Yzop lékařský

Hyssopus officinalis

Popis

Plazivá, bohatě větvená bylina až polokeř s vystoupavými větvemi z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) pochází z východního Středomoří a střední Asie. U nás se pěstuje. Má rád dostatek slunce, teplo a dobře propustnou půdu s dostatkem vápníku. Bylinné stonky této vytrvalé a silně aromatické rostliny nahořklé chuti dorůstají do výšky 60 cm a kvetou od července do září modrými, modrofialovými, růžovými nebo bílými květy nálevkovitého tvaru uspořádanými v jednostranných klasech. Má čtyřhranné lodyhy s celokrajnými, kopinatými listy s krátkým řapíkem, jež jsou lesklé a kožovité. Plod tvoří čtyři tvrdky. Yzop se dříve používal k provonění a osvěžení domova, dával se do pokojů churavým, aby odháněl nemoci, dokonce se věřilo, že chrání před morem. Sloužil i k čištění rituálních prostorů. Dodnes bývá součástí tzv. pot-pourri (nádob se směsí sušených bylin, dřev a koření určených ke zlepšování vzduchu v obytných místnostech).

Pěstování

Chceme-li se pustit do pěstování yzopu, budeme to mít poměrně snadné. Vybereme pro něj slunné stanoviště. Půda mu bude vyhovovat suchá, hlinitopísčitá, lehká a dobře propustná. Můžeme ho pěstovat také v nádobách na balkoně. Málo živin mu vůbec nevadí, naopak, díky tomu bude aromatičtější. Semena vyséváme na konci března do pařníku či do kelímků doma a sazeničky přesazujeme na záhon až na začátku května. Nebo na konci dubna vysejeme semena přímo na záhon. Yzop můžeme množit v průběhu léta pomocí roztržení trsu dospělé rostliny. Nevadí mu sucho. Pokud však dlouho nepršelo, raději ho zalijeme. Bylinu na podzim zastřihneme.

Užití

Yzop obsahuje vonné silice, flavonové glykosidy, třísloviny, hořčiny, minerální látky a vitamin C. Působí protikřečově, diureticky, proti pocení, má protizánětlivé a dezinfekční účinky. Má blahodárné působení při trávicích obtížích a nadýmání, podporuje chuť k jídlu. Uplatní se při nachlazení, chřipce, kašli, infekcích ústní dutiny, hltanu, průdušek a močových cest, přičemž se užívá hlavně ve směsích. Vnitřně se aplikuje ve formě nálevu, sirup napomáhá uvolňování hlenů, zevně je to účinné kloktadlo, hlavně při zánětech hrtanu a mandlí. Zevně slouží též jako přísada do koupele či formou obkladů při ekzémech a pohmožděninách, yzopový olej je vhodný na kůži spálenou sluncem. Olej se vyrábí tak, že se jemně nařezaná bylina maceruje v kvalitním oleji, a používá se k masáži ochrnutých částí těla po náhlých příhodách mozkových. Yzop posiluje celý organismus, proto je vhodný pro oslabené jedince a starší lidi. Je oblíbený také v kuchyni jako přísada do salátů, polévek, omáček, nakládané zeleniny, nádivek a paštik. V arabské kuchyni se přidává do osvěžujícího ovocného nápoje šerbet. Do Evropy jej uvedli v 10. století benediktinští mniši, pro které byl jednou z přísad při přípravě bylinných likérů, od té doby

se pěstoval v klášterních zahradách. Sbírá se kvetoucí nať nejlépe na počátku kvetení. Suší se na stinném, větraném místě při teplotě do 40 °C ve vrstvách 10 až 20 cm. Správně usušený yzop má svěží zelenou barvu a stejně tak i květy si zachovají svou barvu. Sušená nať voní po kafru a má hořkou chuť. Nejčastěji se používá ve formě nálevu. Je považován za očistnou rostlinu – přidává se do koupelí, odvar se rozstřikuje po domě, po lidech i zvířatech, aby odrážel negativní energie. Za stejným účelem se věší doma.

Zajímavost

Pozor! Bylina není vhodná pro těhotné a kojící ženy a nedoporučuje se při nervozitě a epilepsii. Ve vysokých dávkách může způsobit křeče.