Medvědí česnek

Allium ursinum

Popis

Medvědí česnek je doma v západní a střední Evropě. Preferuje nížiny, kyselejší výživnou půdu a vlhká stinná místa, jako jsou lužní lesy, kde vytváří souvislé porosty. Pěstuje se také jako okrasný. Pohledná trvalka se silným česnekovým aroma dorůstá výšky až 40 cm, má jasně zelené eliptické listy, kvete bílými květy během května a června, plodem je tobolka. Rostlina má podlouhlou podzemní cibuli. Využívá dostatek světla v lese před olistěním stromů a je jednou z prvních bylin, které po zimě vyraší ze země. V létě již ustupuje dalším rostlinám, neboť po odkvětu vadnou a opadají i dlouhé přízemní listy. Přívlastek medvědí může mít několik vysvětlení. Rostlinu prý po zimním spánku vyhledávali medvědi, další verze hovoří o tom, že bylinu tak pojmenovali staří Germáni, neboť věřili, že jim dává medvědí sílu. A naopak – jiné zdroje tvrdí, že je dnes medvědí česnek přeceňován a jeho pojmenování, stejně jako u jiných rostlin s přídomky medvědí, psí, vlčí, svědčí o tom, že pro člověka nemá užitek a je dobrý akorát tak pro zvířata.

Pěstování

Je možné ho pěstovat díky semenům nebo cibulkám. Vybíráme pro něj místo na zahradě s podobnými podmínkami, které má v lese, kde je doma – potřebuje stín, vláhu a hlinitopísčitou půdu. Je možné ho pěstovat také v nádobách na balkoně, ideálně na severní straně. Cibulky i semena chtějí do půdy na podzim (září–listopad). Cibulky sázíme špičkou nahoru, do hloubky asi 5 cm, po zhruba 5 kusech. Semínek sázíme do jednoho hnízda také více, a to do hloubky asi 1 cm. Cibulky růst urychlí, a tak se můžeme na chutné listy těšit na jaře po výsadbě, zatímco na sklizeň ze semínek budeme čekat do dalšího jara. Pokud máme k dispozici sazeničky mladých rostlin, můžeme je vysazovat na záhon v dubnu do vzdálenosti asi 20 cm. V lese česnek nikdo nehnojí, proto to neděláme ani na zahradě. Dopřejeme mu vláhu, jinak příliš péče nepotřebuje.

Užití

Aromatická silice, hořčiny, vitamin C, jód, ale i allicin (látka s antibakteriálními účinky, jež se vyskytuje také v česneku a cibuli) jsou základní obsahové látky této byliny. Je považována za přírodní antibiotikum a antioxidant. Kromě působení proti bakteriím je účinná proti plísním. Jako léčivka se uplatní při chřipkách a nachlazení, podporuje trávení, působí proti kornatění tepen a snižuje krevní tlak. Lze jej využít při jarních očistných kúrách. Kromě léčitelství má medvědí česnek využití v kuchyni coby zelenina i koření. Lze z něj připravovat saláty, přidávat ho do omáček a polévek, použít jako přísadu do bylinkového másla a pomazánek či si nadrobno nasekanou natí jednoduše posypat chléb s máslem. Cibulkami lze nahradit česnek, natí pažitku a listy se mohou použít jako špenát. Šťávou z listů se dříve dezinfikovaly domácnosti a sloužila jako repelent. Nejvyšší obsah léčivých látek a nejvýraznější vůni i chuť mají čerstvé mladé listy. Nať a listy sbíráme od března do května, cibulky v srpnu a září. Nať pro kulinářské účely se sbírá na počátku květu. Léčebně i v kuchyni je nejvhodnější medvědí česnek používat čerstvý, sušením ztrácí aroma i velkou část své potence. Z čerstvých listů se připravuje tinktura nebo šťáva.

Zajímavost

Pozor! Listy nekvetoucí rostliny vzhledem připomínají jedovatou konvalinku vonnou a stejně jako ona je i medvědí česnek jednou z prvních jarních bylin – listy raší již v březnu a dubnu. Pozor na záměnu! Základním klíčem k rozeznání je typická česneková vůně.