Zahraniční export firmy aneb jak šla ETA do světa

Zahraniční export Elektro-Praga nemohl v polovině minulého století těžit jen z dobrého jména podniku spojeného s kvalitou a spolehlivostí. Pro větší konkurenceschopnost firmy se musela spojit bezchybná technická stránka s nadčasovým designem, který by oslovil i ty, kteří měli na výběr z většího množství produktů. O tom, že se to povedlo, svědčí miliony prodaných ETA spotřebičů za hranicemi.

export 2.jpg

Tehdejší podnik Elektro-Praga v 50. letech pochopil, že nejen technická stránka, ale i design výrobků má svůj význam. Začali tudíž spolupracovat s designéry a z užitečných domácích spotřebičů se staly ozdoby domácností. Stejnou taktiku zkusili uplatnit i na zahraničním trhu. Z designéra, tehdy nazývaného „tvarového výtvarníka“, Stanislava Lachmana se stala designérská tvář společnosti a kromě navrhování lepších a účelnějších tvarových řešení bylo jeho prací také jezdit na zahraniční veletrhy, kde prezentoval práci podniku. O tom, že se mu to povedlo, svědčí miliony prodaných kusů spotřebičů v zahraničí.

ETA luxuje cizinu

Prvním spotřebičem, který pocítil designérský zásah, byl vysavač Standard. Tento vysavač také jako první prezentoval podnik v zahraničí. Zájem o něj byl impulzem k výrobě dalších typů vysavačů, tentokrát takových, které by svou oblibou dosáhly prodejů i ve vesmíru. 

Designéři a konstruktéři se proto opět spojili a vytvořili návrhy vysavačů s vesmírnými názvy: Venuše, Mars, Jupiter, Saturn a Pluto, z nichž byl každý něčím výjimečný. Protože poptávka v Československu nebyla zas tak vysoká, do výroby se nakonec dostaly jen dva z nich – výkonný Jupiter a vajíčkový Pluto designérů Stanislava Lachmana a Miloše Hájka. Výroba vysavačů pro domácí i zahraniční trh se stala hlavní náplní práce zaměstnanců Elektro-Praga.

Největší oblibu si za hranicemi získal vysavač Jupiter 402, který s příkonem 400 W patřil k nejvýkonnějším vysavačům na světě. Zároveň byl k dostání ve dvou barevných provedeních, zelené a šedé, a zapínal se sešlápnutím. Do zahraničí se od 50. let prodaly miliony kusů vysavačů Standart, Jupiter a Pluto.

export+1.jpg

Export pod cizím jménem

Rozšíření spotřebičů za hranice brzy neslo ovoce. V roce 1975 představovaly produkty prodané do zahraničí 13 % všech prodaných výrobků a v roce 1980 dosáhly už 20 %. Přesto se jméno ETA mezi zahraničními hospodyňkami nešířilo tak, jak tomu bylo v Československu. ETA totiž většinu svých výrobků prodávala v zahraničí přes „zprostředkovatele“, kterými byly zahraniční firmy s domácí elektronikou. 

Výrobky z produkce hlinecké společnosti ETA se do zahraničí dodávaly pro značky Philips (vysavače a kuchyňské roboty), Tefal (žehličky) anebo Rowenta (malé kuchyňské roboty). Přestože jméno značky v zahraničí nerostlo, tuzemská výroba díky exportu mohla růst dál. Koncem 70. let se zvětšily výrobní haly a bylo vyrobeno až 2,8 milionu výrobků.

Začátkem 90. let se možnosti exportu zvětšily a ETA začala budovat své jméno i za hranicemi. Nadále zůstával nejoblíbenějším vývozním spotřebičem vysavač. 

mock1.jpg

NOVÁ KNIHA:
ETA v životech našich domácností

Vizuálně bohatá kniha, na níž se podílel Jiří Hulák, historik designu z Národního technického muzea, a Kristina Šemberová, znalkyně gastronomie první republiky, přináší nejen retro podívanou od 40. let po současnost. Mapuje také proměnu životního stylu v našich domácností.

Previous
Previous

Co dělala ETA, když se ještě nejmenovala ETA?

Next
Next

Co jsme jedli v roce 1962?