Miliony prožehlených kilometrů
Košile, saka, vesty, šaty, sukně a halenky nosili lidé do práce i ve volném čase, žehlicí prkno a žehlička proto byly v denní permanenci.
Žehlení pravou i levou rukou
Mezi prvními výrobky v 70. letech byly žehličky ETA 219 a 220. Na rozdíl od kosodélníkových žehliček ETA 211 a 212 se od svých klasických předchůdkyň příliš neodlišovaly, jen rukojeť měla zřetelně oblejší tvary. Změna tvaru rukojeti nebyla náhoda. Stejně jako netradiční typy 211 a 212, jejichž výroba pomalu končila, umožňovala oblejší rukojeť žehlení pravou i levou rukou. Vcelku nenápadné žehličky znamenaly průlom v sériovosti výroby. Přesto nikdo netušil, že nová linka v závodě v Proseči si průměrný objem výroby 500 tisíc kusů ročně udrží i dávno poté, co do výroby nastoupí další generace žehliček. Typy 219 a 220 zůstaly ve výrobním programu po celá 70. a 80. léta, a dokonce i po listopadu 1989. Výroční brožura ETA – 55 let výroby uvádí k roku 1998 téměř 11,5 milionu vyrobených kusů. A můžeme je najít i v katalogu elektrospotřebičů ETA pro rok 2004!
Další typy žehliček 241 a 242 přinesly (opět ve variantě s otevřenou a uzavřenou rukojetí) tvar umožňující žehlení rukávů košil, kromě toho i plynulou regulaci teploty a automatické vypínání a zapínání. Na rozdíl od předchozí řady se vyráběly jen 15 let, objem výroby dosáhl počtu téměř 2,4 milionu kusů.
40 let napařování
Skutečně první, ale nedlouho vyráběná napařovací žehlička typu 205 čekala na nástupkyni celá dvě desetiletí. Ani v 70. letech však nebylo v podmínkách socialistického průmyslu snadné vytvořit moderní model. Napovídá tomu jednička před typovým označením první moderní československé napařovací žehličky. Ta totiž označuje modernizaci, ovšem žehlička s označením ETA 270 na našem trhu nikdy nebyla. Ale měla být, vývoj probíhal dokonce společně se soudruhy z NDR. V téže době, kdy ve stejné kooperaci probíhal i vývoj osobních automobilů. Obojí bez kýženého výsledku. Z původní spolupráce nakonec vzešel nový vývoj v Hlinsku, zahrnující jak novou žehlicí desku, tak i vlastní tělo žehličky. Typ 1-270 se nevyráběl příliš dlouho, zůstává mu ale status první napařovací žehličky značky ETA. A také první a poslední napařovací žehličky, na jejímž vývoji se podílel Stanislav Lachman.
Pára do žehliček dorazila do Československa v době, kdy oficiálně dosloužila pára na kolejích. Trvalo ale ještě několik let do uvedení první zcela tuzemské napařovací žehličky ETA 271, tedy než se napařování v našich domácnostech plně ujalo. Některým hospodyňkám totiž vadilo, že nádržka typu 1-270 se podle návodu musela plnit destilovanou vodou, která byla poměrně drahá. Litr stál 2–3 Kčs.
NOVINKA: ETA v našich životech domácností
Vizuálně bohatá kniha, na níž se podílel Jiří Hulák, historik designu z Národního technického muzea, a Kristina Šemberová, znalkyně gastronomie první republiky, přináší nejen retro podívanou od 40. let po současnost. Mapuje také proměnu životního stylu v našich domácností.