Co dělala ETA, když se ještě nejmenovala ETA?
Užiteční pomocníci ETA šetří práci v českých, slovenských i mnoha zahraničních domácnostech už přes 70 let. Společnost ETA si prošla dlouhým vývojem, vystřídala více jmen a představila produkty, o kterých ženy a muži za kuchyňskou linkou do té doby ani netušili, že je potřebují. Teď se podíváme na ty první z nich.
Psal se rok 1943, když v areálu bývalé cihelny na okraji Hlinska založil pražský podnikatel Jan Prošvic a chotěbořský továrník Vilém Eckhardt závod ESA. Za touto zkratkou se ukrýval název Elektro-technická společnost akciová, která po dobu dvou let do konce války oficiálně vyráběla telefonní rozdělovače pro německé dělostřelectvo. Jak se z ní však stala společnost ETA v podobě, jak ji zná většina z nás?
První žehličky už od 40. let
Neoficiálně se v továrně u pana Prošvice už od začátku vyráběly jednoduché žehličky s keramickou vložkou a o rok později k nim přibyly i vařiče s lehkou plotnou. V ESA našlo zaměstnání zhruba čtyřicet lidí a několik desítek z nich díky tomu uniklo nedobrovolné práci v nacistickém Německu.
Domácí spotřebiče národního podniku Elektro-Praga
Po ukončení války už v ESA pracovalo na 300 zaměstnanců a výroba se zaměřila na produkci dalších spotřebičů vhodných do domácnosti, jako byly ventilátory, měniče ke gramofonům nebo teplomety. O tři roky později byla ESA znárodněna a značka přestala existovat. Zakladatel značky Jan Prošvic tehdy utekl před komunismem do zahraničí. Její produkty byly dále vyráběny pod značkou národního podniku Elektro-Praga. V roce 1949 se podnik osamostatnil a vznikl národní podnik Elektro-Praga Hlinsko s monopolem na výrobu tuzemských elektrických domácích spotřebičů.
NOVÁ KNIHA: ETA v životě našich domácností
Vysavače, fény i šlehače
Díky monopolu mohly československé domácnosti od roku 1950 vlastnit ponorný ohřívač, vysoušeč vlasů, v roce 1951 se na trhu objevil šlehač, rok 1952 patřil obnovené výrobě vysavačů doutníkového a hrncového typu z předválečné doby. Do té doby měla většina spotřebičů místo názvů pouze číselné označení.
Spolupráce konstruktérů i výtvarníků
Vše se změnilo s moderním typem vysavače Standart z roku 1954, který byl přelomový také proto, že u jeho výroby byla prvně věnována stejná pozornost řešení technickému i tvarovému. Byl to právě vysavač Standart, který jako první prezentoval produkty Elektro-Praga v zahraničí. Za původním vzhledem stál konstruktér Leopold Šimoník inspirovaný průmyslovým designem rozšířeným ve Spojených státech. Tím začala spolupráce konstruktérů a výtvarníků. Obliba a zájem o domácí elektrické spotřebiče se projevily i na počtu zaměstnanců, který v roce 1955 vzrostl na 1900.
Pragomix do každé domácnosti
V polovině 50. let se lidé mohli prvně seznámit s mixérem Pragomix Special, který dva roky čekal ve skladech na své objevení. Teprve pak napadlo dnes neznámého génia vytvořit propagační kampaň, aby všichni zjistili, k čemu mixér slouží a jak ho správně používat. Noví majitelé mixéru k němu navíc získali i malou knížečku receptů. Následný zájem vyprázdnil sklady a postaral se o zdvojnásobení výroby v dalším kole. Ve stejné době se začaly prodávat i velice populární vysavače Pluto vejčitého tvaru a podlouhlý Jupiter.
Kde se vzal název ETA?
V roce 1960 se Elektro-Praga Hlinsko rozrostla do takové velikosti, že pod ní spadaly dva národní podniky a deset závodů, vyráběla 12 různých spotřebičů a zaměstnávala skoro 3 000 lidí. Ve stejném roce začal přerod značky Elektro-Praga Hlinsko na ETA, když podnik získal ochrannou známku, kterou v předválečné době vlastnila firma Elektrotechnické aparáty. Od té doby se označení ETA objevovalo na všech nově vyrobených elektrospotřebičích. Jedním z prvních spotřebičů s názvem ETA byl ETA gril, který si, stejně jako mixér před ním, musel na svou oblibu počkat do pořádné propagační akce. A potom se stal hitem.
Hitem se pak stala i řada dalších výrobků, které asi všichni z nás známe z domácností vlastních či od našich rodičů. Na ně se podrobněji podíváme zase příště.
NOVÁ KNIHA:
ETA v životech našich domácností
Vizuálně bohatá kniha, na níž se podílel Jiří Hulák, historik designu z Národního technického muzea, a Kristina Šemberová, znalkyně gastronomie první republiky, přináší nejen retro podívanou od 40. let po současnost. Mapuje také proměnu životního stylu v našich domácností.