické hory tyčící se v severovýchodních Čechách při hranici s Polskem jsou místem hlubokých lesů. Sucho tu zahánějí místní tůňky, ke kterým chodí pít místní rosničky, lesem šumí divoká řeka Orlice, na stráních se pase dobytek. Je to zapomenutý kraj, kde je úplný klid, při bloumání zelenými údolími míjíte krásné původní roubenky. Mírumilovné prostředí je odpradávna opředeno pověstmi, na člověka tu při procházce nejednou dýchne tajemná atmosféra. Přijměte mou pozvánku do jarních hor – veškeré rostliny tu kvetou později, a vy si tak výletem do chladnějšího počasí můžete prodloužit krásné jaro. Co konkrétně v Orlických horách určitě neminout?
Rozmanitá orlickohorská příroda
V Orlických horách naleznete různé dochované ekosystémy – lesy s přirozenou dřevinnou stavbou (smíšený horský porost byl před příchodem člověka typický pro většinu Orlických hor), polokulturní květnaté horské louky, remízky i meze. Celé území je také chráněnou oblastí přirozené akumulace vod, a tak neminete četná rašeliniště a mokřady. Zajímavými přírodními rezervacemi jsou třeba rašelinné louky pod Bedřichovkou či podmáčené Neratovské louky u řeky Divoká Orlice.
Mezi bučinami a loukami narazíte na celoevropsky ohrožené živočichy i rostliny. Nejtypičtějším zástupcem místních chráněných druhů rostlin je bledule jarní, která je vyobrazena i ve znaku Správy CHKO. Poměrně hojně je zde zastoupen i endemit hořeček mnohotvarý český, po které je pojmenována přírodní rezervace Hořečky. V Orlických horách můžete místy obdivovat také orchideje nebo lilie. Vzácná to podívaná!
Okolím šumí řeka Divoká Orlice
V meandrech se vine řeka Divoká Orlice, po které pohoří nese svůj název. Jedná se o jednu ze dvou zdrojnic řeky Orlice (druhou je Tichá Orlice). Pramení v rašeliništích na území Polska, na české území se vlévá nad osadou Trčkov. Od soutoku s Černým potokem tvoří státní česko-polskou hranici v délce téměř 30 km, celkem její tok měří přes 99 km. Pohraniční úsek končí malebným chráněným územím Zemská brána. V úseku mezi malou vískou Litice nad Ohří a obcí Potštejn naleznete romantické údolí s peřejnatou částí řeky, vodáci tuto část jistě znají jako Litický oblouk. Od Kostelce nad Orlicí se Divoká Orlice mění v klidnou řeku.
Ať už se rozhodnete sjet řeku v létě na lodi, nebo se vydáte na klidnou procházku, řeka svižně tekoucí krásnou přírodou vás okouzlí. Bude se na co dívat! Hluboká, strmá a mnohdy zcela neosídlená údolí, jedinečná přírodní scenérie, rybáři podél břehů čekající na svou šanci, nivní louky při vodním toku... K nejoblíbenějším trasám pro výlet patří cesta od Zemské brány přes Pašeráckou lávku do Klášterce nad Orlicí. Podél Divoké Orlice ujdete necelých 5 km, modrou turistickou značku navíc doprovází naučná stezka. Vděčným cílem pro výlety je i cesta z Litic do Anenského údolí s památnou lipovou alejí v Potštejně dlouhá 6 km.
Originální občerstvení v Deštné
Kousek od centra Deštného v Orlických horách, asi největšího tamního turistického střediska, leží část obce Jedlová. Součástí obce je barokní jednolodní kostel svatého Matouše na horském výběžku nad vsí. Jedná se o římskokatolický filiální kostel, který po poválečném vysídlení Němců chátral až do roku 1993, kdy byla zahájena jeho postupná oprava. Stavba je chráněna jako kulturní památka České republiky, první zmínka o dřevěném kostele pochází z roku 1636.
Až při svých toulkách dostanete hlad, vyhledejte samoobslužný bar, který stojí hned u kostela svatého Matouše. Kouzelnou občerstvovací zastávku pro hladové turisty zrealizoval desetiletý Adam, je to dokonce už jeho druhá občerstvovna zachraňující mlsné výletníky v okolí Deštné. Tento bar zřídil pro svou mladší sestřičku Ellie, aby také měla svůj vlastní podnik… Geniální!
Kostely, které stojí za návštěvu
Pakliže během túr rádi obdivujete sakrální stavby, kromě kostela svatého Matouše stojí v Orlických horách za návštěvu také kostel svatého Jana Nepomuckého ve Vrchní Orlici v obci Bartošovice. Od roku 2012 je též chráněnou kulturní památkou České republiky. Kostel vznikl mezi lety 1708–1712 z původní hřbitovní kaple. Postavil ho Carl Antoni Reina, Ital usazený v Rokytnici v Orlických horách. V roce 1770 byl kostel rozšířen, byla k němu přistavěna věž. Je obklopen poničeným hřbitovem. Zajímavostí je, že v tomto kostele byly natočeny exteriérové scény filmu Obsluhoval jsem anglického krále režiséra Jiřího Menzela podle stejnojmenného díla českého spisovatele Bohumila Hrabala.
Pokud podniknete vícedenní výlet a vydáte se právě do Bartošovic, můžete se ubytovat na Samotě Adelheid, která je od kostela svatého Jana Nepomuckého vzdálená, co by kamenem dohodil. Penzion stojí v malebném údolí potoka Hadince. Přiléhá k němu 70 ha lučních porostů, na kterých se pasou kravičky plemene Galloway. V tomto ubytování najdete klid, čistý vzduch a přírodu téměř nenarušenou zásahy člověka. Přilehlý les v létě a na podzim překypuje borůvkami, malinami a houbami.
V Orlických horách nevynechejte ani impozantní kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově. Jedná se o barokní kostel z první třetiny 18. století, který na konci 2. světové války vyhořel. Po roce 2000 byl rekonstruován a od 2011 je zařazen mezi poutní místa královéhradecké diecéze. Místní o něm hovoří jako o „kostelu, který dostal druhou šanci“. Je otevřený stále a všem, nikdy se nezavírá – jak říká pan farář Josef Suchár: „Na co kostely, které jsou zavřené.“
Při psaní tohoto článku jsem se posilnila moderními sušenkami v biokvalitě podle receptů našich prababiček z dílny Biopekárny Zemanka. Děkuji za podporu!